Nemáte prosím někdo zkušenost s úhynem srnčí zvěře na řepce?

U nás dosť pravidelne srnčia "padne", najmä pri tuhej zime spojenej s konzumáciou repky. Narátali sme už aj sedem kusov úhynu a viac za rok. Minulý rok na spoločnej sme prišli na 3 metre k tak zoslabnutému srncovi, že ani neotočil hlavu smerom k nám. Bol úplne grogy a zoslabnutý od hnačky. U nás tej repky býva zvyčajne veľa, je stále zelená a zveri chutí. Bohužiaľ. Ale v nedeľu sme sa boli prejsť so synom pri Ipli a narátali sme 85 ks srnčej na kukuričnom strnisku asi v 3 čriedach kúsok od seba - radosť pozerať. Pri tejto doposiaľ miernej zime vyzerala srnčia vo výbornej kondícii.

Ahoj, u nás jsous zkušenosti takové že i teďn podzim najdeme na řece kus který nereaguje na naši přítomnost a chová se jak zdrogovaný -záleží na typu řepky který osejí.Snažíme se ztráty eliminovat instalací krmítek s ovsem, které dáváme na ochozy k řepce. POkud už některý kus vykazuje znaky vlivu řepy raději ho dříve střelíme - teda teď na podzim. Na jaře se snažíme řešit škody hlavně přikrmovnímovecm a taky plašením z řepných polích. Bohužel časo ani no nepománá.

moron:a taky plašením z řepných polích. Bohužel časo ani no nepománá
<br/>
<br/> Vyháňanie z repky je najúčinnejšie, keď napr. namiesto 10 ks padne 5 tak si pomohol, alebo nepomohol? A tu si chlapi môžeme trénovať aj psov.

Nevim proč by jsi si měl trénovat psa na srnčí??? A jak je zaplašíš, tak se ti zase vrátí zpět. Je to jako by jsi zaháněl děti od čokolády, bezúčelné. Nejúčinější je předkládat na ochozy jak říká moron krmení, ale musí to být něco co bude dost lákavé a hlavně objemové, aby se zvětšil poměr obsahu žaludku co nejvíce ve prospěch jiné stravy než řepky. Řepka způsobuje průjmy, pro svou vysokou energetickou hodnotu, vysoký obsah cukrů, které jsou těžce pro srnčí stravitelné. Proto dobrá pomoc dávat krmelečky na ochozy a do nich letninu a oves. Pomůže to i zaječí zvěři
<br/> A pokud pujdeš trénovat, hlavně mladého psa jak říkáš a natrefí na zesláblý kus, tak ho strhne potahá a pohraje si s ním a blahopřeju. Vychováš si super srnčího specialistu, který se ti potom vykašle na zajíce a bažanty a diviaky v pohonu. Bude se věmovat srnčímu a ty budeš mět zkaženou polovku, pokaždé co ho pustíš :liar:

Vyháňať srnčiu psami, no ďakujem pekne. Najmä ak je zoslabnutá. Akoby si nevedel, že do hodiny ju tam máš späť. A za odmenu budeš mať psíkov cvičených na durenie srnčej? Toto nebol dobrý nápad.

Plne súhlasím s Radkom. Vyháňať srnčiu psami je vo vzťahu k zveri necitlivé, zbytočne to zver stresuje a vysiluje. U nás sme to minulú zimu robili tak, že vždy niektorý mobilnejší dôchodca chodil vytláčať zver z poľa a okrem toho sme prikrmovali kvalitnou sušenou lucerkou. Je zaujímavé, že aj keď je pre srnčiu repka atraktívna, dobre brala aj lucerku. Iba v jednom prípade sme narazili na &quot;priotrávený&quot; kus srnčieho. Nezaznamenali sme v okolí lucerkového poľa žiadny úhyn.

Je to hlboké nedorozumenie. Nepreháňam srnčiu so psami, ale stavača som perfektne naučil kľud pred srstnatou a jazvečík srnčej neublíži, po týždni prehnal srnčiu na 100 - 200 m a robí tak aj na spoločných poľovačkách. Bol to lán 150 ha a srnčia odtiaľ vôbec neodchádzala, po mojom vyrušení odtiahla do lesa a remízok, kde bolo zakŕmené, dosiahli sme to o čom píšete /RadekS, Akela,MAX2/. Nenašli sme ani jeden úhyn, susedia 7 srncov! srny a srnčatá????

ani já jsem neměl na mysli vyhánění se psi!!! samozřejmě že se zvěř vrátí, ale pokud z uvedené lokality odejde protože je rušena, je větší šance, že jinde najde jiný zdroj potravy - třeba právě v instalovaných krmelcích apod.Bohužel v našem spíše lesním revíru, ale ani v polním revíru kde působím se nedaří docílit na řepce braní sena - jen vyjímečně zvěř bere seno pokud se jedná o kvalitní jetelinu. V našem revíru máme zkušenosti, že srnčí reaguje na otravy řepkou v určitých časových periodách - tzn ne každý rok, ale když už tak se jedná o strátu i více kusů - je pak otázkou jaké faktory v takovém případě nedokážeme posoudit a hlavně ovlivnit. Zatím předpokládáme, že hlavní roli hraje průběh zimy. Nemůžeme ani jednoznačně potvrdit, že by stráty byly jen na kondičně slabých jedincích. Často uhynou i kondičně silné kusy.

Srnčí předkládáme,jak oves,ječmen i kvalitní seno.Srčí ale padá dál,už mi padlo 8 kusů srnčí zvěře a to starší i mladé kusy.Sůl je samozdřejmě u krmelců stále

Len na okraj - pokiaľ sa dobre pamätám problémom pri spásaní repky dvojnulky nie je vysoký obsah cukru, ako je to napr. pri konzumácii kukurice a pod. Pozri napr aj článok o význame vŕb pre zver na tejto stránke.

Keď som pracoval ako oborník v dančej obore mali sme problém s repkou 00. V obore sme mali oplotené políčka, ktoré sme postupne osievali a následne otvárali pre zver. Môj nadriadený mi prikázal na jednu plochu vysiať repku 00. Upozornil som ho nato, že som čítal v jednom zahraničnom poľovníckom časopise o následkoch kŕmenia namrznutou repkou. Vtedy som sa dočítal v časopise, že následkom mrazov, časť cukrov nachádzajúcich sa v listoch repky mení na glycidy, ktoré spôsobujú hnačku a niekedy aj úhyn zveri. Môj nadriadený na svojom príkaze trval. To čo sa stalo po otvorení tohto políčka ťažko opísať. Zver repku našla a začala tam chodiť. Nielen že to úplne spásla, ale následkom intenzívnej hnačky políčko premenila na šmykľavú plochu, kde bolo treba dávať pozor, aby človek rovnováhu udržal (namŕzalo to). Domyslite si aj veterinárne následky. Svoju lesnícku prax som začal v Čechách ešte za ČSSR. Tam sa nám stala taká vec, že na načatú a zle zabezpečovanú silážnu jamu štátneho majetku navykla chodiť muflónia zver. Následkom tohto istého javu došlo k úhynu viacerých kusov tejto zveri, medzi nimi aj medailových baranov. Spomínam si na jedného môjho učiteľa poľovníctva, starého odborníka v Čechách, ktorý na vyvezenú siláž nechával nasypať soľ a nechával nato nahádzať slamu. Tvrdil, že tým zabráni tomuto javu. Pravdou je, že v združení kde som bol členom a on predsedom, sme nenašli nikdy stopy po hnačke po konzumácii takto upravenej siláže. Pokiaľ vlastníci pozemkov majú repku zasiatu, tá bude zver lákať, pričom ťažko jej zabrániť v tom aby túto plochu navštevovala. Z vlastných skúseností by som poradil, aby ste v tejto časti revíru umiestnili väčší počet solísk. Malo by to tlmiť nepriaznivé účinky, ktoré glycidy vyvolajú. Gabo

Nechcem mudrovať - toto píšem len pre spresnenie informácií. Biochemický proces pri konzumácii repky je iný ako pri nadmernom príjme sacharidových krmív s nízkym podielom štrukturálnej vlákniny (kukurica a pod) srnčou zverou v zime. Pri kŕmení sacharidovými krmivami po polovici decembra a hlavne pri nedostaku kvalitnej vlákniny, ktorá je obsiahnutá v kvalitnom sene, letnine a pod. dochádza v bachore srnčej zveri k hromadeniu únikavých mastných kyselín, ktoré zviera kôli zmenenej štruktúre bachora (mení sa v závislosti od dåžky svetelného dňa) nie je schopné zmetabolizovať. Kyseliny sa hromadia a dôjde k acidóze (prekysleniu).
<br/>Repka obsahuje vysoké množstvo dusíkatých látok (proteínov, bielkovín) a rovnako málo vlákniny. Okrem toho dochádza pri trávení repky k tvorbe toxických látok, čo má za následok spomínané problémy. Viac sa dozviete v článku: www.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?...IDR=10200&TypR=1