Vyšiel júnové číslo
 


Ing. Zdeněk Navrátil

Vážení čtenáři,

současný zákon o myslivosti definuje myslivost jako
-    soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a
-    spolkovou činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.
Zvěř je tímto zákonem prohlášena za obnovitelné přírodní bohatství. Zatímco český jazyk používá spolu s polštinou pro citovaný soubor činností výraz „myslivost“, v ostatních jazycích se používá pouze výraz „lov“, přestože se ve střední Evropě soubory činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěří neliší a zákony o myslivosti, resp. lovu, jsou si velmi podobné.


V poslední době se u nás některé skupiny obyvatelstva snaží zúžit myslivost pouze na lov, jako je tomu v severských státech či ve Velké Británii, kde se loví licenčním způsobem. U některých skupin je tato snaha účelová, u dalších vyplývá z neznalosti. Od ostatních se sice máme leccos učit, ale neměli bychom otrocky přejímat vše a likvidovat přitom dědictví našich předků a prapředků. Myslivci byli prvními ochránci přírody a myslivecké řemeslo bylo ve společnosti velmi vážené, protože vyžadovalo náročnou odbornou přípravu. V dnešní době jsou myslivci na základě ojedinělých úletů nezodpovědných jedinců paušálně skandalizováni a společensky ostouzeni. Přitom nejen myslivci, ale každá lidská komunita zahrnuje vedle dobrých jedinců i jedince méně zodpovědné nebo zcela nezodpovědné.
Pod neseriozně vedeným mediálním tlakem si spousta lidí neuvědomuje, že myslivcům zákon o myslivosti spolu se zákony souvisejícími ukládá nebo dokonce nařizuje řadu činností ve prospěch společnosti. Ostatně myslivost jako veřejně prospěšnou činnost potvrdil svým rozhodnutím i ústavní soud. Náklady na tyto nařízené činnosti však nesou myslivci ze svých rodinných rozpočtů. Je poněkud paradoxní, že myslivci pečují o obnovitelné přírodní bohatství státu a jsou přitom zodpovědní za škody způsobené tímto přírodním bohatstvím, přičemž většinu příčin nadměrných škod nezavinili a nemohou je výrazně ovlivnit. Nesystémová legislativa tohoto státu, neprovázanost resortních zákonů či nařízení, častá novelizace předpisů a všudypřítomná vějička směrnic EU způsobují nekvalifikované zásahy do krajiny a neúměrnou zátěž přírody, která snad nemá ve světě obdoby. Neustále zneklidňovaná a stresovaná zvěř je nucena koncentrovat se do velmi omezených klidových zón, kde následně působí škody. Média vzápětí hovoří o přemnožení i tam, kde ve skutečnosti neexistuje. Velký podíl škod je způsoben omezením nebo znemožněním přirozených, geneticky fixovaných, biologických potřeb zvěře, která je jako významná součást životního prostředí nezodpovědným přístupem člověka stále více omezována.   
V současné společenskopolitické atmosféře je ochrana přírody odtrhávána od svých historických tvůrců a praktických realizátorů a stává se rukojmím městského obyvatelstva, kterému jsou však skutečné zákony přírody velmi vzdálené. Výslednicí tohoto trendu je snaha soustředit rozhodovací procesy na ústřední orgány státní moci. Toto řešení je však nešťastné, nepružné a do budoucnosti neudržitelné. V lidech je třeba kvalitní výukou pěstovat osobní zodpovědnost za prostředí, v němž žijí. V tomto směru jsem měl velké štěstí. Do první třídy jsem nastoupil ve venkovské dvoutřídce, kde nás skvělý pan řídící učitel v počátcích výuky učil chodit po okolní přírodě a vnímat prostředí, v němž žijeme. Jen taková příprava od nejútlejšího věku poskytne člověku základy znalostí a orientaci pro budoucí zodpovědné rozhodování o přírodním prostředí. Obnovou kvalitního mysliveckého vzdělávání a myslivecké vědy je třeba posilovat důvěru společnosti ve skutečné odborníky a zbavit ji systematického ohlupování skupinami, jimž jde především o osobní zisk a mediální zviditelnění, přičemž o biologických zákonitostech mají jen velmi omezené znalosti.
Je nejvyšší čas zastavit současný nekoordinovaný přístup k řešení problematiky ochrany přírody, kdy pravomoci jsou roztříštěné na tři ministerstva (ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí a ministerstvo pro místní rozvoj). Proto je skutečně nezbytné vypracovat dlouhodobou mysliveckou politiku sladěnou s dalšími dlouhodobými koncepcemi státu, jako je např. lesnická politika. Současně je třeba posílit státní správu, ale ne sankčními pravomocemi, nýbrž oddělením od samosprávných celků (obecních úřadů) a zpětnou centralizací do sídel okresů. Jako dlouhodobý pracovník státní správy (s krátkou přestávkou v ní pracuji již 22 let) nejsem příznivcem direktivního řízení procesů státem. Stát by měl kvalitními právními normami, stvořenými na základě dlouhodobých koncepcí, vytvářet právní rámec pro jednotlivé činnosti. Státní správa by měla být prostředníkem mezi jednotlivými složkami, napomáhat ke správným řešením a koordinovat či usměrňovat činnost obyvatelstva tak, aby bylo dosaženo optimálního stavu. Překročme již jednou stín socialistického direktivního nařizování a vymáhání sankcemi, které jsou často likvidační a tím pádem kontraproduktivní.


ZE ZAHRANIČÍ

„Rekreační myslivost“ z pohledu ekonomiky a efektivity hospodaření se zvěří 


Doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D., a Ing. Radim Plhal



Evropská civilizace se za posledních 50 let výrazně změnila. Především došlo ke stěhování obyvatelstva z venkova do měst a k úbytku osob zaměstnaných v zemědělství a lesnictví. Stále více lidí žije v městských aglomeracích, pracuje na úřadech, ve státních či soukromých firmách atd. a přírodu vnímá pouze jako místo pro příležitostnou rekreaci. Myslivost je pro většinovou populaci okrajovou záležitostí, veřejnost myslivcům v lepším případě nerozumí a nezajímají ji, v tom horším k nim má odmítavý vztah. Do budoucna nás myslivce čeká nelehká cesta obhájit vlastní existenci před veřejností. Situaci nám komplikuje fakt, že myslivecká populace stárne, mladých zájemců o myslivost je málo, a pokud se objeví, mnohdy se nedostanou k výkonu myslivosti v honitbách.


DISKUSE
Lze ve volných honitbách myslivecky hospodařit? (str. 8-9)

Petr Žaba




Článek Ing. Radima Plhala a doc. Ing. Jiřího Kamlera, Ph.D., „Jaké stavy zvěře je snadné udržovat, aneb kapři si sami rybník nevypustí“ (Svět myslivosti č. 4/2009), zejména jeho závěr opřený o Ing. Petra Ziegrossera, nám nedává mnoho nadějí obhájit před veřejností „naše myslivecké hospodaření“. Nic z toho, co je v článku uvedeno, nelze bohužel ani v nejmenším zpochybnit. O to větší by měla být naše snaha změnit současný stav.


DISKUSE
Deklarace o myslivosti v České republice (str. 10-11)

Redakce




V květnovém čísle Světa myslivosti jsme informovali o Shromáždění myslivců ČR, které proběhlo 14. března t. r. ve Velkém Meziříčí. Organizátor akce, jímž byla Unie mysliveckých organizací ČR, přislíbila ústy svých představitelů připravit na základě jednání „Deklaraci o myslivosti v ČR“, která se stane základem otevřeného dopisu ministru zemědělství a poslancům Parlamentu ČR a petiční akce mezi myslivci a příznivci myslivců. Deklaraci jsme se v rámci diskuse rozhodli zveřejnit v celém znění.


Z NAŠICH HONITEB
Co chutná bobrům v létě (str. 12-13)

Mgr. Jarmila Krojerová, Ph.D., Mgr. Miroslava Barančeková Ph.D., Ing. Josef Pubal



Návratu bobra na naše území a jeho šíření v posledních několika letech bylo ve Světě myslivosti v minulosti věnováno několik příspěvků (např. ve Světě myslivosti č. 3/2005). Ke čtenářům se také dostala informace o situaci v Polsku, kde byl v r. 2003 povolen regulační odstřel bobrů (Svět myslivosti č. 6/2005). Bobr u nás v současnosti nemá přirozené nepřátele (vlk, medvěd) a projevy jeho přirozeného chování mohou někdy působit lidem problémy. Před přijetím případných regulačních opatření je však nutné dokonale prozkoumat všechny aspekty života bobrů.



Z NAŠICH HONITEB
Vítané druhy, či vetřelci? (I.) – Ptáci hrabaví (str. 14-17)

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.



Nepůvodní druhy představují součást naší flóry a fauny již řadu století. U některých z nich si jejich cizí původ ani neuvědomujeme, protože se staly takřka nedílnou součástí naší přírody – z rostlin např. některé lesní dřeviny, z živočichů třeba pstruh duhový, králík divoký či ondatra pižmová. Jiné působí na své okolí agresivně a mění celý charakter biotopů, např. bolševník velkolepý či křídlatka. Něco podobného platí i pro druhy živočišné. Cizí druhy raků likvidují domácí račí populace, a to ani ne třeba fyzicky, ale přenosem račího moru. Prudce se šířící norek americký je na říčních březích nebezpečným predátorem raků, obojživelníků, ale i ptáků, a potravním i stanovištním konkurentem našich původních druhů, třeba vydry říční či hranostaje. Takové invazivní nepůvodní druhy svým šířením ohrožují biologickou diverzitu (druhovou bohatost) naší přírody. Jak je na tom v tomto smyslu naše ptačí fauna?


PRAZE V HONITBĚ
Odezva na článek „Mortalita spárkaté zvěře na pozemních komunikacích“ (Svět myslivosti č. 1/2009) (str. 18)

Redakce




Článek o úmrtnosti spárkaté zvěře na pozemních komunikacích, uveřejněný v 1. čísle letošního ročníku Světa myslivosti, jehož autorem je Ing. Tomáš Kušta, vzbudil pozornost v sousedním Německu. Člen předsednictva Zemského mysliveckého svazu v Sasku (Landesjagdverband Sachsen, e. V.) prof. dr. Dieter Rost nám zaslal dopis, v němž upozorňuje na zcela nový typ odrazek, v současné době zkoušených v okrese Budyšín. Jejich vynálezcem je Ing. Konrad Löhnert z Bayreuthu.











PRAXE V HONITBĚ
Několik poznámek ke kladení srnčat, k prvním dnům jejich života a ke ztrátám na srnčatech působených člověkem (str. 19-21)

Pavel Scherer




Symbolem června, měsíce myslivosti, je malé srnče. Velká část srnčat však přichází na svět již v květnu (zejména v jeho druhé polovině), zcela výjimečně v dubnu a opožděně též v červenci. Jak probíhá kladení, co prožívá nové srnčí pokolení v prvních dnech svého života a proč je člověk jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících ztráty na srnčatech?


SOUTĚŽ
Rarita roku 2009 – I. kolo (str. 22-23)

Redakce



V květnu se rozběhl III. ročník oblíbené soutěže Rarita roku o nejzajímavější abnormální srnčí trofej pořádané redakcí Světa myslivosti. V I. kole se střetlo 15 trofejí – 13 z českých honiteb a dvě ze Slovenska. Naši čtenáři budou moci také letos obdivovat desítku nejlepších trofejí z každého kola a na konci soutěže samozřejmě i finalové trofeje.



VÝSLEDKY PRVNÍHO KOLA

V první desítce I. soutěžního kola se objevily hned tři trofeje ze severu Čech, přičemž jedna z nich stanula na stupni nejvyšším. Trofej srnce, jenž byl uloven v honitbě Chabařovické jezero Václavem Šuterou ml. z Ústí nad Labem, získala od odborné poroty 52 bodů, což jí zajistilo první místo. Tato trofej postupuje do Velkého finále. Se ztrátou dvou bodů skončila na „stříbrné“ příčce trofej Karla Horčičky z Chrastu u Chrudimi. Třetí místo obsadila se ziskem 48 bodů trofej silného nerovného šesteráka s abnormální levou lodyhou (119,95 b. CIC). Jde o jednu z trofejí ze Slovenska. Srnce ulovil Ľ. Mikula z Budče.
Lovec vítězné trofeje získává cenu redakce – knihu Abnormální parůžky. Majitelům trofejí, které se umístily v první desítce, bude zaslán pamětní certifikát o účasti jejich trofeje v soutěži.

VÍTĚZNÁ TROFEJ ČTENÁŘŮ ZA MĚSÍC KVĚTEN

V případě hlasování čtenářů si pořadí na prvních dvou místech pouze „prohodily“ trofeje nejlépe hodnocené porotou. Nejvíce došlých SMS obdržela trofej Karla Horčičky (38 % hlasů) a postupuje do Velkého finále. Druhá skončila trofej Václava Šutery ml. (28 %), třetí místo náleží stejně jako v případě hlasování poroty trofeji Ľ. Mikuly (16 %).
Z hlasujících čtenářů byli vylosováni a ceny obdrží: R. Sládek (kniha Lovecká kronika), M. Bratský (kniha Život s jeleny) a J. Pastyřík (kšiltovka Světa myslivosti).

UZÁVĚRKA DALŠÍHO KOLA JE ZA DVEŘMI!

Pokud chcete svoji raritní trofej přihlásit do soutěže, neváhejte a pošlete nám fotografii. Pokud chcete přihlásit trofejí více (např. do různých kol), můžete to udělat rovnou. Uzávěrka červencového kola je již 5. června 2009!

Sledujte soutěž na www.svetmyslivosti.cz!

CENY VĚNOVANÉ HLAVNÍMI PARTNERY
1. cena – pro absolutního vítěze soutěže Rarita roku 2009: lov kamzíka v Rakousku v r. 2010 – věnovala firma Swarovski Optik
2. cena – pro soutěžícího na druhém místě: lov srnce II. nebo III. věkové třídy v honitbě Ralsko v r. 2010 – věnovaly Vojenské lesy a statky ČR, s. p.
3. cena – pro soutěžícího na třetím místě: lovecký nůž – věnovala firma Mikov, s. r. o.

Uzávěrky pro zasílání trofejí do jednotlivých kol:
2. kolo – zasílejte do 5. 6. 2009 (fotografie deseti nejlepších trofejí budou zveřejněny ve Světě myslivosti č. 7/2009)
3. kolo – zasílejte do 3. 7. 2009 (Svět myslivosti č. 8/2009)
4. kolo – zasílejte do 7. 8. 2009 (Svět myslivosti č. 9/2009)
5. kolo – zasílejte do 4. 9. 2009 (Svět myslivosti č. 10/2009)
6. kolo – zasílejte do 2. 10. 2009 (Svět myslivosti č. 11/2009)


LOVECKÝ PES

Jarní Field Trialová sezóna Českého pointer a setter klubu (str. 24-25)



Roman Sedláček


Český pointer a setter klub (ČPSK) připravuje každoročně nejen pro své členy mnoho pracovních zkoušek podle národních zkušebních řádů a též řadu Field Trialových (FT) soutěží podle mezinárodních zkušebních řádů FCI. Angličtí ohaři by měli být specialisty na polní práci, což mají šanci prokázat především na posledně jmenovaných soutěžích.


LOVECKÁ VÝBAVA
IWA 2009 – novinky v lovecké optice (str. 26-28)


Ing. Jiří Fencl
  





Jak jsme uvedli v květnovém čísle, na letošním veletrhu IWA v Norimberku byl celý nově otevřený pavilon 4A věnován optice. To však neznamená, že by optické přístroje nebyly k vidění také v ostatních pavilonech společně se zbraněmi, doplňky a potřebami pro volný čas a pobyt v přírodě. Vedle známých a osvědčených modelů nechyběly novinky. Některé z nich si představíme.














SPORTOVNÍ STŘELBA
Ověření střelecké kondice v Provazcích, aneb jak bylo na střeleckém kurzu Světa myslivosti (str. 31)

Ing. Přemysl Fiala



Páteční deštivé odpoledne 17. dubna t. r. nepokazilo radost ani mně, ani dalším zájemcům o sportovní střelbu, kteří se setkali na střelnici města Písku v Provazcích u příležitosti konání prvního střeleckého kurzu pořádaného redakcí Světa myslivosti a Petrem Zvolánkem. Chtěli jsme zrevidovat své střelecké dovednosti, oprášit zásady sportovní a lovecké střelby, a případně zahnat vtíravý pocit neschopnosti zasáhnout asfaltový terč z jiného, než z toho nejsnazšího stanoviště …


KULTURA
Příběhy loveckých obrazů – Blanka Mánková (str. 34-35)

Petr Šeplavý




Když jsem jel v dubnu t. r. instalovat výstavu reprodukcí obrazů na přehlídku trofejí pořádanou ve Strunkovicích nad Blanicí na Prachaticku, netušil jsem, že se tam setkám s obrazy malířky Blanky Mánkové, s níž jsem si již dříve domlouval termín schůzky kvůli přípravě článku pro Svět myslivosti. Strunkovické myslivecké sdružení v čele s předsedou Ing. Theodorem Pártlem a ve spolupráci s Okresním mysliveckým spolkem ČMMJ Prachatice připravilo v kulturním domě ve Strunkovicích velmi pěknou přehlídku trofejí a zajistilo i doprovodný program včetně výstavy obrazů a grafik. Návštěvníci měli možnost setkat se s pracemi Blanky Mánkové, Aleši Vaice a s reprodukcemi obrazů s loveckou tématikou od dalších malířů. V přilehlé restauraci jsem se poprvé sešel s velmi energickou, příjemnou a usměvavou dámou, malířkou Blankou Mánkovou.


NAŠE OBORY
Oborní chovy v Karlovarském kraji (str. 36-39)

Ing. Dalibor Pačes



Karlovarský kraj se rozkládá v západním výběžku ČR a sousedí s krajem Plzeňským, jehož oborám jsme se věnovali v předešlých dvou číslech Světa myslivosti. Na území Karlovarského kraje se rozkládá 12 oborních chovů, z toho sedm v okrese Cheb, tři v okrese Sokolov a dva v okrese Karlovy Vary. Pouze dvě obory mají výměru nad 400 ha, výměry zbývajících deseti nepřesahují 100 ha. Ve všech oborách se chová daněk evropský, v několika jelen lesní a muflon.


Z NAŠICH HONITEB
Kurz vábení zvěře ve Šluknově (str. 43)

Ing. Karel Lankaš




Redakce časopisu Svět myslivosti a Petr Joo zorganizovali dne 16. dubna t. r. ve spolupráci s lesnickou školou ve Šluknově první z kurzů vábení zvěře. Akce byla určena nejen myslivecké veřejnosti a studentům školy, ale také dalším zájemcům o přírodu z řad laické veřejnosti. 








POSLEDNÍ LEČ
Sitno – honitba s nejlepšími srnci v Pohroní (II.) (str. 48)

Ing. Marcel Lehocký



Patrně již za časů prof. Julia Komárka existovala závist a nepřejícnost mezi lovci srnců. Myslivci také tehdy – z pochopitelných důvodů – udržovali v tajnosti lokality, kde se objevovali kapitální srnci. Jistě i proto prof. Komárek ve své knize Lovy v Karpatech nikdy konkrétně nepopsal místo, kde se podle něho vyskytovali ti nejlepší srnci. V kapitole „Také trochu nezdarů“ o nich píše takto: „Zvlášť bídně se mi vedlo v jednom krásném kraji, který neleží přímo v Karpatech, ale na Slovensku v Pohroní, kde rostli nejkrásnější srnci, jaké si dovedete představit, nejste-li příliš zhýčkaní a nejste-li snad jen střelci rekordů. Byl to kraj, kde příroda byla z jara obzvláště skvělá, takže se nijak nestydím říci, že jsem se tam celý rok těšíval.“ Jak jsem prozradil v květnovém čísle Světa myslivosti, onou tajemnou oblastí je Sitno ve Štiavnických vrších u Banské Štiavnice. V tomto příspěvku se na Sitno vracím, abych dokončil vyprávění o lovu srnce v místech, která před téměř sto lety navštívil za stejným účelem prof. Komárek.





Partneri

Kto je online?

Práve tu je 311 návštevníkov a žiadni členovia on-line