Vyšiel júlové číslo
Ing. David Vaca, Ph.D.
Vážení čtenáři,
čím jiným začít tento úvodník než ohlédnutím za veletrhem Natura viva 2009, jehož součástí byla národní přehlídka trofejí, tedy akce, která se koná jednou za pět let. Je pravda, že odstup od minulé národní přehlídky byl o rok kratší, ale to nic nemění na významu, který se této akci všeobecně přikládá.
Jaká tedy byla Natura viva 2009? Pokud by se měl hledat výstižný přívlastek, asi nejvhodnější by bylo použít výraz „standardní“.
Odhlédneme-li od národní přehlídky trofejí, vše ostatní vidíme/prožíváme/chválíme/kritizujeme na výstavišti každý rok. Natura viva, to je obrovská nabídka lovecké výzbroje a výstroje, všudypřítomná dechová hudba, tlačenice u stánků, přátelská setkání s kamarády z nejrůznějších koutů republiky, nedýchatelno v halách, takřka rodinná atmosféra, koncerty loveckých trubačů, pot, předražené klobásy a pivo, fronty na toaletách, lovecké trofeje, medovina atd. Po patnácti ročnících lze tvrdit, že tuto akci nenavštívilo snad jen minimum tuzemských myslivců, takže všichni dobře ví, o čem je řeč, když se řekne Natura viva. Opakovaně zaznívá kritika některých návštěvníků či vystavovatelů zejména v souvislosti s omezenou kapacitou výstaviště, technickými nedostatky, omezeným prostorem k parkování atd. O všem lze diskutovat a vymýšlet, co by se dalo zlepšit, ale při tom je třeba si uvědomit jednu zásadní věc: Natura viva je náš jediný myslivecký veletrh, tudíž nemá konkurenci, která je motorem změn. Přičteme-li k tomu fakt, že má exkluzivní podporu Českomoravské myslivecké jednoty, relativně strategickou polohu na mapě, zvládnutou propagaci a dnes již lze říci, že i tradici, je nabíledni, že volání po změnách či důstojnějším prostředí vyznívá do prázdna. Těm, kteří by rádi zažili výstavu jinde a jinak se tak musí logicky vybavit parafráze citátu velikána našeho národa Járy Cimrmana: „Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat.“ Bohužel. Dokud se některé z výše uvedených věcí nezmění, budeme stále jezdit na „naši starou dobrou Naturu vivu“ a snít o lepších zítřcích. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že valná část návštěvníků je s veletrhem spokojena (možná si už zvykla), takže proč z toho dělat problém …
Jak již bylo konstatováno, letošní ročník veletrhu byl obohacen o národní přehlídku trofejí. Před čtyřmi lety kritizoval na tomto místě doc. RNDr. Petr Koubek, CSc., kromě jiného přílišnou glorifikaci trofejí z intenzivních chovů na úkor chovu zvěře ve volných honitbách. V tomto ohledu se toho moc nezměnilo. Poptávka po silných trofejích je stále velká a mnoho lovců je ochotných přimhouřit oči nad tím, kde a za jakých okolností uloví kapitálního jelena, daňka či muflona. Dobrým krokem ze strany organizátorů národní přehlídky trofejí bylo oddělit v katalogu i na přehlídce trofeje z volnosti od trofejí z obor. Nejde o nic nového, takto se trofeje rozdělovaly již na výstavách před 70 lety. Dnes se k tomuto systému vracíme a pod tlakem nejrůznějších podvodů s „dopovanými trofejemi“, neuznanou světovou trofejí jelena odchovaného na malé farmě v Rakousku a „uloveného“ v Bulharsku či moderních metod plemenitby, které se přímo či nepřímo promítají do myslivosti, začínáme diskutovat o tom, co je ještě myslivost, kde jsou její hranice a jak to udělat, aby se některé většinově odmítané jevy podařilo eliminovat. V rámci této diskuse jsme do tohoto čísla zařadili i příspěvek o inseminační stanici jelenů, daňků a muflonů, která byla založena před dvěma lety na Slovensku, a anketu, která se váže k tomuto tématu. Není pochyb o tom, že v případě diskuse a hledání řešení (existuje-li nějaké) půjde o běh na dlouhou trať. Snaha o jeho nalezení by však měla být v zájmu nás všech.
REPORTÁŽ
Natura viva 2009 - letos s národní přehlídkou trofejí (str. 4-7)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Náš největší (a jediný) myslivecký veletrh – Natura viva – slaví v letošním roce půlkulaté narozeniny. V pořadí již 15. ročník populární akce, na kterou se do Lysé nad Labem každoročně sjíždějí myslivci z celé republiky, po čtyřech letech obohatila národní přehlídka trofejí. „Velkou“ Naturu vivu, jak se veletrhu neformálně říká, pokud je jeho součástí národní přehlídka trofejí, pořadatelé rozložili do sedmi dnů (24.–30. května).
ZE ZAHRANIČÍ
Xcell Slovensko – inseminační stanice pro jeleny, daňky a muflony (str. 8-10)
Ing. Jaroslav Pokorádi, Ph.D.
Před dvěma lety, 25. 7. 2007, jsme se dočkali něčeho, co v novodobé historii chovu zvířat v Evropě nemá obdoby. Na Slovensko se podařilo úspěšně a bez ztrát dovézt 50 kusů jelení zvěře z farmového chovu na Novém Zélandu, čímž byl položen základní stavební kámen pro vznik inseminační stanice pro jelena lesního a později i pro daňka evropského a muflona. Rád bych se v tomto článku zmínil o smyslu a cílích našeho pracoviště, které by mělo sloužit všem, kteří pochopili trend 21. století v chovu zvěře.
ANKETA
Je to ještě myslivost? (str. 11-13)
V posledních letech se stále silněji prolíná chov zvěře ve volných honitbách, oborách a na farmách. Ve farmových chovech přitom dochází vlivem vývoje vědy a výzkumu k aplikaci nejmodernějších metod plemenitby a tyto postupy se přenášejí – přímo nebo nepřímo – i do myslivosti (především produkce silných trofejí). Výsledkem je stále silnější narušování systému hodnocení trofejí (nejsou záruky o jednoznačnosti původu lovené zvěře). Co to do budoucna přinese? Zmenšení zájmu o lov trofejové zvěře obecně, nebo naopak přijetí těchto postupů myslivci a další prohloubení komercionalizace myslivosti? Jak je to však s obecnými principy myslivosti? Na jedné straně máme zvěř chovanou v malých oborách, podléhající přísnému „šlechtitelskému“ dohledu s cílem maximálního využití jejího potenciálu, na straně druhé deklarujeme myslivost jako péči o volně žijící populace zvěře s odkazem na principy trvalé udržitelnosti. Respondentům v naší anketě jsme položili následující otázku: Co ještě je a co již není myslivost?
LEGISLATIVA
Přenechání odstřelu zvěře a daňové povinnosti (str. 14-15)
Ing. Pavel Adam
Bezplatné přenechání odstřelu nejčastěji trofejové zvěře uživatelem honitby druhé osobě nebylo a není nic neobvyklého. Soukromé firmy mající v pronájmu honitby využívají této možnosti k upevňování vztahů se svými obchodními partnery a klienty, státní podniky poskytují odstřel trofejové zvěře významným státním hostům či jubilantům z řad svých zaměstnanců, myslivecká sdružení zvou na lov trofejové zvěře své hosty apod. Málokoho však napadne, že takové přenechání odstřelu podléhá v některých případech daňové povinnosti.
Z NAŠICH HONITEB
Vítané druhy, či vetřelci? (II.) – Ptáci vrubozobí – husice a husy (str. 16-17)
Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.
V minulém čísle Světa myslivosti jsme věnovali pozornost nepůvodním druhů ptačí fauny v naší přírodě – ptákům hrabavým – z hlediska jejich působení na využívané biotopy. Další velkou skupinou ptáků, kteří k nám byli buď introdukováni, nebo do našich končin zalétávají, a mají význam z mysliveckého hlediska, jsou ptáci vrubozobí. V tomto článku se zaměříme na husice a husy.
PRAZE V HONITBĚ
Srnčí zvěř v době říje (str. 18-19)
Pavel Scherer
Rok co rok většina myslivců netrpělivě očekává přelom července a srpna, neboť si nechtějí nechat ujít srnčí říji. Na její průběh má vliv řada faktorů, takže někdy se její projevy objeví dříve, jindy naopak později, někdy více, jindy méně intenzivně. Pozornost myslivců však poutají vždy stejně …
KOMERČNÍ PREZENTACE
Vábení srnců – vyzkoušejte to nově! (str. 20-21)
Petr Joo
Dny se prodlužují, noci se krátí a brzy již nastane pro mnohé z nás svátek lovu, jímž je srnčí říje. Horké léto s rány, kdy se příroda koupe v rose, či s teplými večery tvoří nádhernou kulisu k pozorování a lovu srnců. Pro mnohé myslivce je to vrchol lovecké sezony, na který se těší a připravují celý rok. Ti konzervativnější opráší svou starou vábničku, ale ti zvídavější, kteří rádi zkouší nové věci, se možná začnou pídit po něčem novém – v našem případě po způsobu vábení a vábničkách.
Z NAŠICH HONITEB
Momenty ze srnčí říje (str. 22-23)
Robert Hlavica
Červenec je měsícem srnčí říje, při níž není nouze o zajímavé zážitky. Srnčí zvěř je v tomto období aktivní po celý den, takže myslivcům nabízí více příležitostí k pozorování než obvykle. Srnci překonávají velké vzdálenosti za říjnými srnami, takže v honitbě se objeví často neznámí jedinci, kteří po skončení říje opět mizí. Toto období prožívám ve svém domovském mysliveckém sdružení v Policích (okr. Vsetín). V převážně polní honitbě má převahu srnčí a daňčí zvěř, ale ročně ulovíme také kolem deseti divočáků. Kdysi hojná drobná zvěř je bohužel v minimálním početním stavu. Hodně času v honitbě trávím s fotoaparátem.
SOUTĚŽ
Rarita roku 2009 – II. kolo (str. 24-25)
Redakce
Do II. kola soutěže Rarita roku 2009 o nejzajímavější abnormální srnčí trofej bylo přihlášeno 18 trofejí. S relativně velkým náskokem zvítězila trofej srnce z Krušných hor, nezanedbatelné zastoupení v první desítce měly trofeje z Chrudimska.
LOVECKÝ PES
Šoulačka se psem, nebo bez psa? (str. 26-27)
Ing. Koloman Ferjentsik
Předtím, než se pokusím odpovědět na otázku v nadpisu, zopakujme si stručně, co je šoulačka. V odborné literatuře je uváděna jako v minulosti velmi oblíbený a rozšířený způsob lovu zvěře, nejčastěji spárkaté. I v dnešní době se šoulačka využívá, patrně však ne tak často jako dříve či jako nejrozšířenější individuální způsob lovu, jímž je čekaná.
KOMERČNÍ PREZENTACE
Pražská prodejna firmy ARMS-CZ – špičková lovecká výzbroj a výstroj pod drobnohledem (str. 28)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Společnost ARMS CZ, a. s., není třeba podrobněji představovat – od r. 1997 působí na domácím trhu a patří k největším obchodním firmám nabízejícím loveckou výzbroj a výstroj a vybavení pro pobyt v přírodě. Je výhradním dovozcem špičkových loveckých a sportovních zbraní a patří mezi nejvýznamnější prodejce kvalitní zahraniční lovecké optiky. Kromě centrály, která sídlí v Humpolci a funguje i jako prodejna, velkoobchodní sklad pro Čechy a Moravu a ústředí elektronického obchodu, firma provozuje čtyři prodejny. V rámci jejich postupného představení jsme navštívili pobočku sídlící v Praze na Hradčanech, na rohu ulic Gogolova a Na Baště sv. Tomáše. Na naše otázky odpovídal vedoucí prodejny Michal Tůma.
SPORTOVNÍ STŘELBA
Mistrovství Evropy v loveckém víceboji Itálie 2009 (str. 29)
Jan Buksa
Jubilejní desátý ročník Mistrovství Evropy (ME) v lovecké střelbě pořádaný pod patronací FITASC se konal ve dnech 30.–31. května t. r. na italském pobřeží v Tarqunii asi 100 km severozápadně od Říma. Loveckého víceboje se zúčastnilo 75 střelců z 10 států Evropy, což v porovnání s loňským rokem představuje výrazně menší účast (v r. 2008 132 střelců ze 17 států).
KOMERČNÍ PREZENTACE
Lovecké zážitky po celém světě – PROLOV, s. r. o., Klatovy (str. 32)
Ing. Oto Lasák
Od roku 1992 nabízí Karel Janoušek z Klatov zprostředkování lovů nejen u nás, ale především v zahraničí. Jeho firma PROLOV, s. r. o., obhospodařuje bažantnici, oboru a tři honitby s jelení, daňčí, mufloní, srnčí a černou zvěří. Majiteli firmy jsme položili několik otázek.
KOMERČNÍ PREZENTACE
Rok s kulovnicí Rössler Titan (str- 33-35)
Dr. Ing. Jiří Hanák
Při koupi nové kulovnice je pro zájemce důležitý první dojem ze vzhledu zbraně a též pocit, když zbraň poprvé vezme do ruky. Zbraň by totiž měla být (a je) krásná věc a stává se součástí lovcova JÁ. Zrovna tak se však hodnotí technické parametry zbraně z hlediska uživatele, především prvky intuitivního a příjemného ovládání zbraně, přesnost střelby, životnost zbraně a mnoho dalších aspektů. To vše se samozřejmě porovnává s cenou.
KULTURA
Příběhy loveckých obrazů – Petr Odložil (str. 36-37)
Ing. David Vaca, Ph.D.
V r. 1259, tedy před 750 lety, založil šlechtic Vok z Rožmberka na svém rodovém panství ve Vyšším Brodu klášter, který přes peripetie osudu žije dodnes a je svědectvím kontinuity úsilí českých cisterciáků od středověku až do současné doby. V pošumavském městě na řece Vltavě, prodchnutém historií, žije a tvoří Petr Odložil, fotograf a malíř zvěře.
NAŠE OBORY
Oborní chovy v Moravskoslezském kraji (I.) (str. 38-39)
Ing. Dalibor Pačes
Na území Moravskoslezského kraje se rozkládá deset oborních chovů, přičemž polovinu z nich si představíme v tomto čísle Světa myslivosti. Čtyři obory leží v okrese Bruntál, jedna v okrese Nový Jičín. V jedné je chován jelenec běloocasý, v ostatních prase divoké, daněk evropský a muflon.
KULTURA
Úspěch českých trubačů na evropské mezinárodní soutěži v Rakousku (str. 45)
Ing. Ivo Mužný
Dne 23. května t. r. se čtyři soubory loveckých trubačů z ČR zúčastnily největší evropské trubačské soutěže, pravidelně pořádané v Rakousku. Letos byl za místo konání vybrán zámek Hof stojící nedaleko hranic se Slovenskem. Kromě mezinárodní soutěže na zámku proběhla dne 22. května též dolnorakouská soutěž trubačů.
POSLEDNÍ LEČ
Vihorlat – neobyčejné kouzlo v Karpatech (str. 52-55)
Ing. Marcel Lehocký
V knize prof. Julia Komárka Lovy v Karpatech následuje hned za dobrodružstvími při lovu srnců na Sitně stať o srncích na Vihorlatu: „Tato historka se udála tentokrát na východě, na Vihorlatu, který rovněž tvořil oblast neobyčejně krásné a silné srnčí zvěře.“ Prof. Komárek zmiňuje Vihorlat v souvislosti s lovem srnců také v kapitole nazvané „Masožravý kanec“: „Přijel jsem jednou na Vihorlat na srnčí říji. Měl jsem tam roztomilé přátele a srnci v listnatých a bujných lesích na úbočích této bývalé sopky byli neobyčejně dobří.“ Jací srnci žijí ve východoslovenském pohoří dnes, téměř po sto letech …?
POSLEDNÍ LEČ
Dva srnci a praženice u Řádků ve Žďáru (str. 52-53)
Vladimír Máša
Nikdo mi nenamluví, že lovecký průvodce musí předtím, než je mu svěřen doprovod zahraničních poplatkových lovců, absolvovat předepsané školení a jazykový kurz. Nechci se chlubit, ale dovolím si tvrdit, že jsem se úspěšně zhostil doprovodu jednoho francouzského myslivce na lovu srnců, při němž jsem vystačil s pouhými čtyřmi francouzskými slovy: „Střílet!“, „Nestřílet!“, „Zajistit!“ a „Blahopřeji!“. Nevěříte? Následující historka nemá s mysliveckou latinou nic společného!
