Vyšlo októbrové číslo
 




ÚVODNÍK (str. 1)

Úvodník (str. 1)

Miroslav Vodňanský

Vážení čtenáři,
všechno se mění – prostředí, které nás obklopuje, společnost, ve které žijeme, lidé, s nimiž se stýkáme – a samozřejmě i my. Každý z nás to pociťuje sám na sobě. A když se podíváme kolem sebe, zapřemýšlíme nad svým životem a ohlédneme se, tak si uvědomujeme, jak se vše mění – něco k lepšímu, něco k horšímu, ale nic není trvale takové, jaké to bylo dřív. To samozřejmě platí i pro myslivost. Mnohé změny, které přináší doba, přijímáme velmi rádi a rychle je považujeme za samozřejmost. Zvláště v těch případech, když jde o věci, které nám něco usnadňují nebo zpříjemňují. V praktickém výkonu myslivosti je dnes například zcela běžné, že se do honiteb jezdí pohodlnějšími a většinou i pro terén způsobilejšími automobily. Téměř každý myslivec má u sebe mobilní telefon a vývoj je zřetelný i v používání lovecké optiky, zbraní a různého jiného vybavení pro výkon lovu. Ale jde také o, jak se vyvíjí i myšlení a přístup k myslivosti. A v tomto ohledu vzniká bohužel dojem, jako by se u některých myslivců zakonzervovaly postoje z doby, kdy vlastnictví auta značky Trabant bylo pro mnohé ještě zdrojem závisti a volání telefonem na kličku fungovalo přes spojovatele v příslušné telefonní ústředně






Vyšlo augustové číslo
 




ÚVODNÍK (str. 1)

David Vaca

Vážení čtenáři,

někde jsem četl, že letošní rok byl pro občany České republiky z mnoha ohledů extrémní. Jen namátkou: byla neobvyklé dlouhá zima, přišly katastrofální povodně a poté neobvyklá vedra, na politické scéně proběhlo nebývale silné zemětřesení … A co myslivci? Kromě toho, že museli čelit výše uvedeným událostem, mnoho z nich prožilo první polovinu roku v nejisté atmosféře spojené s koncem platnosti starých nájemních smluv na honitby a uzavíráním smluv nových, nejeden člen cechu Hubertova měl špatné spaní z úvah o tom, jak se bude vyvíjet proces novelizace zákona o myslivosti iniciovaný Ministerstvem zemědělství. Do toho již „tradiční“ problémy spojené se škodami působenými spárkatou zvěří. Nebyl to jednoduchý půlrok. Přišel však čas letních prázdnin a dovolených, který mnohé problémy odsunul do pozadí: lovíme srnce, pomalu se začínáme těšit na naháňky a uvidíme, co bude dál …
Redakce Světa myslivosti se snažila v první polovině roku sledovat dění na naší myslivecko-politické scéně a diskusi o ministerském návrhu novely zákona o myslivosti. Řada čtenářů se na nás nyní obrací s otázkou, jaký bude další vývoj. Větší radost ze současného dění budou mít odpůrci aktivit bývalého ministra zemědělství Ing. Petra Bendla, který s novelou zákona přišel. Ministerstvo sice návrh rozeslalo počátkem července do mezirezortního připomínkového řízení, ale jeho další osud je nejistý.






Vyšlo februárové číslo
 



ÚVODNÍK (str. 1)

prof. RNDr. Petr Koubek, CSc.

Vážení čtenáři,

v historii lidstva najdeme nepřeberné množství příkladů vedoucích k pochybnostem, zda vědecký název člověk rozumný (Homo sapiens) odpovídá skutečnosti. Řadu z nich zaznamenáváme také ve vztahu k přírodě a jejím obyvatelům. V každé době se našli „průkopníci“, jejichž snahou bylo vylepšit flóru či faunu ve svém okolí. Z různých konců světa si přiváželi různé rostliny a vypouštěli různá zvířata, aby obohatili své zahrady a menažérie. Odtud byl jen kousek do volné přírody. Většina takových pokusů naštěstí skončila neúspěšně. Některé z úspěšných však s sebou bohužel nesly a dosud nesou jen stopy zkázy. 
Sentiment australských osadníků ke staré vlasti, projevený tím, že si s sebou do nového domova přivezli kočky domácí, lišky či králíky, přivedl na pokraj vyhynutí vzácné australské vačnatce. Králík přeměnil velkou část australského území v polopoušť. Pro podobné případy ale nemusíme chodit daleko – všichni dobře známe nekonečný boj s bolševníkem velkolepým a křídlatkou japonskou (už máme i křídlatku českou!), rostlinami přivezenými do Evropy v první polovině 19. století zahradníky ke zkrášlení zahrad. Ze zajímavých exotů se za několik desetiletí staly nezničitelné invazní druhy, s nimiž bojuje téměř celá Evropa.






Vyšlo májové číslo
 


ÚVODNÍK (str. 1)

Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení čtenáři,

návštěva několika přehlídek trofejí v průběhu března a dubna letošního roku ve mně vyvolala nepříliš veselé pocity. Nemohu říci, že by přehlídky byly špatně připravené, uspořádané v nedůstojném prostředí, nebo nějak jinak pořadatelsky nezvládnuté. Celková atmosféra mezi návštěvníky z řad myslivců však byla poměrně často ponurá a skleslá. Většinou za to může nejistá budoucnost vyplývající z konce platnosti nájemních smluv na honitby. V praxi se to projevuje malým zájmem řešit různé důležité problémy, které naši myslivost trápí. Jako by část z nás hodila flintu do žita a jen pasivně čekala, co přijde …
Jiná část myslivců naštěstí smýšlí o poznání pozitivněji, a byť jsou na tom s vyhlídkami do budoucnosti podobně jako jejich pesimisticky naladění kolegové, pouští se různých smysluplných aktivit, jejichž výsledky lze – v případě úspěchu – očekávat až za delší dobu. Mám na mysli např. snahu o chov zvěře na větších územních celcích, než jsou jednotlivé honitby. Ve spolupráci s Ústavem ochrany lesa a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně vzniká seriál článků připravovaný s cílem zmapovat současné snahy o chov různých druhů zvěře v oblastech na území naší republiky. Úvodní článek si můžete nalistovat o několik stránek dále.







Vyšlo februárové číslo
 


ÚVODNÍK (str. 1)

Jan Konvička

Vážení čtenáři,
máme za sebou další loveckou sezónu a nastává čas k jejímu vyhodnocení. Pokusím se o subjektivní zamyšlení a možná tak trochu i o vyhodnocení svého loveckého roku.
V zimních a jarních měsících roku 2011 jsem se s přáteli velice intenzivně věnoval tlumení zvěře škodící myslivosti v oblastech chovu drobné zvěře. Musím přiznat, že díky svým čtyřnohým kamarádům (čtyři patterdale teriéři a dva bedligton teriéři) se nám podařilo dosáhnout úctyhodného čísla 59 kusů (35 lišek, 21 jezevců, tři kuny). V období honů bylo příjemné tato místa znova navštívit a vidět, že naše celoroční práce přinesla plody. Nutno přiznat, že jde o subjektivní pocit z dobrého zazvěření konkrétních honiteb – skutečné výsledky uvidíme až koncem března při sčítání zvěře. Vloni na podzim jsem však pozoroval spokojenost v očích mysliveckých hospodářů, kteří vědí, že celoroční péče o drobnou zvěř nebyla zbytečná. Rád bych zmínil především Myslivecké sdružení Blučina ze Židlochovicka, které mě požádalo jako majitele zkušených norníků o dlouhodobou spolupráci. Jsem rád, že jsem se setkal s partou poctivých chlapů, kteří se nesmířili s početním propadem drobné zvěře a hledají všechny dostupné alternativy jak zvěř udržet, příp. zvýšit její stavy.
Majitele loveckých psů určitě zaujme článek nestora a zakladatele českých naháněk se slíděním Ing. Petra Ziegrossera, uveřejněný na str. 31-33 tohoto čísla Světa myslivosti. Autor zhodnotil díky svým zkušenostem vývoj tohoto způsobu lovu v ČR za posledních deset let a není příliš optimistický ...






Vyšlo januárové číslo
 


ÚVODNÍK (str. 1)

Prof. Ing. et Ing. h. c. Josef Hromas, CSc.

Vážení čtenáři,
pomalu se blíží konec desetiletého období nájemních smluv na honitby a mezi myslivci již začíná stoupat nervozita podněcovaná některými zájemci o možnost výkonu práva myslivosti, odvolávajícími se dokonce na současný zákon o myslivosti, který si ovšem vykládají ve svůj prospěch. Není to nic neobvyklého, ale může to přinést mnoho zmatků do našich hlav.
Jak je to ale ve skutečnosti? Před přibližně 10 lety vznikly honitby v současné podobě, více či méně vhodné pro chov jednotlivých druhů zvěře. Menší vhodnost lze spatřovat již v zákonem stanovené minimální výměře honiteb 500 ha. Převaha honiteb má výměru větší, nicméně ne takovou, aby odpovídala kvalitnímu chovu zvěře. Snad to vyhovuje některým druhům zvěře drobné, ale rozhodně ne chovu zvěře spárkaté, a to ani zvěři srnčí, jejíž teritoriální nároky jsou nejmenší. Již při tvorbě zákonných úprav kolem r. 1991 a též o deset let později Českomoravská myslivecká jednota prosazovala, aby výměra honiteb neklesla pod 1000 ha. Toho později dosáhli myslivci na Slovensku. U nás se naopak ozývají hlasy ke snížení této výměry dokonce až na 150 či ještě méně hektarů. Při současném snižování pestrosti polních kultur a zvyšování výměr, na nichž je pěstována pouze jediná plodina, se to zdá být v rozporu se zdravým rozumem.

Partneri

Kto je online?

Práve tu je 294 návštevníkov a žiadni členovia on-line