Vyšiel májové číslo
Ing. David Vaca, Ph.D.
Vážení čtenáři,
o některých věcech víme, že nejsou optimální a že bychom mohli či spíše měli ve svém zájmu usilovat o jejich zlepšení. Současně si však uvědomujeme, že uvedeme-li věci do pohybu s cílem změnit současný stav, nečeká nás snadná cesta a výsledek našeho snažení může být přinejmenším nejistý. Obáváme se toho, že ve finále bychom mohli zjistit, že výsledná změna je spíše k horšímu. A tak přešlapujeme na místě, přemýšlíme a diskutujeme. Pro jistotu však potichu, abychom neupoutali pozornost těch, kteří by také chtěli změnu, ale opačným směrem, a naše počínání by je mohlo probudit k aktivitě. Občas zanadáváme na současný stav, občas si oddechneme, že by mohlo být ještě hůře. O čem je řeč? O našem zákonu o myslivosti.
Nemá cenu vracet se k jeho tvorbě, na situaci před několika lety si každý z nás dobře vzpomíná. Léta rychle utíkají, přehoupli jsme se do druhé půle desetiletého nájemního období a jsme svědky toho, že se v médiích stále častěji diskutuje o nutnosti změnit zákon. Myslivci to neříkají, tyto hlasy zaznívají především od části vlastníků honebních pozemků a ochranářských organizací. Vrcholný orgán státní správy myslivosti – Ministerstvo zemědělství ČR – se v této věci vyjadřovalo dosud jen velmi opatrně a diplomaticky. Po nedávných personálních změnách a vnitřní diskusi se však najednou z Prahy ozývá rozhodné: „Jdeme do toho! Připravíme moderní koncepci myslivosti, ze které bude snadné stvořit zákon. Oslovíme všechny zainteresované, výsledek bude konsensem všech názorů.“ Kéž by tomu tak bylo. Před lety mělo ministerstvo také snahu vytvořit platformu k diskusi o podobě zákona. Platforma sice vznikla, ale zainteresované subjekty se zanedlouho rozhádaly a jak to dopadlo, víme všichni. Pokud přejdeme k jádru věci, narazíme dnes, stejně jako před lety, na otázky, které zásadně rozdělují myslivce a část vlastníků pozemků. Jde především o míru zasahování státu do věcí souvisejících s výkonem práva myslivosti a o minimální výměru honitby. Znovu lze očekávat ostrou výměnu názorů. Každopádně bude zajímavé sledovat počínání MZe. Novým ředitelem odboru rybářství, myslivost a včelařství se stal – pro mnohé překvapivě – dr. Ing. Libor Řehák, jenž od poloviny 90. let vytrvale upozorňuje na to, že naše myslivost potřebuje transformaci. Pod hlavičkou Asociace profesionálních myslivců ČR, jejímž prezidentem donedávna byl, vznikla řada materiálů na toto téma. Nyní dostal možnost ovlivnit sled věcí z pozice pracovníka vrcholného orgánu státní správy myslivosti. Uvidíme, zda se mu podaří přesvědčit své nadřízené o nutnosti změn, sestavit tým spolupracovníků a své vize uvést v život. O něco dříve, než proběhly personální změny na MZe, došlo k „zemětřesení“ na generálním ředitelství Lesů České republiky, s. p. To však většinu myslivců a hlavně lesníků v posledních letech nemohlo na rozdíl od ministerských změn překvapit. S novým generálním ředitelem Ing. Svatoplukem Sýkorou přišlo rozhodnutí pronajmout část ze 150 režijních honiteb s cílem zvýšit efektivitu a ekonomický výsledek LČR v oblasti myslivosti. Do jaké míry se tento cíl podaří naplnit, je rovněž s otazníkem. Podle průběhu posledních měsíců to totiž vypadá, že přinejmenším v případě části honiteb LČR končí doba několikasettisícových nájmů, které nebyly v r. 2003 něčím neobvyklým. Během let se nájmy díky klauzuli v nájemních smlouvách postupně zvyšovaly a dnes se, možná i vlivem ekonomické krize, stávají pro některé nájemce neúnosnými. O nabídnuté honitby zájem určitě bude, otázkou je, za jakou cenu.
Výše uvedená témata budeme pečlivě sledovat a snažit se na stránkách Světa myslivosti přinášet aktuální a objektivní informace.
MYSLIVECKÁ POLITIKA
Ke shromáždění myslivců ČR (str. 4-5)
Pavel Kříž
V sobotu 14. března t. r. se Velké Meziříčí stalo dočasně srdcem i mozkem české myslivosti. Na pracovní shromáždění se tam sjelo přes 100 zástupců mysliveckých organizací, mysliveckých kolektivů, orgánů státní správy, zemědělských, vlastnických i ochranářských organizací a dalších státních institucí, ale i jednotlivců z celé republiky. Jednání svolala Unie mysliveckých organizací ČR (dále UMO ČR), která sdružuje čtyři domácí myslivecké organizace – Asociaci profesionálních myslivců ČR, Mezinárodní sdružení myslivců příhraničí, Řád sv. Huberta a Safari club international-Bohemia.
ROZHOVOR
Nejdříve koncepce myslivosti, poté nový zákon (str. 8-11)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Původně jsme měli domluven rozhovor s náměstkem ministra zemědělství pro lesní hospodářství Ing. Jiřím Novákem o aktuálních problémech české myslivosti a problematice zákona o myslivosti. Vzhledem k personálním změnám, které proběhly na vedoucích pozicích odboru rybářství, myslivosti a včelařství v průběhu února a března, se však objevila další témata, a tak se v polovině dubna uskutečnil rovnou „trojrozhovor“ – kromě Ing. Nováka se ho zúčastnili vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR (MZe) Ing. Martin Žižka, Ph.D., a nový ředitel odboru rybářství, myslivosti a včelařství MZe, Dr. Ing. Libor Řehák. Z NAŠICH HONITEB
Lesy České republiky, s. p., pronajmou část režijních honiteb (str. 11)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Generální ředitel Lesů České republiky, s. p., Ing. Svatopluk Sýkora oznámil koncem března t. r., že podnik čeká proces restrukturalizace, jehož součástí bude kromě jiného omezení počtu režijních honiteb. Z celkového počtu více než 1100 vlastních honiteb jich LČR obhospodařují ve své režii celkem 150, z nichž bude část uvolněna do pronájmu. Na podrobnosti jsme se zeptali Ing. Miloše Vedrala, vedoucího odboru speciálních projektů generálního ředitelství LČR.
SOUTĚŽ
Rarita roku 2009 – potřetí soutěžíme o nejzajímavější srnčí trofej (str. 12)
Redakce
Rok se sešel s rokem a pro všechny čtenáře Světa myslivosti, milovníky srnčí zvěře a obdivovatele srnčích trofejí jsme opět připravili soutěž Rarita roku. Pozor, uzávěrka pro zasílání fotografií abnormálních trofejí do I. soutěžního kola je již 7. května 2009! K fotografii nezapomeňte připojit jméno a příjmení lovce, název honitby, v níž byl srnec uloven, datum ulovení a věk uloveného srnce.
ROZHOVOR
Hygiena zvěřiny versus myslivecké tradice (str. 13-15)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Představte si obvyklou situaci, když ulovíte např. divočáka na naháňce a chystáte se ho vyvrhnout. Kolem vás se utvoří „kolečko“ kamarádů, kteří vás budou sledovat a vše patřičně komentovat: „Dávej pozor na žluč! Dělej to pořadně! Jak sis mohl vyhrnout rukávy? Vždyť to je proti tradicím!“ Podle tradic by si myslivec opravdu neměl vyhrnovat rukávy a zvěř vyvrhovat tak, jak ji ulovil. Z hygienického hlediska však tento postup není optimální. Nabízí se otázka, zda některé z tradic již nejsou s ohledem na požadavky současné doby přežité a nemělo by se do nich ustoupit. Na toto téma jsme před nastávající loveckou sezónou hovořili s MVDr. Pavlem Forejtkem, CSc., ze Středoevropského institutu ekologie zvěře Wien – Brno – Nitra.
ANKETA
Jaké budou ceny zvěřiny v letošním roce? (str. 16-17)
Redakce
Nová lovecká sezóna klepe na dveře a většinu uživatelů honiteb určitě zajímá, jaké budou v letošním roce ceny zvěřiny. Tuto otázku jsme položili zástupcům firem, které se zabývají výkupem zvěřiny z našich honiteb. Připojili jsme ještě dva dotazy týkající se nových faktorů, které by mohly mít vliv na trh se zvěřinou. Stejné otázky jsme zaslali i prezidentu Asociace farmových chovů jelenovitých ČR Ing. Václavu Pařízkovi.
1. Jaké výkupní ceny předpovídáte u jednotlivých druhů zvěřiny v r. 2009?
2. Ovlivňuje globální ekonomická krize mezinárodní a tuzemský obchod se zvěřinou? Zaznamenal jste nějaké dopady?
3. Jaký vliv na obchod se zvěřinou a dynamiku cen u nás bude mít legislativa související s hygienou zvěřiny, která umožňuje uživatelům honiteb přímý prodej určitého množství zvěřiny konečným spotřebitelům?
PRAXE V HONITBĚ
Jsou používané dílčí metody odhadu věku ulovené srnčí zvěře spolehlivé? (str. 18-21)
Pavel Scherer
Začátek doby lovu srnců se přiblížil, takže jistě není na škodu připomenout si některé dílčí metody používané v praxi k odhadu věku ulovené srnčí zvěře a posoudit jejich spolehlivost. Za dílčí či doplňkové je označujeme kvůli tomu, že hlavní metodou používanou v myslivecké praxi je určování věku podle úbrusu chrupu dolní čelisti.
LOVECKÁ VÝBAVA
IWA 2009 & OutdoorClassics (str. 22-25)
Ing. Jiří Fencl a Ing. Václav Malimánek
Bez ohledu na ekonomickou krizi veletrh IWA dokázal, že roste a zraje do krásy. Letošní již 36. ročník výstavy, pořádaný v Norimberku ve dnech 13.–16. března, přivítal rekordních 1132 vystavovatelů z 53 států celého světa a 32 000 návštěvníků. Rozmnožil se i počet výstavních pavilonů – sportovní zbraně, střelivo, lovecká optika, oblečení a nejrůznější potřeby a doplňky pro pobyt v přírodě zabraly letos sedm hal. Novinek v oblasti loveckých zbraní a střeliva bylo mnoho, některé z nich si stručně představíme.
SPORTOVNÍ STŘELBA
Zařazení parkurových střelců do výkonnostních kategorií pro rok 2009 (str. 26)
Petr Zvolánek
Mezi příznivci sportovní brokové střelby je všeobecně známo, že střelci parkurových disciplín – loveckého parkúru (LP) a compak sportingu (CS) – jsou na základě výsledků z předchozího roku zařazováni v roce následujícím do výkonnostních kategorií A, B a C. Děje se tak proto, aby mohli porovnat svoji aktuální výkonnost se sobě rovnými soupeři.
LOVECKÝ PES
Lajky – samostatní a neohrožení lovci (str. 29-31)
Dr. Ing. Naděžda Šebková
Lajky u nás rozhodně nepatří mezi všeobecně známá a rozšířená plemena psů. Jejich chovem se zabývá pouze úzký okruh zájemců. Rovněž tak literatura o nich je velmi sporá – na našem knižním trhu neexistuje monografie o tomto plemeni a ve velkých obrazových encyklopediích bývá zmíněno také jen okrajově. A to přesto, že jde o samostatné a nenáročné psy s výjimečnými loveckými vlastnostmi.
KULTURA
Příběhy loveckých obrazů – František Hoffmann (str. 32-33)
Petr Šeplavý
Při pohledu na obraz zachycující souboj tetřívků od malíře Františka Hoffmanna na mne dýchne kouzlo dávno minulých časů, kdy ještě na lov jezdili králové a slovo rytíře mělo větší váhu než smlouva podepsaná politiky. Dekorativně ztvárněná krajina projasněná barvami navozuje pocit pohádky, v níž na sebe místo rytířů na koních narazili dva tetřívčí kohoutci, jejichž poušky připomínají chocholy na rytířských přilbách. S Františkem Hoffmannem se znám řadu let. Jeho obrazy jsem vídal na loveckém zámku Ohrada, kde je prodávala malířova manželka, příp. na různých mysliveckých výstavách. V tomto díle našeho seriálu se pokusím poodhalit roušku pohádkového světa malíře, myslivce a rytíře Řádu sv. Huberta Františka Maxmiliána Hoffmanna z Grünbünhelu.
NAŠE OBORY
Oborní chovy v Plzeňském kraji (II.) (str. 34-36)
Ing. Dalibor Pačes
V dubnovém čísle Světa myslivosti jsme představili sedm obor z území Plzeňského kraje a pro květnové číslo jsme slíbili přinést informace o dalších sedmi oborách. Dodatečně se však ukázalo, že v tomto kraji je o dva oborní chovy více, než jsme původně avizovali, takže k představení zbývá devět obor. Dvě leží v okrese Rokycany, dvě v okrese Plzeň-sever a pět v okrese Plzeň-jih. Ve všech je chován daněk evropský (ve třech z nich jako jediná zvěř), v některých muflon, jelen lesní a sika Dybowského.
ZE ZAHRANIČÍ
Kapitální trofeje v Levicích (str. 37)
Doc. Ing. Pavel Hell, CSc.
Při příležitosti 14. ročníku Levických poľovníckych dní (bližší informace přineseme v příštím čísle Světa myslivosti) se 27. března t. r. sešla v Levicích ad hoc svolaná komise CIC, aby ohodnotila 56 kapitálních trofejí, z nichž 45 dosáhlo bodové hodnoty pro udělení zlaté medaile.
Z NAŠICH HONITEB
Mufloni ze Žlebů patří ke světové špičce (str. 38-39)
Ing. Zdeněk Nevole
Obora Žleby ležící nedaleko Čáslavi (okr. Kutná Hora) byla na stránkách Světa myslivosti již opakovaně představena (č. 12/2003 a 10/2008). Myslivecké veřejnosti je známá především díky bílé jelení zvěři, která se zde chová od r. 1973. Nyní nastal čas zmínit se o dalším druhu zvěře, který již 15 let sdílí společně s bílými jeleny oboru navazující na zámecký park – o muflonech. Důvodem je trofej kapitálního berana, který byl uloven v loňském roce.
NOVÉ PUBLIKACE
Jindřich Francek: Lovecká vášeň v proměnách staletí (str. 41)
Rš
Jindřich Francek: Lovecká vášeň v proměnách staletí. V r. 2008 vydalo nakladatelství Havran, Praha. Rozsah 238 stran, 53 černobílých a 12 barevných obrázků. Prodejní cena 298 Kč.
ZE ZAHRANIČÍ
FEHOVA 2009 aneb trofejové hody v Budapešti (str. 42-43)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Pořadatelé letošního, v pořadí již 16. ročníku největšího maďarského prodejního myslivecko-rybářského veletrhu Fehova slíbili návštěvníkům jako třešničku na dortu výstavu 30 rekordních trofejí spárkaté zvěře ulovené v Maďarsku v posledních čtyřech dekádách. Tento počin se setkal s velkým ohlasem a obohatil již tak kvalitní veletrh, který v ničem nezaostává za jinými středoevropskými veletrhy pro myslivce a rybáře.
ZE ZAHRANIČÍ
Jagen und Fischen, Mnichov, 1.–5. 4. 2009 (str. 44)
Ing. Dalibor Pačes
14. ročník mezinárodní výstavy pro myslivce, rybáře a milovníky přírody Jagen und Fischen, označovaný za jedničku mezi mysliveckými veletrhy v jižním Německu, přilákal po dvou letech na Nové výstaviště v Mnichově 36 000 návštěvníků. V průběhu pětidenního prodejního veletrhu představilo své zboží a produkty ve třech výstavních halách 300 domácích a 60 zahraničních vystavovatelů.
ZAJÍMAVOSTI
Po stopách prof. Julia Komárka, aneb Lovy v Karpatech po téměř sto letech (str. 45-48)
Ing. Marcel Lehocký
Nezapomenutelná kniha prof. Julia Komárka Lovy v Karpatech ovlivnila celé generace českých a slovenských myslivců a směle ji lze zařadit k tomu nejlepšímu, co u nás kdy v myslivecké literatuře vyšlo. Bezpochyby patří do zlatého fondu myslivecké literatury. Ani po téměř sedmi desítkách let, které uplynuly od jejího prvního vydání, neztratila nic ze svého kouzla. V novém seriálu se vydáme po stopách jejího autora a projdeme autentická místa, kde prof. Komárek obdivoval krásy karpatské přírody a lovil srnce.
POSLEDNÍ LEČ
Sitno – honitba s nejlepšími srnci v Pohroní (I.) (str. 48-51)
Ing. Marcel Lehocký
Patrně již za časů prof. Komárka existovala závist a nepřejícnost mezi lovci srnců. Myslivci již tehdy – z pochopitelných důvodů – udržovali v tajnosti lokality, kde se objevovali kapitální srnci. Jistě i proto prof. Komárek ve své knize Lovy v Karpatech nikdy konkrétně nepopsal místo, kde se podle něho vyskytovali ti nejlepší srnci. V kapitole „Také trochu nezdarů“ o nich píše takto: „Zvlášť bídně se mi vedlo v jednom krásném kraji, který neleží přímo v Karpatech, ale na Slovensku v Pohroní, kde rostli nejkrásnější srnci, jaké si dovedete představit, nejste-li příliš zhýčkaní a nejste-li snad jen střelci rekordů. Byl to kraj, kde příroda byla z jara obzvláště skvělá, takže se nijak nestydím říci, že jsem se tam celý rok těšíval.“
