Vyšiel septembrové číslo
Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.
Vážení čtenáři,
rád bych v tomto úvodníku zmínil tři zdánlivě nesouvisející témata, která podle mého soudu vypovídají leccos o naší myslivosti.
Prvním z nich je myslivecká statistika, evergreen české myslivosti, která je pro některé myslivce dogmatem, pro jiné terčem úšklebků. Ať si o myslivecké statistice myslíme cokoliv, musíme přiznat, že je to jediná možnost k získání meziročně srovnatelných dat, a nic na tom nemění skutečnost, že jsou zatížena jen těžko odhadnutelnou chybou.
Nezbývá tedy než doufat, že chyba je vždy přibližně stejná. V letošní statistice mě zaujaly informace o chovu a lovu siky japonského. Sika je v u nás normován na ploše 16x menší než jelen lesní a jeho normované stavy jsou 13x menší než normované stavy jelena lesního. Přesto je jeho plán lovu pouze 3x menší a odstřel dokonce jen 2x menší! Jen stěží lze pochopit, jak je možné, že jsme ulovili 174 siků na každých 1000 ha plochy, kde je sika normován, aniž bychom se alespoň přiblížili k normovaným stavům. Jak jinak bychom mohli lovit jejich šestinásobek a odstřel dokonce meziročně zvýšit o 1200 kusů. Pokud by byla publikovaná statistická data přesná, tak v případě siky japonského by normované stavy (1175 jedinců a při nepravděpodobném koeficientu očekávané produkce 1,0 a optimálním poměru pohlaví 1:1) umožnily odstřel maximálně přibližně 600 kusů. V uplynulé sezóně se přitom ulovilo 9081 kusů siky japonského a Dybowského (oba jsou ve výkaze uváděni společně, ale sika Dybowského je jen okrajovým druhem chovaným především v oborách). Jen stěží lze laické i odborné veřejnosti předložit jednoznačnější důkaz selhání mysliveckého hospodaření se zvěří. Podobné výsledky lze bohužel očekávat také v případě ostatních druhů spárkaté zvěře. Dlouhodobě „hospodaříme“ s několikanásobně vyššími stavy, než jsou stavy normované, tradičním problémem je poměr pohlaví a věková struktura populací, zatajujeme skutečné stavy, mlčky přihlížíme šíření nepůvodních druhů a čekáme, až nám jejich počet umožní normování a legalizaci chovu (to platí zejména u zmíněného siky) a kritéria průběrného odstřelu již dlouho platí jen na papíře. Výsledkem není nic jiného než škody na lesních porostech a polních kulturách, které místy dosahují až katastrofálních rozměrů. Lesník hospodařící v lesích s „normovanými“ stavy siky, ale i vnímavý návštěvník příslušné oblasti velmi dobře ví, o čem je řeč. Ještě jednu věc musím v souvislosti se sikou zmínit, a to fakt, o němž mnozí myslivci neradi slyší a kterému i někteří myslivečtí odborníci ještě pořád nevěří. Je to schopnost křížit se s jelenem lesním. Zatímco škody na lesních porostech lze časem odstranit, odstranit poškození genotypu jelena lesního je mnohem těžší, ne-li nemožné.
Ať se nám to líbí nebo ne, myslivost má dlouhodobě velký problém s tím, jak veřejnosti co nejlépe vysvětlit svoji činnost a hájit svoji existenci. Dlouhodobě vázne – pokud vůbec existuje – kvalifikovaná diskuse s oponenty z řad vlastníků pozemků a různých ochranářských organizací. Celkovému obrazu nepřispívají ani nekvalifikovaná a často až arogantní prohlášení různých mysliveckých funkcionářů (hovořit v této souvislosti o myslivecké dotační politice, bez ohledu na krizi, je vskutku absurdní). Za těchto okolností si vůbec nedovedu představit, že by mohla vzniknout tolik potřebná koncepce myslivosti v ČR, resp. že by bylo možné dohodnout se na nějaké státní myslivecké politice, že by mohl vzniknout materiál vyžadující shodu s vlastníky pozemků a různými organizacemi myslivosti nepříliš nakloněnými, a ne pouze shodu funkcionářů mysliveckého aparátu. Zdá se však, že vzhledem k vyhraněným postojům zainteresovaných stran a vyjádření jejich představitelů je jakákoliv dohoda téměř nemožná. Snad jen výměna „vyjednavačů“ by nás mohla přivést ke kýženému cíli. Zcela jistě budeme muset v lecčems ustoupit. Za samozřejmost považuji přirozený respekt a úctu k vlastnickému právu a tržní nájemné za pronajaté pozemky. Možná by se nám na oplátku podařilo odvrátit požadavek na snížení minimální výměry honitby. Pokud se nedohodneme, nastoupí lobbisté, intriky a politika, kdo vyhraje, je těžké říci. Kdo prohraje? Může to být myslivost, resp. to, co z ní zbude, a především naše národní bohatství – zvěř.
Kdyby náhodou přece jen někdo nevěděl, v čem tkví skutečný problém české myslivosti, tak doporučuji přečíst si článek naší přední parlamentní myslivecké lobbistky, poslankyně Zuzky Bébarové-Rujbrové, publikovaný v Haló novinách z 30. července t. r. (pokud se vám je nepodaří náhodou sehnat, nalistujte si úvodník jakéhokoliv čísla časopisu Myslivost v letech 1969–1989). Moc by mě zajímalo, jaké pohnutky vedly soudružku poslankyni k napsání toho článku. Ani bych se nedivil, kdyby vznikl na zakázku jako předzvěst boje široké fronty za vylepšení mediálního obrazu českého myslivce, resp. české myslivosti. K tomu je především zapotřebí jasně označit viníky současného negativního pohledu na myslivost. Autorka je nijak nešetřila a popořadě vyjmenovala: s. p. Lesy České republiky, soukromé subjekty, zbohatlíci, vlastníci, ochranářské organizace, různí „odborníci“, odborníci typu prof. Mrvy (jde o prof. Radomíra Mrkvu – pozn. aut.), cyklisté, jezdci na koních, čtyřkolkáři a novináři. Proti všem stojí jako kůl v plotě myslivec (autorka napsala „idomyslivec“ – pozn. aut.), který, cituji: „… v očích veřejnosti klesl málem na úroveň politika.“ Za normálních okolností by se mohl soudný člověk tomuto textu zasmát (alespoň co se obsahu týká, co se týká gramatiky, je to spíše k pláči), ale když si představím, že soudružka poslankyně bude z titulu své funkce se vší pravděpodobností v podobném duchu a stejnými argumenty obhajovat a bránit českou myslivost a diskutovat s oponenty, tuhne mi úsměv na tváři.
VĚDA A VÝZKUM
Kde jsou meze populačního růstu prasete divokého? (str. 4-7)
Prof. MVDr. Emil Tkadlec, DrSc.
Problém bezprecedentního růstu populace prasete divokého asi není třeba představovat. Mnohé již bylo napsáno a doporučeno. Ve Světě myslivosti č. 10/2007 jsem v rozhovoru otištěném pod názvem Stavy černé zvěře: vrcholu jsme ještě nedosáhli předpověděl, že rekordní úlovek z r. 2004 (122 tis. kusů) bude v dalších letech určitě překročen. Po zveřejnění myslivecké statistiky za rok 2008 (str. 8–11 v tomto čísle časopisu – pozn. red.), v němž bylo uloveno 138 tis. kusů černé zvěře, jsem byl vyzván redakcí, abych poslední vývoj podrobněji okomentoval, příp. se pokusil odhadnout, kde onen vrchol leží.
Z NAŠICH HONITEB
Myslivecká statistika 2008/2009 (str. 8-10)
Redakce
V polovině července t. r. zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) mysliveckou statistiku za období od 1. 4. 2008 do 31. 3. 2009. Asi nejpodstatnější informací je, že kromě jelení zvěře byly téměř u všech ostatních hlavních druhů spárkaté zvěře v uplynulém mysliveckém roce vytvořeny nové rekordy v celkových úlovcích.
ZAJÍMAVOSTI
Predace hospodářských zvířat krkavcem velkým (str. 12-13)
PaedDr. Jan Pavelka a prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.
V článku o historii výskytu krkavce velkého u nás (Svět myslivosti č. 6/2008) je v části o potravě zmíněna mimořádná přizpůsobivost tohoto druhu různým zdrojům potravy. V době příprav zmíněného článku byly v denním tisku uveřejněny zprávy upozorňující na napadání mláďat ovcí a skotu krkavci na pastvinách v různých částech republiky. Protože tyto zprávy bylo nutné náležitě ověřit, v uvedeném článku se ještě neobjevilo vyjádření k nim. Bylo v něm jen zmíněno, že v některých rozborech potravy se objevují i zbytky domácích zvířat.
SOUTĚŽ
Rarita roku 2009 – IV. kolo (str. 14-15)
Redakce
V čase dovolených byly do redakce doručeny fotografie 22 srnčích trofejí, které jejich lovci přihlásili do IV. kola soutěže Rarita roku 2009 o nejzajímavější abnormální srnčí trofej. O první místa se v tomto kole odehrál velmi vyrovnaný boj.
LEGISLATIVA
Nový zákon o myslivosti na Slovensku (I.) (str. 16-19)
JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc.
Národní rada Slovenské republiky přijala v červnu zákon č. 274/2009 Z. z., o poľovníctve a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Jde o nový zákon o myslivosti, který nabude účinnosti dnem 1. září 2009. Mysliveckou veřejnost v České republice bude jistě zajímat porovnání slovenského zákona s naší právní úpravou, tedy se zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
ZE ZAHRANIČÍ
Hospodaření se zajícem polním na Slovensku (str. 20-22)
Doc. Ing. Jaroslav Slamečka, CSc., a doc. Ing. Pavel Hell, CSc., hosť. prof.
V minulosti byl zajíc polní pilířem slovenské myslivosti, neboť produkoval přes 67 % z celkového objemu veškeré zvěřiny. V současnosti jsou to však pouze 3,6 % (není v tom započítán odchyt). Maximálních úlovků – přes 340 tisíc zajíců – bylo dosaženo v letech 1973–74. Tehdy měli mnozí uživatelé honiteb problémy s prodejem velkého množství ulovené zaječí zvěře. V r. 1975 se populace zhroutila a v následujících dvou letech probíhal podle našeho názoru nadměrný odstřel. Od r. 1979 se celkový úlovek (odstřel a odchyt) ustálil na velmi nízké úrovni (průměr za roky 1979–2008 pouze 43 tisíc jedinců) s klesajícím trendem. Pokud porovnáme současný odstřel zajíce s nejlepším rokem z pohledu lovu, zjistíme, že produkce poklesla až o 91 %.
DISKUSE
Myslivost vs farmové chovy a produkce trofejí (str. 24-25)
Ing. Martin Ernst, Ph.D.
Ve Světě myslivosti č. 7/2007 jsem si se zájmem přečetl příspěvek Dr. Jaroslava Pokorádiho „Inseminační stanice pro jeleny, daňky a muflony“. Respondentům v navazující anketě byla položena otázka: „Co ještě je a co již není myslivost?“ Určité ohlasy k diskutovanému tématu můžeme také zaznamenat v Myslivosti č. 8/2009 (článek doc. Ing. Pavla Hella a kol. „Zastavme trofejových maniakov“). Do probíhající diskuse bych rád přispěl, přičemž předesílám, že většinu autorů uvedených článků, ale i respondentů ankety, osobně znám a vážím si jejich práce, kterou vykonávají pro myslivost nebo pro farmové chovy.
KOMERČNÍ PREZENTACE
II. ročník soutěže O pohár pojišťovny Halali (str. 26)
Ing. Dalibor Pačes
Rok utekl jako voda a na loňskou premiéru kynologické soutěže O pohár Halali, všeobecné pojišťovny, a. s., letos navázal její II. ročník. Konal se v sobotu 8. srpna stejně jako vloni v honitbě Mysliveckého sdružení Žernov Chvojenec na Pardubicku. Připomeňme, že jde o speciální zkoušky loveckých psů z vodní práce.
LOVECKÁ VÝBAVA
Test loveckých brokových nábojů (I.) (str. 28-31)
Redakce
Není tajemstvím, že ke zpracování řady článků a seriálů publikovaných ve Světě myslivosti nás inspirovaly náměty čtenářů. Za jakýkoliv námět, názor či kritiku jsme vděčni, neboť zpětná vazba je pro nás velmi důležitá. Jsme velmi rádi, že v tomto čísle můžeme zveřejnit první část dvoudílného článku, který vznikl ze stejného podnětu a obsahuje informace o orientačním testování loveckých brokových nábojů.
ROZHOVOR
Měl jsem rád flinty, které dělaly to, co já chci (str. 32-33)
Ing. Dalibor Pačes
Františka Lenikuse není třeba střelecké veřejnosti podrobněji představovat. Uznávaný puškař a výrazná osobnost československého a českého loveckého střelectví oslaví 13. září 70. narozeniny. Za jubilantem jsme se vypravili do jeho prodejny a puškařské dílny v Uherském Brodě. Ač s osobitým humorem tvrdí, že má všechny nemoci kromě těch ženských, na sedmdesátníka rozhodně nevypadá. Vitální, statné postavy, stále v jednom kole. Abychom jej mohli vyzpovídat, museli jsme před „dotěrnými“ zákazníky z prodejny ujet na klidnější místo.
SPORTOVNÍ STŘELBA
Mistrovství světa v univerzálním trapu (str. 34)
Karel Pučálka
Po 14 letech se Britské mezinárodní federaci střelby na asfaltové terče (BICTSF) podařilo uspořádat Mistrovství světa (MS) v univerzálním trapu (UT). Letošní vrcholný podnik v UT se konal ve dnech 3.–5. července v překrásném střeleckém areálu Southern Counties na jihu Anglie poblíž Dorchesteru.
SPORTOVNÍ STŘELBA
Nová parkúrová střelnice na Hipodromu v Mostě hostila závod Perazzi Tour (str. 35)
ZVOL
6. kolo Perazzi Tour, pořádané ve dnech 15. a 16. srpna t. r., neproběhlo v Ústalči, jak tomu bylo v uplynulých letech zvykem, ale na nové parkúrové střelnici na Hipodromu v Mostě, a to v rámci závodu Velká cena Mostu v loveckém parkúru (LP).
KOMERČNÍ PREZENTACE
Olomoucká prodejna firmy ARMS-CZ: „Neradi říkáme, že něco nemáme“ (str. 37)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Olomoucká prodejna je jednou ze tří prodejen firmy ARMS-CZ, a. s., sídlících na Moravě. V ostré konkurenci (jen v Olomouci je šest obchodů s loveckými potřebami a další působí v okolních městech) si během let vybojovala čelní pozici, a to díky široké škále zboží a vstřícnému přístupu personálu k zákazníkům. Do prodejny na Litovelské ulici tak míří kroky myslivců nejen z Olomouce a okolí. Více informací jsme získali od vedoucího prodejny Jindřicha Malinky (JM) a jeho zástupkyně Hany Augustové (HA), kteří jsou partnery i v osobním životě.
KOMERČNÍ PREZENTACE
Zeiss, Zeiss, Zeiss (II.) (str. 38-39)
Dr. Ing. Jiří Hanák
Z výrobního programu firmy Zeiss je pro lovce a střelce kromě pozorovacích dalekohledů nejzajímavější nabídka zaměřovacích dalekohledů, které se vyrábí ve dvou řadách – Victory a Classic – v celkem 18 typech.
KULTURA
Příběhy loveckých obrazů – Antonín Bubeník (str. 40-41)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Se jménem dr. Antonína Bubeníka si většina myslivců spojuje především výzkum jelenovitých v 50.–80. letech minulého století. Málokdo však ví, že světově uznávaný vědec byl též nadaný kreslíř, který se věnoval i malířské tvorbě. Inspiraci čerpal – jak jinak – u zvěře.
NAŠE OBORY
Oborní chovy v Olomouckém kraji (I.) (str. 42-43)
Ing. Dalibor Pačes
Předposledním krajem, jehož oborními chovy provedeme čtenáře našeho časopisu, je kraj Olomoucký. Od Jeseníků po Drahanskou vrchovinu na západě a Oderské vrchy na východě najdeme celkem 18 obor. Největší obora, jíž je Loučná na Šumpersku, má výměru 950 ha, ostatní do 100 ha. V první části navštívíme oborní chovy ležící v okresech Jeseník (celkem sedm) a Prostějov (jeden oborní chov).
POSLEDNÍ LEČ
Srnci pod poloninami (I.) (str. 48-51)
Ing. Marcel Lehocký
Další zastávkou na mé cestě po stopách prof. Julia Komárka na lovech v Karpatech měly být Poloniny a lov srnce vysoko v horách pod poloninami.
