Vyšlo septembrové číslo
ÚVODNÍK (str. 1)
Prof. RNDr. Petr Koubek, CSc.
Vážení čtenáři,
chystáte se na kachny? Trochu si zalovit? Poklábosit s kamarády a strávit s nimi příjemné odpoledne? Tak to jste jistě v horečných přípravách. Vybíráte si střelivo, čistíte a přezkušujete zbraně, nebo dokonce kupujete nové. Intenzivně studujete balistické křivky, shluky broků na nástřelu a znovu a znovu hledáte informace o tom, jak předsazovat, na jakou vzdálenost střílet atd., abyste si neudělali ostudu ...
Většina z vás jistě pochopila mírnou dávku ironie a odpustila mi ji, ale soudě podle reakcí okolí (viz zářijové číslo Světa myslivosti), je mezi námi nezanedbatelné množství myslivců, kteří dosud nezaznamenali zásadní legislativní změnu týkající se lovu vodní pernaté zvěře, nebo ji ignorují. Od 1. ledna t. r. je u nás totiž možné lovit vodní pernatou zvěř pouze netoxickými broky. Přechod na netoxické broky řeší zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v § 45 Zakázané způsoby lovu, kde je v odst. 1 písm. w uvedeno: „Je zakázáno používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva.“
Zákaz lovu vodní pernaté zvěře olověnými broky není žádná novinka. Již v r. 1991 ho přijal Stálý výbor Bernské konvence a Dohodou o ochraně africko-euroasijského stěhovavého vodního ptactva byl r. 2000 stanoven jako konečné datum používání olověných broků na mokřadních lokalitách v členských státech Dohody. Česká republika si vyjednala výjimku do 31. 12. 2010. Na propagaci, zdůvodnění a obhajobu tohoto rozhodnutí a přípravu jeho zavedení do praxe jsme měli čas od nabytí platnosti zákona o myslivosti, tedy deset let. Jak jsme na tuto změnu připraveni?
Musím se přiznat, že na striktní zákaz používání olověných broků k lovu vodní pernaté zvěře nemám vyhraněný názor. Je zřejmé, že opakovaný lov velkého množství kachen na stojatých vodách, zvláště pokud jsou málo hluboké (aby tam mohly sbírat potravu ze dna i plovavé kachny), vede ke kumulaci broků v sedimentech a k větší pravděpodobnosti jejich pozření. Ale co lov kachen a hus mimo vodní plochy? V řadě honiteb téměř chybí vodní plochy, a přesto se tam každoročně loví na posklizňových zbytcích obilí a kukuřice desítky hus a divokých kachen. A co podzimní lov na tekoucích vodách?
Navíc ani mé osobní zkušenosti s lovem netoxickými broky nejsou příliš pozitivní. Mnoho kachen, evidentně zasažených, odlétalo a s jejich dohledáním jsme měli velké problémy, i když jsme stříleli na velmi krátkou vzdálenost (do 20 m). Pravda, stříleli jsme staršími zbraněmi a používali „méně výkonné“ náboje. Počet postřelených a nedohledaných kachen byl v poměru s počtem kachen ulovených olověnými broky výrazně vyšší. V rozporu s tvrzeními zůstalo v ulovených kachnách extrémní množství broků. Kvůli tomu, že se „ocelové“ broky odrážejí téměř od všeho, do čeho narazí, byla střelba velmi náročná na bezpečnost. Je proto téměř jisté, že myslivec dosud lovící olověnými broky bude účinností a hlavně úspěšností střelby netoxickými broky zklamán.
Než ovšem dospěje k tomuto závěru, musí realizovat řadu rozhodnutí. První se váže ke zbrani. Nejjednodušší je koupit novou, již přizpůsobenou střelbě náboji s netoxickými broky. Pokud na ni nemá peníze a bez lovu na kachny se neobejde (a chce ctít zákon), měl by dát svoji zbraň raději přezkoušet, aby s ní mohl bezpečně střílet alespoň náboji s nižším výkonem. I to však něco stojí, přičemž je nutné počítat také s možností, že zbraň zkoušku nevydrží, a pokud ano, tak se dříve nebo později – podle množství vystřelených nábojů – stejně zničí. Pravděpodobně si bude muset také připlatit za náboje, neboť se proslýchá, že budou dražší než ty s olověnými broky.
Lov, který nesplní očekávání a vyžádá si další finanční náklady, nevěstí pro bezproblémovou aplikaci nového legislativního opatření do praxe nic dobrého. To potvrzují také zprávy od prodejců zbraní a střeliva: o náboje s netoxickými broky byl zatím jen minimální zájem, přestože sezóna lovu vodní pernaté je za dveřmi (po jejím ukončení by bylo velmi zajímavé porovnat počet ulovených kachen s počtem zakoupených netoxických nábojů).
Kde se stala chyba? Stojí za současnou situací naše typická vlastnost řešit vše na poslední chvíli, nebo jde o obyčejné úřednické selhání? Dnes můžeme říci, že kompetentní orgány státní správy myslivosti v otázce zavedení netoxických broků byly – zejména v posledních letech platnosti naší výjimky – velmi aktivní. Abychom se na změnu řádně připravili, bylo možné zúčastnit se odborných konferencí a řady seminářů či načerpat informace z četných článků v odborném tisku. Dokonce byl finančně podpořen výzkum vlivu toxického střeliva na vodní pernatou zvěř. I když nepřinesl nijak přesvědčivé výsledky, přece jen upoutal pozornost. Shrnuto a podtrženo: díky uvedeným skutečnostem můžeme docela dobře odhadnout, jak to bude první zářijový týden na českých rybnících, řekách a „loužích“ při lovu vodní pernaté zvěře vypadat. Většina z nás bude spokojeně lovit postaru, jako by se nic nedělo. Tím se ovšem budeme dopouštět přestupku, který může být v případě odhalení trestán pokutou ve výši přibližně 30 000 Kč.
Jak však bude zajištěna kontrola dodržování tohoto legislativního opatření? Kontrolu dodržování používání nábojů s netoxickými broky může provádět pouze orgán státní správy myslivosti, může ji spojit s policejní kontrolou na požívání alkoholu či kontrolou zbraní, ale i v tomto případě je kontrola naprosto bezzubá. Abyste ukojili zvědavost státního úředníka, stačí mít v kapse dva tři „správné“ náboje. Kdo byl někdy na společném lovu kachen nebo na večerním tahu a zná organizaci lovu vodní pernaté zvěře, dobře ví, že dokázat konkrétní osobě, že ulovila kachnu olověnými broky, je zhola nemožné. Přihlédneme-li k množství loveckých akcí vyžadujících kontrolu a k počtu úředníků státní správy myslivosti, kteří jako jediní ji mohou provádět, je nade vší pochybnost zřejmé, že účinná kontrola není a nebude možná. Ostatně, podobně jako většina dotázaných myslivců se i valná část pracovníků státní správy myslivosti k nastalé situaci příliš konkrétně nevyjadřuje, vědoma si nemožnosti cokoliv udělat. Celá záležitost bohužel není nikterak překvapivá a člověk nemusí být znalcem poměrů v české myslivosti a myslivecké legislativě, aby byl překvapen výsledkem.
PS: „Pod čáru“ si dovolím připojit osobní názor: je mi úplně jedno, čím se bude vodní pernatá zvěř lovit, jen když budou na výřadech pouze ty druhy kachen, které zákon umožňuje lovit. K takovým výřadům všem přeji upřímné „Lovu zdar!“
VĚDA A VÝZKUM
V Srní se konala 10. Evropská konference o srnčí zvěři (str. 4-5)
Mgr. Pavel Šustr, Ph.D.
Evropská srnčí konference (European Roe Deer Meeting) se pořádá jednou za dva roky a setkávají se na ní vědci z Evropy, jejichž společným zájmem je výzkum srnce obecného. Na minulé konferenci ve skotském Edinburghu v r. 2009 bylo rozhodnuto uspořádat další ročník konference v ČR, konkrétně v Národním parku Šumava. Organizace akce se chopila Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, konkrétně autor tohoto článku, jinak též člen Telemetry Teamu při Správě NP a CHKO Šumava. Konference se konala v šumavské obci symbolického názvu – Srní – od 7. do 10. června t. r.
Z NAŠICH HONITEB
Myslivecká statistika 2010/2011 (str. 6-8)
Redakce
Dne 16. srpna t. r. zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) mysliveckou statistiku za období od 1. 4. 2010 do 31. 3. 2011. Opět byla posunuta hranice rekordního úlovku u černé zvěře a též u zvěře daňčí, mufloní a sičí. Rovněž lišek se ulovilo nejvíce za posledních deset let. Nesrovnatelně hůře jsou na tom úlovky drobné zvěře, především zajíců.
LOVECKÁ VÝBAVA
Olověné jednotné střely versus jednotné střely bez obsahu olova (str. 10-11)
Ing. Petr Ziegrosser
Střely bez obsahu olova. Tento termín si pravděpodobně většina myslivců spojí s momentálně intenzivně diskutovanou zákonnou povinností používat k lovu vodní pernaté zvěře broky nevyrobené z olova, ale z jiných, netoxických materiálů (ocel, zinek, bismut). Řada výrobců střeliva však nabízí též jednotné střely bez obsahu olova. Za jejich vznikem a zaváděním stojí v první řadě tlak ochránců přírody, kteří by olovo rádi zcela vytlačili z lovecké a sportovní střelby, ale též zájmy výrobců, pro něž nová řešení představují nové obchodní možnosti. Zatímco naši myslivci tuto problematiku příliš neřeší, v sousedním Německu již více než deset let patří mezi významná témata. Hlavním důvodem je diskuse o chování netoxických střel.
Z NAŠICH HONITEB
Jaké jsou počty naší pernaté zvěře? (VIII.) – Sovy (str. 12-15)
Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.
V seriálu o naší pernaté zvěři a její početnosti přicházejí po dravcích na řadu sovy. V osmém dílu si představíme naši největší a nejmenší sovu a také dva druhy puštíka, v následujícím pokračování dva druhy kalouse a sýce rousného.
SOUTĚŽ
Rarita roku 2011 – IV. kolo (str. 16-17)
Redakce
Základní část soutěže Rarita roku 2010 se přehoupla do druhé poloviny. V době, kdy končila letošní srnčí říje, hodnotili porotci i čtenáři 17 trofejí. Dvě z nich rozšířily řadu finalistek.
PRAXE V HONITBĚ
Krmelec pro spárkatou zvěř (str. 18-19)
Jindřich Machala
Spárkatou zvěř je třeba nejen pozorovat a lovit, ale v době nouze též podle zákona o myslivosti přikrmovat. Proto po návodu na stavbu jednoduchého posedu a kryté pozorovatelny (Svět myslivosti č. 6 a 8/2011) přinášíme také postup stavby krmelce. Krmelec popsaný v následujícím textu slouží k přikrmování jelení zvěře. Pokud se v honitbě vyskytuje výhradně zvěř srnčí, je možné jeho jednotlivé parametry přiměřeně upravit.
ROZHOVOR
Ke zvěři musíme mít stále úctu (str. 20-22)
Ing. et Ing. František Bezděk
Již na začátku se musím přiznat, že jsem byl úkolem připravit rozhovor s člověkem, který je mi dodnes vzorem, nesmírně poctěn. Není to totiž úkol, ale naprosto nezasloužené potěšení. Opravdu jen tak lze uvést rozhovor s doc. MUDr. Jaromírem Kovaříkem, CSc., který se 24. září dožívá 85 let. Jistě ho zná většina našich myslivců, kteří již dlouho čtou jeho knihy, odborné statě v učebnicích a nejrůznější články o historii myslivosti, mysliveckých zvycích a tradicích a zvláště o myslivecké kultuře.
Z HISTORIE
Od štvanice k honební jízdě (str. 23-25)
Ing. Ctirad Rakušan
Štvanice jako způsob lovu je známa odedávna. Volila se v případech, kdy ulovení zvěře bylo nad síly jedince. Znali ji už Peršané a Tataři. Ve středověkých spisech se označovala jako hlasitý lov – venatio clamosa – na rozdíl od šoulačky nebo čekané, tichých způsobů lovu – venatio placida.
Z NAŠICH HONITEB
Dvě dekády Národního parku Šumava (str. 26-29)
Ing. David Vaca, Ph.D.
V atmosféře vyvolané střetem mezi odpůrci a zastánci kácení stromů napadených kůrovcem v některých částech Národního parku Šumava poněkud zaniklo letošní 20. výročí vzniku parku. Diskuse o aktivních vstupech člověka do některých přírodních procesů je ostatně pro náš největší národní park charakteristická po celou dobu jeho existence. Kromě jiného ukazuje i na to, že na stejnou věc nemusí být používán stejný metr. Zatímco o kůrovci dvacet let diskutujeme a sledujeme, kterak nám Šumavu mění před očima, o regulaci početnosti spárkaté zvěře nepochyboval nikdo. I díky tomu je dnes možné bilancovat téměř dvě desítky let mysliveckého managementu (úmyslně nepoužíváme termín „hospodaření“, neboť na území NP jde přece jen o něco jiného než v běžných honitbách) a porovnat současnou situaci v NP s jinými oblastmi.
Z NAŠICH HONITEB
Věk jelenů v Národním parku Šumava – nejstaršímu nebylo 24, ale „pouze“ 21 let (str. 30-31)
Mgr. Vladimír Bádr, Ph.D., Ing. Adam Jirsa
V příspěvku „Věk jelenů v Národním parku Šumava“ (autor Ing. A. Jirsa, Svět myslivosti č. 3/2011) byly prezentovány informace o vysokém stáří dvou ulovených a jednoho uhynulého jelena – 24 a 21, resp. 18 let. Věk byl stanoven laboratorně Mitchellovou metodou na Mendelově univerzitě (MENDELU) v Brně. Autor v příspěvku dále věnoval pozornost pohybu a chování jednotlivých jelenů. Následně byly předložené údaje o věku podrobeny věcné kritice (příspěvek „Reakce na článek Věk jelenů v NP Šumava“, autor Mgr. V. Bádr, Ph.D., Svět myslivosti č. 4/2011) ve smyslu důsledného využití principů Mitchellovy metody a zohlednění úrovně spolehlivosti stanovení věku v tak zajímavých případech.
PUŠKY A PUŠKAŘI
Staré lovecké zbraně ze zámku Konopiště (VIII.) – výzdoba zbraní (str. 32-33)
PhDr. Vladimír Dolínek
Od 16. století, kdy začaly být palné zbraně používány k lovu, sportovní střelbě a k osobní obraně, se staly – vedle své funkční, užitkové hodnoty – i předmětem reprezentujícím svého majitele a symbolem jeho moci. Již svým vnějším vzhledem musely odpovídat postavení vlastníka a mimořádná pozornost byla proto věnována jejich výzdobě. Výzdoba zbraně byla mnohdy finančně značně nákladnější než zhotovení nezdobené zbraně.
LOVECKÝ PES
Border teriér – univerzální lovecký pes (str. 34-37)
Alena Auerbachová
Border teriéra řadíme do III. skupiny FCI mezi vysokonohé teriéry bez pracovní zkoušky. Toto zařazení je však poněkud zavádějící, protože právě border teriér je vynikající lovecký pes, vhodný jak pro práci na povrchu, tak pod zemí. Díky své výborné povaze se hodí do rodin s dětmi a jeho enormní pohyblivost a aktivita jej přímo předurčují k moderním sportům, jakými jsou agility nebo coursing. Naši myslivci „objevili“ border teriéra před 20 lety a velmi brzy se stal jejich pomocníkem v různých typech honiteb.
LOVECKÝ PES
Bordera zvládne každý cvičitel (str. 38-39)
Ing. Dalibor Pačes
V článku na str. 34–37 přinášíme základní informace o původu, plemenném standardu a chovu border teriéra (BRT) u nás. O jeho loveckých vlastnostech, výcviku a využití v praxi jsme podrobněji hovořili s mladým myslivcem a kynologem Ondřejem Mokrým z Polné na Jihlavsku, který působí v Mysliveckém sdružení Brzkov-Hrbov a je rozhodčím pro výkon loveckých psů.
KOMERČNÍ PREZENTACE
IV. ročník soutěže O pohár pojišťovny Halali (str. 40-41)
Ing. Dalibor Pačes
Již IV. ročník kynologické soutěže O pohár pojišťovny Halali se konal v sobotu 13. srpna t. r. – stejně jako v uplynulých letech – v honitbě Mysliveckého sdružení Žernov Chvojenec na Pardubicku. Ke speciálním zkouškám loveckých psů z vodní práce nastoupilo 16 ohařů a dva slídiči.
SPORTOVNÍ STŘELBA
Mistrovství Evropy v CS, Estonsko 2011 (str. 42)
Petr Zvolánek
Další významnou akcí letošního kalendáře mezinárodní střelecké federace FITASC bylo Mistrovství Evropy (ME) v disciplíně compak sporting (CS), pořádané ve dnech 17.–19. června v Estonsku. Závodu na 200 terčů se zúčastnilo celkem 437 střelců, ČR reprezentovalo deset závodníků.
KOMERČNÍ PREZENTACE
Seeland – do lesa elegantně od Hubert stylu (str. 44)
Ing. Oto Lasák
PROGLES, s. r. o., je lesnická společnost, která se vedle lesnictví zabývá mimo jiné i myslivostí. V pondělí 1. srpna t. r. slavnostně otevřela nový kamenný obchod Hubert Styl těsně u hlavní křižovatky v Jičíně (Poděbrady-Mladá Boleslav-Trutnov). PROGLES je výhradním dovozcem výrobků dánské společnosti Seeland, specializující se na myslivecké a lesnické oblečení, obuv a doplňky. V nabídce firmy PROGLES dále naleznete myslivecká zařízení – zásypy, krmelce, posedy a kryté pozorovatelny. O rozhovor jsme požádali jednatele společnosti Davida Šidáka.
KOMERČNÍ PREZENTACE
Swedteam – vyzkoušejte severskou kvalitu (str. 46-47)
PR
Kdo jednou zvolil pro pobyt v přírodě a lov speciální oblečení a poznal jeho účelnost, vysoký komfort a pohodlí, nikdy by již neměnil. V současné nepřeberné nabídce zahraničních společností, zabývajících se šitím a distribucí takového oblečení, rozhodně nezapadne zboží švédské firmy Swedteam, jehož výhradním dovozcem do ČR je firma ZÁHOŘÍ Rudel.
NAŠE OBORY
Obora Obelisk (str. 48-51)
Ing. Dalibor Pačes
V letech 2002–2009 jsme na stránkách Světa myslivosti postupně představili všechny domácí oborní chovy zvěře s výjimkou mladé, rozlohou, přírodním biotopem a kvalitou chované jelení a daňčí zvěře významné obory Obelisk. Přestože se s její stavbou začalo již dlouho před r. 2009, státní správa myslivosti ji schválila až v r. 2009. Oboru rozkládající se v Lednicko-valtickém areálu na Břeclavsku, zapsaném do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, jsme navštívili letos v červnu.
LOVECKÉ ALBUM
Jelení zajímavosti z Děčínska (str. 53)
Redakce
Loňský rok byl na Děčínsku nezvykle bohatý na abnormální jelení trofeje. V kolekcích vystavených na přehlídkách trofejí se s jeleními raritami setkáváme – na rozdíl od srnčích trofejí – spíše zřídka. Na letošní přehlídce trofejí okresu Děčín (Svět myslivosti č. 6/2011) však bylo takových trofejí více a byl jim dokonce věnován samostatný panel …
