Vyšlo novembrové číslo
ÚVODNÍK (str. 1)
Ing. Milan Slavinger
Vážení čtenáři,
zúčastnil jsem se semináře „Černá zvěř – problém stále závažnější“, o němž se podrobně píše na str. 4–7. Co mne překvapilo, byla malá účast myslivců, a hlavně, že k danému tématu nevystoupili s návrhem řešení vrcholní představitelé našich mysliveckých organizací. Názor pracovníků Ministerstva zemědělství ČR, že vše lze řešit podle legislativy, pokud budou myslivci ve spolupráci s uživateli pozemků chtít a snažit se, mne nepřesvědčil.
Jak jsem zjistil, situace je všude stejná. Uživatelům lesních honiteb současný stav vyhovuje, protože nemusí řešit škody působené divočáky a lov na černou je atraktivní a žádoucí. Uživatelé smíšených honiteb černou zvěří nahradili úbytek zvěře drobné, takže jí chtějí mít co nejvíce. Všichni myslivci jsou tedy spokojeni a není důvod nic měnit. Jediný, kdo je nespokojen, jsou uživatelé zemědělských pozemků, na nichž zvěř působí neúnosné škody. Je zcela běžné, že v honitbách v exponovaných oblastech mohou škody ročně dosáhnout zcela běžně stovek tisíc až několika milionů korun. To je skutečnost, kterou potvrdila ve svých vystoupeních řada účastníků semináře.
Proč se s tím nic nedělá? Podle mého názoru je za tím několik důvodů:
- myslivcům vysoké stavy černé zvěře (a nejen její) vyhovují, protože hrazení škod způsobených zvěří po nich nikdo (s výjimkou několika případů) „natvrdo“ nepožaduje; lov černé zvěře nahradil úbytek drobné, je atraktivní a díky němu se rychle plní mrazáky …,
- uživatelé zemědělských pozemků jsou zčásti členy mysliveckých sdružení (MS), mnozí žijí na „dědině“ a myslivci jsou jejich známí a sousedé; hlavně si však uvědomují, že uplatnění náhrad za škody je pro myslivce jednoznačně likvidační, a to nejen na úrovni spolku, ale mnohdy i osobně (zabavení majetku atd.),
- státní správa na obcích s rozšířenou působností „na to kouká“, a i kdyby chtěla, problém účinně řešit nemůže (plán lovu tvoří uživatel honitby s jejím držitelem, normované stavy se stanovují na žádost držitele honitby, nařízený odstřel nelze účinně kontrolovat a postihovat, změna hranice pole – les z moci úřední je nereálná, …),
- plán lovu není závazný, sestavuje ho a upravuje uživatel honitby se souhlasem jejího držitele, kterého však škody způsobené zvěří většinou nezajímají; v mnoha případech členové MS „sedí“ v orgánech honebního společenstva (HS; často je předseda MS současně honebním starostou),
- odchytová zařízení postavená za dotace se mnohde nepoužívají a berou se pouze jako relativně snadný zdroj finančních prostředků a důkaz, že se proti škodám „něco dělá“.
Existuje nějaké řešení? Snad ano, ale pouze za splnění více opatření současně. Tím základním je zintenzivnit lov ve všech honitbách, kde se černá zvěř vyskytuje, při dodržování chovatelských zásad a využití všech způsobů lovu, a umožnit lov uživateli pozemků. Ke snížení stavů černé zvěře kromě toho navrhuji další opatření:
- z pozice zřizovatele Lesů České republiky, s. p., (LČR) nařídit, aby tam, kde je více než 1000 ha souvislých lesních porostů ve správě LČR a kde jsou dnes dvě a více vlastních honiteb LČR, došlo k jejich sloučení, stanovení normovaných stavů černé zvěře a důslednému vyžadování jejich dodržování,
- zakázat přikrmování černé zvěře (snad s výjimkou odváděcího krmení ve velkých lesních komplexech od jara do sklizně polních plodin), pro vnadiště zavést přesné podmínky (omezení počtu a množství vnadidla, umístění od hranic honitby …),
- umožnit státní správě nařídit odstřel zvěře i z jejího podnětu, pokud zjistí větší škody (porušení § 3 zákona); stanovit povinnost předkládat dolní čelist jako důkaz ulovení a při neplnění možnost udělovat sankce,
- opět zavést rozhodčí komise, které pružně řešily náhrady škod i s drobnými vlastníky a uživateli jak zemědělských, tak lesních pozemků (problém není jen černá zvěř), protože v současnosti nemá cenu škodu do přibližně 20 000 Kč uplatňovat (čas, náklady na soud a znalecké posudky, zdlouhavost procesu, nejistý výsledek atd.),
- dočasně zrušit všechny dotace do myslivosti a uvedené prostředky použít na snížení stavů černé zvěře:
o po předložení čelisti vyplácet zástřelné (např. 200 Kč za sele, 500 Kč za lončačku);
o za vybudované odchytové zařízení používané po dobu min. tří let (kontrola pracovníky státní správy) vyplácet motivační odměnu (např. 20 000 Kč),
- zkontrolovat odchytová zařízení postavená za dotace a ověřit, zda má uživatel příslušné honitby vyřízenou výjimku na odstřel zvěře v odchytovém zařízení a jestli je používá; pokud není výjimka vyřízena do tří měsíců od vybudování zařízení a zařízení se nepoužívá, najít cestu k vrácení dotace, protože peníze nebyly využity účelově (snížení stavů černé zvěře),
- změnit v zákoně o myslivosti vzdálenost 200 m zákazu lovu na čekané a umísťování mysliveckých zařízení od hranice honiteb na 100 m a umožnit (v případě písemné dohody mezi uživateli sousedních honiteb) zkrácení této vzdálenosti; v případě zjištěných škod dát státní správě možnost rozhodnout o tom na omezenou dobu max. jednoho roku,
- prohlásit za střet zájmů členství v honebním výboru a současně v orgánech uživatele příslušné honitby a zákonem to zakázat (schvalování plánů lovu, sčítání zvěře, rozhodování o nájmu honitby); zároveň zrušit možnost přenášet kompetence o pronájmu honitby z HS na výbor HS (u tříčlenného výboru mohou o pronájmu rozhodnout dva lidé za několik set vlastníků pozemků/členů HS, a ještě to mohou být myslivci, kteří mají o pronájem honitby zájem),
- uložit státní správě u schválených honiteb prověřit hranici pole – les a dát jí kompetenci, aby tam, kde je to možné, ji mohla z moci úřední změnit na přirozenou (max. do 10 % výměry menší z honiteb).
Uvedené náměty by měly vést k zamyšlení a hledání dalších možností, jak současnou situaci řešit. Nehledejme důvody, proč to nejde, hledejme způsoby, jak problémy zvládnout.
Na závěr řečnická otázka: jsou myslivci a kompetentní a zodpovědné orgány ochotny na tyto a další návrhy, které zazněly na semináři a jistě budou obsahem mnoha dalších příspěvků, přistoupit a prosadit je, nebo budeme čekat na zázrak, že se problém vyřeší sám?
PRÁCE V HONITBĚ
Seminář „Černá zvěř – stále aktuální problém“, aneb jak jsme se podívali pravdě do očí (str. 4-7)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Letošní poměrně bohatou nabídku odborných akcí rozšířil seminář „Černá zvěř – stále aktuální problém“. Zásadní sdělení z akce uspořádané 14. října ve Žďáru nad Sázavou by se dalo formulovat přibližně takto: problém s černou zvěří dokážeme přesně popsat a víme vše podstatné o tom, co bychom měli dělat, ale potřebná opatření z různých důvodů nedokážeme nebo nechceme realizovat.
PRAXE V HONITBĚ
Přikrmování a vnadění černé zvěře: význam a rizika (str. 8-10)
Doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D.
Přirozeným prostředím černé zvěře jsou listnaté lesy s dostatkem plodonosných dřevin, vyvinutým bylinným a keřovým patrem a s vodními zdroji. V takových podmínkách má černá zvěř hojnost potravy téměř po celý rok. Prase divoké není přežvýkavec, z čehož vyplývá jeho omezená schopnost zpracovat potravu s vyšším obsahem vlákniny. Přestože se dokáže živit i zelenou potravou (občas ji i vyhledává), není schopné přežít jen na pastvě a k životu potřebuje energii z nestrukturních sacharidů či tuků.
ANKETA
Regulovat vnadění černé zvěře? (str. 11-13)
Redakce
Na konferenci o černé zvěři ve Žďáru nad Sázavou opakovaně zazněly kritické poznámky k současné praxi vnadění černé zvěře. Do honiteb se vyváží ohromné množství různých krmiv, což na jedné straně vede k dílčím loveckým úspěchům, ale současně k zajištění velmi vhodných podmínek pro černou zvěř (snadné přečkání zimy, úspěšná reprodukce), takže vnadění v konečném důsledku významnou měrou přispívá k dalšímu zvyšování jejích – již tak dosti vysokých a stále stoupajících – stavů. Jak dál s vnadišti černé zvěře?
DISKUSE
Vnadiště pro černou zvěř (str. 13)
Ing. Petr Ziegrosser
V některých západoevropských státech má vnadění černé zvěře svá pravidla. Velmi striktní jsou např. v Německu. V diskusi o vnadění černé zveřejňujeme doporučení ze Švýcarska.
ROZHOVOR
Lesy ČR a konec nájemního období honiteb (str. 14-15)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Lesy České republiky, s. p., (Lesy ČR) zveřejnily 3. října t. r. na svých internetových stránkách koncepci k revizi honiteb v souvislosti s ukončením desetiletého období platnosti většiny nájemních smluv. Materiál, který přetiskujeme v celém znění, obsahuje informace o tom, jak hodlá státní podnik za půldruhého roku postupovat, ale neodpovídá na otázky, které si kladou mnozí myslivci ve vlastních honitbách Lesů ČR, ale i v honitbách společenstevních, do nichž podnik vložil pozemky, které spravuje. Některé z otázek jsme položili výrobně-technickému řediteli Lesů ČR Ing. Vladimíru Krchovovi, Ph.D.
PRAXE V HONITBĚ
Seminář „Škody zvěří neexistují?!“ (str. 16)
Ing. Karel Lankaš
V Roztokách u Křivoklátu se 22. září t. r. konal zajímavý seminář s poněkud provokativním názvem: „Škody zvěří neexistují?!“ Na jeho uspořádání se podílely odborné organizace – Dendrologická, Dobřichovice, o. s., Správa Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (SCHKO Křivoklát) a Lesní správa Křivoklát Lesů České republiky, s. p. (LS Křivoklát). Seminář finančně podpořilo Ministerstvo zemědělství ČR.
SOUTĚŽ
Rarita roku 2012 – VI. kolo a Velké finále (str. 17-19)
Redakce
Do středy 5. října bylo možné zasílat do redakce fotografie srnčích trofejí přihlášených do závěrečného kola základní části soutěže Rarita roku 2011. Na porotu a čtenáře poté zbyl úkol vybrat z celkem 14 přihlášených trofejí poslední finalistku či finalistky. Společně s výsledky závěrečného kola přinášíme přehled trofejí Velkého finále.
REPORTÁŽ
Rarita za raritu … (str. 20-23)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Když jsme se vloni v prosinci po slavnostním předání cen lovcům trofejí, které obsadily první tři místa ve Velkém finále soutěže Rarita roku 2010, loučili s lovcem vítězné trofeje Mgr. Marianem Byrtusem z Ostravy, popřáli jsme si vše dobré a předběžně se domluvili na setkání v říjnu 2011 v Rakousku. Proč právě tam, a ne někdy dříve a někde blíž? Protože hlavní cenou v soutěži byl – stejně jako v předchozích třech soutěžních ročnících – lov kamzíka v některé z režijních honiteb firmy Swarovski Optik v severním Tyrolsku. Deset měsíců velmi rychle uplynulo a přišel čas vydat se s kulovnicí a fotoaparátem na lov.
PRAXE V HONITBĚ
Co se zvěřinou chrujícího se kňoura? (str. 24-25)
Doba chrutí černé zvěře trvá poměrně dlouho, neboť závisí na nabídce potravy. V době bukvicového a žaludového žíru může začít již koncem října a při nedostatku potravy se protáhnout až do února. Kňour by se v té době samozřejmě neměl lovit, měl by se chránit, neboť kňouři nejsou v populaci černé zvěře dostatečně zastoupeni a jejich lov v době chrutí má pro stav zvěře nepříznivé důsledky. Právě pro nedostatek dospělých kňourů se chrutí účastní vyspělejší lončáci – kalhotáči. A když se nepříjemně páchnoucí kňour uloví, vznikají rozpaky, zda je jeho zvěřina poživatelná. Jinak by nezbývalo než úlovek dopravit do kafilérie.
Z NAŠICH HONITEB
Jaké jsou počty naší pernaté zvěře? (X.) – holubovití (str. 26-29)
Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.
V dalším pokračování seriálu o naší pernaté zvěři a její početnosti si představíme čtyři evropské zástupce čeledi holubovitých. Holubi a hrdličky patří k ptákům krmivým a jejich mláďata jsou po vylíhnutí zcela odkázána na péči rodičů.
SOKOLNICTVÍ
44. mezinárodní setkání sokolníků v Opočně (str. 30-31)
Mgr. Marcela Medková, Ing. Petr Zvolánek
Již koncem srpna se sokolníků a jejich dravců zmocňuje zvláštní neklid – vždyť od 1. září jim začíná lovecká sezóna. V praxi to znamená, že sokolníci své dravce intenzivně cvičí a víkendy pak tráví na sokolnických setkáních, pořádaných na různých místech ČR, ale i v zahraničí – tam, kde je sokolnictví stejně jako u nás živou tradicí. Většina sokolníků považuje za čest zúčastnit se alespoň jednou nejprestižnějšího sokolnického setkání na světě v Opočně na Rychnovsku.
ZE ZAHRANIČÍ
Lov zralých jelenů v Maďarsku (str. 32-33)
Ing. Petr Ziegrosser
Silní jeleni, jeleni z kukuřičných lánů, jeleni v povodí řeky Drávy. Neobvyklé obvody a délka paroží. Zralí medailoví jeleni. To je maďarský Lábod a jeho okolí.
REPORTÁŽ
Na přehlídce jeleních trofejí v Zale (str. 34-35)
Ing. Marcel Lehocký
Populace jelení zvěře žijící v maďarské župě Zala patří k tomu nejlepšímu a nejkvalitnějšímu nejen v Maďarsku, ale v celé Evropě. Setkávají se tam všechny příznivé faktory pro chov jelení zvěře, počínaje jejím kvalitním genofondem přes mimořádně příznivé přírodní podmínky v pahorkatinách s ročními srážkami 800–900 mm až po vysokou profesionální úroveň mysliveckého hospodaření. Důkazem byla i přehlídka trofejí jelenů ulovených v honitbách Státních lesů v Zale (SL Zala) v letošním roce, jejíž 10. ročník se konal 14. října. Šlo o skutečnou lahůdku pro stovky jelenářů, kteří se na této akci sešli.
LOVECKÝ PES
73. ročník Memoriálu Karla Podhajského (str. 36-37)
Mgr. Miroslav Drahota
Další ročník nejstarší všestranné soutěže ohařů s mezinárodní účastí, pořádané na území ČR, proběhl v tradičním termínu – první říjnový víkend – na Mladoboleslavsku. Z letošního Memoriálu Richarda Knolla (MRK) se na Memoriál Karla Podhajského (MKP) nominovalo 13 ohařů z ČR a dvacetičlenné startovní pole doplnilo sedm ohařů ze Slovenska.
LOVECKÝ PES
54. Memoriál Františka Housky (str. 34-35)
Josef Tinka
K nejvýznamnějším pracovním akcím Klubu chovatelů českých fousků (KCHČF) patří Memoriál Františka Housky (MFH). Letos se konal ve dnech 9. až 11. září v honitbách pod památnou horou Říp na Litoměřicku. Všichni účastníci našli výborné zázemí v Brozanech nad Ohří, kde se v pátek dopoledne sešel na svém pravidelném zasedání výbor KCHČF.
LOVECKÝ PES
Pracovní úspěchy našich jezevčíků v zahraničí (str. 40-41)
MVDr. Jaroslav Švec
Dvou významných pracovních soutěží v zahraničí se letos zúčastnili také jezevčíci z ČR. Šlo o Evropský pohár FCI – mezinárodní všestrannou soutěž jezevčíků se zadáním čekatelství CACIT, a šampionát WUT – barvářskou soutěž jezevčíků bez doprovodu rozhodčího.
KOMERČNÍ PREZENTACE
Fausti Stefano – brokovnice od tří Grácií (I.) (str. 42-43)
Ing. Jiří Fencl
Proč od tří Grácií? Úspěšnou severoitalskou rodinnou zbrojovku totiž již 20 let společně vedou tři sympatické dcery jejího zakladatele Stefana Faustiho. Ženy ve vedení firmy vyrábějící zbraně určitě nejsou ještě ani dnes zcela běžným jevem …
SPORTOVNÍ STŘELBA
Čeští brokoví střelci na Letní světové univerziádě v Číně (str. 44-45)
Petr Zvolánek
Letní i zimní světové univerziády mají dlouholetou tradici. Svou organizací jsou obdobou olympijských her (OH), účastnit se jich však mohou pouze sportovci mladší 28 let, kteří studují na vysoké škole. Oproti OH se konají v dvouletém intervalu, každý následující rok po univerziádě je pořádáno akademické mistrovství světa (AMS). Prestiž univerziád rok od roku roste, stejně jako počty účastnických států a sportovců.
KOMERČNÍ PREZENTACE
Jak efektivně na divočáky? (str. 50-51)
Miroslav Rudel
Intenzivní lov divočáků zaměstnává v posledních několika letech většinu myslivců v ČR. Je to dáno enormně vysokými stavy černé zvěře téměř ve všech honitbách a z toho plynoucími neúnosnými škodami v zemědělství. K tomu, aby individuální lov divočáků byl co nejefektivnější, je potřeba využít všech dostupných „vymožeností“ moderní doby. Některé z praktických přístrojů, pomůcek a vybavení, které významně zvyšují úspěšnost lovu, si představíme v následujícím příspěvku.
REPORTÁŽ
Praha hostila Svatohubertskou slavnost (str. 54-55)
Redakce
Když ne v Kuksu, tak rovnou v Praze, rozhodl Řád sv. Huberta při hledání místa pro uspořádání letošního, již 18. ročníku své Svatohubertské slavnosti. Zásadní změnu si vynutila generální rekonstrukce areálu hospitálu v Kuksu. První říjnovou sobotu se tak návštěvníci slavnosti vydali namísto do východních Čech do hlavního města.
