Vyšlo februárové číslo
ÚVODNÍK (str. 1)
Jan Konvička
Vážení čtenáři,
máme za sebou další loveckou sezónu a nastává čas k jejímu vyhodnocení. Pokusím se o subjektivní zamyšlení a možná tak trochu i o vyhodnocení svého loveckého roku.
V zimních a jarních měsících roku 2011 jsem se s přáteli velice intenzivně věnoval tlumení zvěře škodící myslivosti v oblastech chovu drobné zvěře. Musím přiznat, že díky svým čtyřnohým kamarádům (čtyři patterdale teriéři a dva bedligton teriéři) se nám podařilo dosáhnout úctyhodného čísla 59 kusů (35 lišek, 21 jezevců, tři kuny). V období honů bylo příjemné tato místa znova navštívit a vidět, že naše celoroční práce přinesla plody. Nutno přiznat, že jde o subjektivní pocit z dobrého zazvěření konkrétních honiteb – skutečné výsledky uvidíme až koncem března při sčítání zvěře. Vloni na podzim jsem však pozoroval spokojenost v očích mysliveckých hospodářů, kteří vědí, že celoroční péče o drobnou zvěř nebyla zbytečná. Rád bych zmínil především Myslivecké sdružení Blučina ze Židlochovicka, které mě požádalo jako majitele zkušených norníků o dlouhodobou spolupráci. Jsem rád, že jsem se setkal s partou poctivých chlapů, kteří se nesmířili s početním propadem drobné zvěře a hledají všechny dostupné alternativy jak zvěř udržet, příp. zvýšit její stavy.
Majitele loveckých psů určitě zaujme článek nestora a zakladatele českých naháněk se slíděním Ing. Petra Ziegrossera, uveřejněný na str. 31-33 tohoto čísla Světa myslivosti. Autor zhodnotil díky svým zkušenostem vývoj tohoto způsobu lovu v ČR za posledních deset let a není příliš optimistický ...
Sám používám všechny své psy jak k norování, tak na lov černé zvěře. Přátelé mi často říkají, že psi u mě mají tvrdý chléb. Za sebe mohu říci, že jsem vždy rád, když pes může v dnešní době vykonávat práci, pro niž byl dlouhá desetiletí šlechtěn. Svým čtyřnohým pomocníkům se snažím zajistit veškerý „servis“, a proto např. při norování používám přístroj k přesnému zjištění lokalizace psa, což se mi daří i v pětimetrové hloubce, kde bych byl bez techniky a za pomoci „osvědčené metody“ poslechem ztracen. Pokaždé mám radost, když v takové hloubce „otevřete“ noru a jste přímo u psa.
Nevím, jestli se u nás může někdo nazývat profesionálním vůdcem psů, neboť podmínky pro naši práci (klasické naháňky a naháňky se slíděním) nejsou ze strany uživatelů honiteb úplně optimální. V profesionalizaci našich vůdců psů však věřím. Setkal jsem se s několika zahraničními profesionálními smečkami u nás i v cizině a musím říci, že máme zcela totožné, ne-li lepší vybavení, a co se týče zkušeností, jsme na stejné úrovni. V našich podmínkách máme obrovskou přednost, a tou je znalost místních terénů a chování zvěře. Proto nevidím důvod, proč více nevyužívat domácí profesionální smečky. Do budoucna bude naše smečky čekat určitá forma certifikace, neboť jejich kvalita není vždy totožná. Domnívám se, že úroveň současných smeček nejlépe prověří praxe, která je nejobjektivnějším prostředkem pro „certifikaci“. Každý má přece možnost volby, a pokud není spokojen s odevzdanou prací, příště ji již neobjedná.
Věřím, že letošní rok bude zlomový právě v organizaci společných lovů na černou zvěř a také ve využívání profesionálních loveckých smeček. Sám se ročně účastním přibližně 50 společných lovů na černou. Při lovu má každý z mých psů na krku obojek s vysílačkou GPS, bez nich psy nikdy nepouštím do leče. Obojek s GPS mi již několikrát zachránil psa a v kombinaci s neprořeznou ochrannou vestou je nedílnou součástí výbavy na naháňky. Obě pomůcky představují to nejmenší, co mohu pro své psy udělat. V posledním roce mám bohužel při každém kontaktu psa s černou zvěří strach z pro psy velmi nebezpečné Aujezskyho choroby. Na internetu jsem opakovaně zaznamenal informace o tom, že na tuto chorobu uhynulo v r. 2011 na Slovensku více psů najednou. Poté, co jsem se seznámil s výsledky monitoringu Aujezskyho choroby na Slovensku, o nichž píše MVDr. Rudolf Janto v tomto čísle časopisu (str. 4–8), však stojím před rozhodnutím, zda budu tomuto riziku, bez možnosti vakcinace, svoji smečku nadále vystavovat a používat psy při lovu černé zvěře ...
PRAXE V HONITBĚ
Naháňky na černou bez psů? (str. 4-7)
MVDr. Rudolf Janto
Tuto otázku si klade stále více chovatelů našich nejobětavějších pomocníků na naháňkách na černou zvěř. Každoročně lze vyslechnout příběhy o psech, kteří doslova nasazují život při vytlačování divočáků z houštin, což nejednou končí pro psa tragicky. Na takovou ztrátu čtyřnohého pomocníka, byť pro majitele psa velmi bolestnou, se často pohlíží s respektem, neboť způsob práce psa v mnohém vypovídá o úrovni konkrétního plemene nebo chovu. Není to však jediné nebezpečí, které našim psům na naháňkách hrozí. V poslední době se stále častěji setkáváme na stránkách mysliveckých časopisů s informacemi o úhynech psů na Aujezskyho chorobu (ACH) po kontaktu s černou zvěří na naháňkách.
Z NAŠICH HONITEB
Vývoj populací spárkaté zvěře v ČR (str. 8-11)
Doc. Ing. Jaroslav Červený, CSc., a RNDr. Miloš Anděra, CSc.
Ve Světě myslivosti č. 1/2012 jsme přinesli první díl seriálu o vývoji populací spárkaté zvěře v ČR, v němž jsme se zaměřili na srnčí a černou zvěř. Nyní budeme věnovat pozornost dvěma druhům čeledi jelenovitých, a to domácímu jelenu lesnímu a nepůvodnímu sikovi (sika japonský a sika Dybowského).
Z NAŠICH HONITEB
Rok v životě šumavské jelení zvěře – únor (str. 12-14)
Mgr. Pavel Šustr, Ph.D.
V lednovém čísle Světa myslivosti jsme nahlédli pod pokličku života jelení zvěře na Šumavě v průběhu měsíce ledna. Nyní se podíváme na životní aktivitu této zvěře v únoru.
PRAXE V HONITBĚ
Správné odebírání vzorků černé zvěře na trichinelózu (str. 15-17)
MVDr. Vladimír Žákovčík
O tom, že je trichinelóza černé zvěře onemocněním stále aktuálním, není třeba pochybovat. Svědčí o tom pozitivní nálezy tohoto parazita v posledním desetiletí jak u nás, tak u našich sousedů v zahraničí.
SOKOLNICTVÍ
Sokolnický festival v Al Ain (str. 18-21)
Mgr. Marcela Medková
Na sklonku loňského roku se ve městě Al Ain, ležícím ve východní části emirátu Abu Dhabi (Spojené arabské emiráty, SAE), konal 3. ročník mezinárodního Sokolnického festivalu (The Third International Festival of Falconry). Akce s bohatým doprovodným programem, jehož součástí bylo zasedání Mezinárodní asociace pro sokolnictví a ochranu dravců (I. A. F.) a řada odborných přednášek a seminářů, proběhla ve dnech 10. až 18. prosince v atraktivním prostředí pevnosti Jahili. Festivalu se aktivně zúčastnilo přes 800 sokolníků z 80 států světa a program určený veřejnosti zhlédlo 10 tisíc návštěvníků.
ZE ZAHRANIČÍ
V Lužici žijí již desítky vlků (str. 22-25)
Jan Stejskal
Nedaleko českých hranic – v Lužici – žije početná populace vlků. Kdo by čekal, že to bude v lidmi málo dotčené krajině, velice by se mýlil. Vlci žijí ve vojenském újezdu Oberlausitz, v běžně obhospodařované kulturní krajině, dokonce i v odtěžených povrchových uhelných dolech. Kdy je můžeme očekávat v Čechách?
ROZHOVOR
Úředníka ošálíte, přírodu ne (str. 28-30)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Se státní správou myslivosti se setkávají všichni myslivci. Zpravidla k ní zaujímají spíše rezervovaný postoj, neboť „po nich většinou jen něco chce“, příp. „jim něco nakazuje“. Je tomu však skutečně tak? Jaký je pohled z druhé strany? Na to jsme se zeptali Ing. Zdeňka Navrátila, referenta ochrany lesního půdního fondu, lesnictví, myslivosti a rybářství Odboru životního prostředí na Městském úřadě Dvůr Králové nad Labem.
LOVECKÝ PES
Naháňky v sezóně 2010/2011 z pohledu vůdců psů (str. 31-33)
Ing. Petr Ziegrosser
Naháňky se slíděním jsou v Čechách tak trochu moje dítě. Před deseti lety jsme pro ně s Ing. Ctiradem Rakušanem vymysleli české pojmenování (německy Bewegungsjagd) a v r. 2003 vydala Českomoravská myslivecká jednota (zásluhu na tom má Ing. Jaroslav Kostečka) moji nenápadnou brožurku, která je jednoduchým návodem pro všechny zájemce o organizování tohoto společného lovu. Deset let uteklo jako voda a co se změnilo? Mnoho, ale rozhodně ne k lepšímu!
DISKUSE
Zkušební řády a lovecká upotřebitelnost (str. 34-36)
Mgr. Jaroslav Rataj
S velkým zájmem jsem si ve Světě myslivosti přečetl diskusní příspěvky Ladislava Holeše (v č. 12/2011) a MUDr. Tadeáše Maœlanky (v č. 1/2012), reagující na problematiku lovecké upotřebitelnosti v pojetí zkušebních řádů (ZŘ). Je zřejmé, že poté, co kynologická komise Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) na jednotlivé okresní myslivecké spolky rozeslala dopis, jímž zakázala potvrzovat loveckou upotřebitelnost po absolvování barvářských zkoušek honičů (BZH), což následně myslivecká rada ČMMJ uvedla na pravou míru a zákaz zrušila, si mnoho lidí sedlo a porovnalo ZŘ s textem vyhlášky č. 244/2002 Sb. (dále jen „vyhláška“), kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Stejně jako já museli přijít na značné nesrovnalosti.
DISKUSE
Další novelizace zkušebních řádů na obzoru (str. 36-39)
Karel Pfeifer
V lednu 2013 má vstoupit v platnost další, od r. 2006 již třetí podoba zkušebních řádů (ZŘ) pro zkoušky loveckých psů. Pro uživatele honiteb, chovatele loveckých psů, pořadatele zkoušek a rozhodčí to není dobrá zpráva. Sotva si osvojili poněkud nepřehledná a často sporná ustanovení ZŘ z r. 2008, čeká je příští rok záplava změn a nových ustanovení. Proč? Vždyť právní normy, které ZŘ musejí respektovat (zákon o myslivosti, vyhláška č. 244/2002 Sb. a pověření č. 1/2002), zůstaly přece po celou dobu beze změn.
SPORTOVNÍ STŘELBA
Reprezentanti ČR v olympijských brokových disciplínách pro rok 2012 (str. 40)
Petr Zvolánek
Stalo se tradicí, že v únorovém čísle Světa myslivosti přinášíme kromě kalendáře hlavních střeleckých akcí v brokových disciplínách také nový seznam reprezentantů ČR v olympijských brokových disciplínách. Reprezentaci jmenuje Český střelecký svaz (ČSS) z kandidátů navržených trenérskou radou brokových disciplín ČSS a profesionálními pracovníky ČSS v čele se státními trenéry brokových disciplín.
LOVECKÁ VÝBAVA
Kulovnice Dakota Model 76 – z „divokého západu“ na náš trh (str. 42-43)
Ing Jiří Fencl
Dakota není jen součást názvu dvou států USA, Severní a Jižní Dakoty a dvou skupin indiánských kmenů severoamerického národa Siouxů, ale také označení vysoce kvalitní (a proto též poměrně drahé) lovecké opakovací kulovnice původem z USA, která se nedávno objevila na tuzemském trhu.
POZVÁNKA NA VÝLET
Unikátní sbírka loveckých trofejí na zámku Erbach (str. 44-47)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Pokud plánujete v letošním roce cestu na západ od našich hranic a chcete ji spojit s návštěvou nějaké myslivecké památky, neměli byste vynechat zámek Erbach v Hesensku, kde je k vidění unikátní sbírka paroží a nejrůznějších mysliveckých artefaktů. Po známé sbírce trofejí na zámku Moritzburg u Drážďan jde o druhou nejvýznamnější sbírku tohoto zaměření v Německu.
