Vyšlo júlové číslo
ÚVODNÍK (str. 1)
Jakub Hruška
Vážení čtenáři,
naše zemědělská krajina není v dobrém stavu. Na tom se shodnou téměř všichni, kdo se v ní pohybují, ať to jsou myslivci, ornitologové, botanici, půdní biologové nebo obyvatelé venkova. Dokonce mnozí zemědělci nepovažují dnešní stav za uspokojivý, stejně jako starostky a starostové obcí, které musí každoročně vynakládat nemalé prostředky z hubených obecních rozpočtů na odstranění erozí splavené ornice z obcí. Čím úrodnější kraj, tím větší intenzita zemědělství a rozlohy lánů.
Současný systém dotací bohužel žene zemědělce k obdělávání co největších půdních celků plodinami, které jsou momentálně dotačně nejvýhodnější. Střídání obilí, řepky a kukuřice, které dohromady tvoří více než 85 % (!) pěstovaných plodin, však představuje dlouhodobě devastační osevní postup podporující erozi, snížení úrodnosti a celkovou degradaci zemědělské krajiny.
Půda se nehnojí organickými hnojivy, jichž je nedostatek, protože stavy hospodářských zvířat jsou nižší než v 19. století. To podstatně snižuje její úrodnost, schopnost zadržovat vodu a poskytovat životní prostředí důležitým půdním organismům. V intenzivně obdělávaných úrodných nížinách dnes téměř neexistují louky, a druhové bohatství planých rostlin je velmi malé. Pesticidy dokáží na polích, ale i na přilehlých polních cestách vyhubit veškeré rostliny mimo pěstovanou plodinu. Drobná zvěř nenachází útočiště, kam by se uchýlila po sklizni, kdy se pole proměňují v hladové a žíznivé pouště obrovských rozloh. Nikde není voda, nikde mez či alespoň travnatý pruh, kde by se mohl udržet hmyz či alespoň kousek nezemědělské vegetace. Pokud se vám zdá mé líčení našich úrodných nížin poněkud pesimistické, mohu je doplnit několika čísly: úlovek a stavy zajíce poklesly od 70. let minulého století na 10 %. Stejné je to s bažanty. Koroptve v podstatě zmizely, jsou na 5 % předválečných stavů. Za posledních deset let jsme ztratili 20 % polního ptactva a v rychlosti vymírání motýlů jsme na prvním místě v Evropě ...
Přesto je nyní šance tento stav alespoň částečně napravit. Pro období od r. 2014 se v Evropské unii připravuje změna zemědělské politiky, v níž má mít důležité místo zlepšení ekologických podmínek. Míra devastace zemědělské krajiny je totiž vysoká v mnoha státech EU. Zlepšení by měl přinést program zvaný „Greening“, do češtiny ošklivě přeloženo jako „ozelenění“ zemědělské krajiny. Měl by zavázat příjemce zemědělských dotací (tedy všechny, kteří dnes komerčně hospodaří) k tomu, aby nejméně na 7 % rozlohy zemědělské půdy založili meze, plochy rozptýlené zeleně, mokřady, remízky, ale vybudovali též protierozní opatření. Měla by tak být znovu dána šance zajícům, koroptvím, strnadům, motýlům, dalším živočichům a též polnímu rostlinstvu.
Na popud skupiny myslivců z Polabí, kteří jsou současnou situací velmi znepokojeni, jsme se v redakci Světa myslivosti rozhodli podpořit snahu o vyjednání co nejlepší pozice pro zemědělskou krajinu peticí s názvem „Za obnovu zemědělské krajiny“. Petice je jedna z možností jak může občan apelovat na Parlament ČR a příslušné orgány, v tomto případě Ministerstvo zemědělství, aby při vyjednávání podmínek ozelenění dostatečně přihlédli k názoru občanů ČR a ne pouze k názorům profesních sdružení a lobbystických skupin. Při sepisování petice se ukázalo, že tristní stav zemědělské krajiny trápí i mnoho jiných skupin občanů, ne pouze myslivce. Po konzultacích nad textem petice se postupně připojili ornitologové, ochránci přírody, ale i někteří zemědělci. Je tedy naděje, že petice splní svůj účel a že do podzimu letošního roku, kdy mají probíhat rozhodující jednání o ozelenění naší zemědělské krajiny, bude podpořena alespoň deseti tisíci podpisy, které jsou nutné pro slyšení v Parlamentu ČR a pro efektivní vyjednávání podmínek, za nichž bude předpokládaná klíčová změna zemědělské krajiny probíhat.
Svět myslivosti je první, který znění petice, petiční arch a její doprovodný text uveřejňuje. Dovolujeme si požádat čtenáře, aby text petice dále šířili mezi své kolegy myslivce, ale i mezi všechny, jimž není stav naší zemědělské krajiny lhostejný. Podpis každého může přispět ke zlepšení současného tristního stavu. O průběhu sbírání podpisů, podporovatelích a vůbec o výsledcích naší snahy budeme informovat v příštích číslech Světa myslivosti.
OZNÁMENÍ
prof. Ing. Josef Hromas, CSc. (24. 1. 1935 – 12. 6. 2012)
Petr Koubek
Jsou zprávy, jimž se pudově bráníte uvěřit a doufáte, že jde o omyl, že věc, kterou popisují, se nestala. Zprávy, které vás zasáhnou nepřipravené, a s o to větší intenzitou. Přesně to jsem zažil 12. června ráno, když se rozšířila informace o úmrtí prof. Hromase. Pro mě osobně bylo toto sdělení ještě smutnější, neboť jsem měl v ten den v plánu pana profesora navštívit. K tomuto účelu jsem si připravil několik fotografií trofejí srnců ulovených v Maďarsku, které mi poslal kamarád, a chtěl jsem jimi potěšit profesorovu mysliveckou duši. Teď na ně civím a hlavou se mi honí vzpomínky na přítele, s nímž jsem prožil mnoho nezapomenutelných chvil. Třídím je a přemýšlím, jak co nejlépe vyjádřit svůj vztah k němu a připomenout alespoň zlomek toho, co pro nás myslivce za svůj život udělal.
Z NAŠICH HONITEB
Petice „Za obnovu zemědělské krajiny“ (str. 6-8)
Jakub Hruška
Současný stav zemědělské krajiny nevyvolává v jejích návštěvnících příliš optimismu a ty, kteří se o přírodu zajímají více, nenechává v klidu. Hlavním důvodem je snižování druhové pestrosti v krajině, a to jak její rostlinné, tak živočišné složky. I to bylo důvodem, proč se nejprve několik jednotlivců a posléze několik subjektů (zejména Česká společnost ornitologická, redakce Světa myslivosti, připojila se i Českomoravská myslivecká jednota) spojilo a připravilo petici „Za obnovu zemědělské krajiny“, s níž chtějí (i prostřednictvím Světa myslivosti) oslovit všechny, kterým není osud naší krajiny lhostejný.
PRAXE V HONITBĚ
Zajíc a králík v současné krajině (II.) (str. 9-11)
Dalibor Pačes
Jak jsme informovali ve Světě myslivosti č. 6/2012, 20. dubna t. r. se v rekreačním zařízení Horka nad Moravou poblíž Olomouce konala konference Zajíc a králík v současné krajině. V červnovém čísle dostaly prostor referáty přednesené v dopoledním bloku, nyní přiblížíme příspěvky, které se dostaly na pořad jednání po obědě.
OCHRANA PŘÍRODY
Kormorán velký – další rozporuplný druh naší ptačí fauny (str. 12-15)
Karel Šťastný
Kormorán velký u nás odedávna platí za velmi rozporuplný druh ptačí fauny. Vždy byl pokládán za obávaného nepřítele ryb a jako „škodná“ byl na rybnících neúprosně huben. Přesto se podle starých zpráv ve druhé polovině 17. století vyskytovala kolonie kormoránů na ostrůvcích Labe u Litoměřic. Pozdější věrohodné zprávy o hnízdění však neexistují, až v r. 1938 zahnízdilo několik párů na Mlýnském rybníku na jižní Moravě. Ještě ve 40. a 50. letech minulého století se kormoráni pokoušeli hnízdit na více místech jižní Moravy, ale jejich hnízda byla ustavičně ničena.
ROZHOVOR
Problematika regulace početnosti kormorána velkého v ČR (str. 16-17)
David Vaca
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo vyhlášku, podle níž nebude kormorán velký od 1. září t. r. spadat mezi zvláště chráněné druhy živočichů. Změna dosavadního statutu přináší řadu otázek souvisejících především s managementem tohoto druhu a s hrazením škod, které kormorání působí rybářům. Co k uvedenému říká Ing. Tomáš Tesař, náměstek ministra a ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP?
Z NAŠICH HONITEB
Oblasti chovu introdukovaných druhů spárkaté zvěře v ČR (str. 19-21)
Jan Dvořák, Milan Bartoš a David Vaca
V třetím díle seriálu o oblastech chovu (OCH) zvěře na území ČR budeme věnovat pozornost introdukovaným druhům spárkaté zvěře. V současné době je u nás zřízeno devět OCH daňka evropského, jedna OCH siky japonského a jedna OCH kamzíka horského. Pro další druhy nepůvodní spárkaté zvěře (muflon, jelenec běloocasý) nebyly v ČR po r. 2002 OCH vymezeny.
Z NAŠICH HONITEB
Oblast chovu siky japonského Bouzovsko v roce 2012 (str. 22-25)
Josef Figura
V poslední době se poměrně často v našich médiích věnuje pozornost problematice chovu siky japonského. Největší pozornost se soustřeďuje na jeho hybridizaci s jelenem evropským ve volné přírodě a v případě vysokých početních stavů siků také na škody, které působí v lese a na polních kulturách. V této souvislosti docházelo k výzvám po zavedení oblastí chovu (OCH) jako nástroje k řešení problémů. V současné době funguje na území ČR jediná OCH siky japonského, která uvedenou problematiku řeší. Rozkládá se na území tří krajů (Olomoucký, Pardubický a Jihomoravský) a její název je spojen s dominantou, kterou najdeme na jejím území – hradem Bouzov.
VĚDA A VÝZKUM
Seminář nejen o sikovi japonském (str. 26-27)
Redakce
Česká lesnická společnost uspořádala ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky ČR, s. p., (VLS ČR, s. p.) a Českou zemědělskou univerzitou (ČZU) seminář věnovaný problematice siky japonského – škodám, které působí, perspektivám vývoje jeho početních stavů, metodám výzkumu atd. Náplň semináře však tvořily i další příspěvky, týkající se trendů v oblasti sledování jiných druhů zvěře a jejího výzkumu. Odbornou záštitu nad akcí, která se konala ve dnech 1. a 2. června t. r. v Dubině u Karlových Varů, převzalo Ministerstvo zemědělství ČR, sekce lesního hospodářství, které seminář též finančně podpořilo.
Z NAŠICH HONITEB
Rok v životě šumavské jelení zvěře – červenec (str. 28-29)
Pavel Šustr
Je tu červenec a v našem seriálu o životě šumavské jelení zvěře vstupujeme do druhé poloviny roku. Na Šumavě je léto v plném proudu se vším, co k němu z pohledu zvěře patří – s dostatkem potravy a bohatým krytem. Také však s velkým množstvím turistů, jimž se jelení zvěř snaží vyhýbat. V tomto pokračování se podíváme nejen na její prostorovou aktivitu během července, ale o něco podrobněji i na rozdíly aktivit v průběhu roku.
SOUTĚŽ
Rarita roku 2012 – II. kolo (str. 30-31)
Redakce
II. kolo soutěže Rarita roku 2012 o nejzajímavější abnormální srnčí trofej bylo nabité velmi atraktivními trofejemi. Souboj o postup do Velkého finále svedlo celkem 22 trofejí – 20 z našich honiteb a dvě ze Slovenska.
Z NAŠICH HONITEB
Kde se vzal, tu se vzal, na Doupově jelen stál, aneb historie doupovského jelena (str. 32-37)
Jiří Křivánek
Představte si místo nedaleko Karlových Varů, odkud lze jít kterýmkoli směrem přes 15 km, aniž byste potkali člověka, a kde se dá ještě pít z potoků. Představte si místo, kde do večerního šera či za ranního slunce troubí jelen, a kde je půda rozrytá divokými prasaty. Představte si místo, které je zjizveno výbuchy granátů a pásy vojenské techniky. Nikde neuvidíte dráty či sloupy vysokého vedení, které jsou dnes neodmyslitelnou součástí krajiny. Nikde dým stoupající za chladných večerů z lidských obydlí. Jen nebe plné hvězd, jiskřivá rána a zadumané večery. Příroda vypadá tak panensky a nedotčeně, až si mnohý čtenář nejspíš pomyslí, že je to fikce. A přece takové místo existuje. Jsou to Doupovské hory. Území, které se přibližně před půlstoletím stalo domovem nejimpozantnějšího zástupce našich jelenovitých – jelena evropského.
LOVECKÝ PES
Výcvik ohaře pro praxi (V.) – práce v lese (str. 38-41)
Jaroslav Rataj
Od cviků poslušnosti, hledání, vystavování a přinášení, o nichž byla řeč v předešlých čtyřech dílech seriálu o výcviku ohaře pro praxi (Svět myslivosti č. 3 až 6/2012), a které našly uplatnění při nácviku disciplín základních zkoušek lovecké upotřebitelnosti ohaře, tj. podzimních zkoušek, jsme se dostali k disciplínám „speciálním“. Tyto disciplíny obsahují zkoušky vyššího typu, mezi něž patří např. lesní zkoušky (LZ).
SPORTOVNÍ STŘELBA
Pažba EvoComp – specialita pro sportovní střelce (str. 42-43)
Jiří Fencl
Každý střelec určitě zná slogan „hlaveň střílí, pažba trefuje“. Pokud výrobci dlouhých zbraní nestaví zbraň na zakázku, „přímo na tělo“, snaží se vybavit své produkty pažbou, kterou lze maximálně přizpůsobit proporcím střelce. Příkladem takového řešení je pažba Ergosin EvoComp. Na první pohled netradiční provedení pažby pravděpodobně nenadchne konzervativnější myslivce, ale určitě osloví sportovní brokové střelce.
SPORTOVNÍ STŘELBA
Čeští junioři mistry Evropy ve skeetu (str. 45-46)
Petr Zvolánek
Letošní Olympijské hry (OH) v Londýně jsou pro brokové střelce bezpochyby nejdůležitější střeleckou soutěží roku. V každé disciplíně se jich však mohou účastnit pouze dva závodníci z jednoho státu. Mistrovství světa se v roce pořádání OH nekoná, takže pro ostatní reprezentanty bylo letošním sportovním vrcholem mistrovství Evropy (ME), které se konalo v květnu na Kypru.
Z NAŠICH HONIUTEB
Soukromí zemědělci plánují založit mysliveckou organizaci (str. 47)
Redakce
Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) byla autorem a organizátorem série jarních vzdělávacích seminářů, které proběhly na území celé ČR pod názvem Zemědělství a myslivost (Svět myslivosti č. 4/2012). Důvodem jejich uspořádání je skutečnost, že zemědělství a myslivost jsou úzce propojené činnosti s návazností na krajinu, a zejména výkon práva myslivosti je činností přímo související se zemědělstvím.
V průběhu příprav těchto seminářů vznikla myšlenka založení samostatné myslivecké organizace.
KULTURA
Druhý ročník Mezinárodní akademické soutěže v mysliveckém troubení a vábení jelenů (str. 49)
Jan Cukor a Jaroslav Petruželka
V letošním roce se konal již pátý ročník akademické soutěže mladých trubačů a vábičů a soutěž měla podruhé mezinárodní charakter. Stejně jako v předchozích letech se konala v nádherném prostředí zámku v Kostelci nad Černými lesy, jehož vlastníkem je Česká zemědělská univerzita (ČZU) a spravuje ho její školní lesní podnik (ŠLP).
