Vyšlo januárové číslo
ÚVODNÍK (str. 1)
David Vaca
Vážení čtenáři
v únoru loňského roku většina z nás jásala nad tím, že myslivost byla zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR (Svět myslivosti č. 3/2012). Jedním z hlavních argumentů pro zápis bylo zachování mysliveckých tradic. Kdo se pohybuje „v terénu“, v honitbách, mezi myslivci, musí si o tom však myslet své. Neustále se setkáváme s nejrůznějším porušováním mysliveckých tradic, a jak se zdá, nikomu to nevadí. Alespoň to tak navenek vypadá. Myslíme to s dodržováním tradic vážně, nebo jsou to jen prázdná slova?
Jeden ze smutných příkladů je možné pozorovat víceméně pravidelně o podzimních a zimních víkendech na společných lovech, dnes nejčastěji na naháňkách na černou zvěř. Řeč je o výřadech. Znáte to: naháňka končí, začíná být chladno, pomalu se stmívá, tak honem, honem, ať to máme rychle za sebou a můžeme do hospody.
Zvěř se sveze na místo, kde má výřad proběhnout, a většinou se rychle rovná tak, jak je přivážena. Lovci postávají kolem, sem tam se někdo nechá u nedokončeného výřadu vyfotografovat a čeká se, až vedoucí honu začne se závěrečnou řečí. Pokud je u přípravy výřadu od začátku někdo, kdo ví, jak na to a má silný hlas, je to v pořádku – ohlídá to. Velmi často však při přivážení zvěře vládne chaos, takže úlovky jsou již od počátku špatně rovnány. Pokud někdo namítne, že zvěř je chybně srovnána, strhne se mezi několika okolostojícími spor o to, jak má výřad vypadat. Málokdo si je stoprocentně jistý, ale diskutují všichni. Trapnou chvilku se snaží ukončit někdo z představitelů uživatele honitby, takže často jde vše „do ztracena“ = zvěř je srovnána chybně. Následuje řazení účastníků lovu, opět ve stylu „honem, rychle, ať už jedeme pryč, aby nám někdo nezasedl místo u stolu“. Nikdo příliš neřeší, jak se má podle pravidel výřadu nastupovat, kde má kdo stát. Mnohdy roztodivné útvary či shluky tvořené střelci, honci i vůdci psů podupávají nervózně okolo špatně narovnané zvěře a čekají, až proběhne předání úlomků lovcům (někdy, když se uloví více zvěře, bohužel na všechny nezbude …). Někdo si dá úlomek na pravou stranu pokrývky hlavy, jiný na levou. Ale co, vždyť už je skoro tma a spěcháme do hospody! Když se někdo nesměle ozve a upozorní na chyby, bývá okřiknut, ať nezdržuje. Nezbývá čas poděkovat honcům a vůdcům psů, postát chvilku nad ulovenou zvěří.
Proč neumíme výřady připravovat? Těžko říci. Jejich nákresy najdeme v každé učebnici myslivosti a dalších knihách. Jak má správný výřad vypadat, se učí adepti v mysliveckém kurzu i studenti středních a vysokých škol s výukou myslivosti. Každý rok se u nás konají tisíce honů zakončovaných výřady. Jak je možné, že tak frekventovanou věc, jako je výřad, neumíme v mnoha honitbách připravit? To, čeho býváme přímými svědky, nebo s čím se setkáváme na fotografiích kolujících internetem, dokládá buď základní neznalosti, „kolektivní sklerózu“, v nejhorším případě totální ignoranci toho, k čemu se přitom tak vehementně hlásíme.
A co na to naši garanti mysliveckých tradic? Proč Českomoravská myslivecká jednota, která stála u zápisu myslivosti na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR a hrdě se k tradicím hlásí (což je samozřejmě dobře), nemá snahu trapný problém řešit? Proč např. nedá pro své členy vytisknout malou skládací kartičku do kapsy se schématy nástupu a výřadu? Proč něco takového finančně nepodpoří Ministerstvo zemědělství? Nebo Ministerstvo kultury?
Hlásíme-li se k mysliveckým tradicím, měli bychom dbát na jejich dodržování, nehledat různé výmluvy a nebát se upozorňovat na chyby.
ANKETA
Jeden důležitý rok je za námi, další před námi … (str. 4-7)
Redakce
V loňském lednovém čísle Světa myslivosti jsme zveřejnili odpovědi 12 respondentů na otázku, s jakým očekáváním vstupují do posledního mysliveckého roku končícího desetiletého nájemního období. Byť myslivecký rok 2012/2013 skončí až posledním březnovým dnem, napadlo nás obrátit se na stejné dotazované a požádat je o jeho zhodnocení. A též o výhled do roku následujícího, v němž někteří myslivci prorokují v souvislosti s ukončením platnosti nájemních smluv „soumrak české myslivosti“. Zde jsou odpovědi.
VĚDA A VÝZKUM
Jelen sika, jelen evropský nebo kříženec? (str. 8-11)
Jarmila Krojerová, Miloslava Barančeková a Petr Koubek
K napsání článku, který právě začínáte číst, nás vyprovokovala fotografie trofeje siky a reakce na otázku, zda jde o křížence s jelenem evropským, zveřejněné na jedné z našich nejnavštěvovanějších mysliveckých internetových stránek.
VĚDA A VÝZKUM
Myslivost na pražské lesnické a dřevařské fakultě posílila svou roli (str. 12-13)
David Vaca
Od 1. ledna 2013 funguje na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (FLD ČZU) v Praze samostatná Katedra myslivosti a lesnické zoologie. Pro naši myslivost jde o věc velkého významu, neboť v posledních dvaceti letech jsme byli svědky spíše jejího oslabování v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání. Nové pracoviště má do budoucna potenciál vychovávat odborné pracovníky, které naše myslivost tolik potřebuje. Na podrobnosti vzniku katedry jsme se zeptali děkana FLD ČZU prof. Ing. Marka Turčániho, Ph.D.
Z NAŠICH HONITEB
Kormorán velký – skvělý lovec i obávaný škůdce (str. 17-20)
Martin Čech
Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) je v posledních 15−20 letech jedním z nejdiskutovanějších živočichů v celoevropském měřítku (obr. 1). Je jednoznačně nejvýznamnějším rybožravým predátorem kontinentální Evropy, druhem, který vyvolává emoce mezi sportovními i produkčními rybáři, nenechává chladné ochránce přírody, ornitology, myslivce, úředníky na krajských úřadech, na ministerstvech, ale i v samém Bruselu. Kvůli kormoránovi se pořádají odborné semináře a konference na národní i mezinárodní úrovni (poslední, VIII. Mezinárodní konference o kormoránech, proběhla v holandském Medembliku na konci listopadu 2011).
PRAXE V HONITBĚ
Zimní lišky (str. 22-25)
Miloš „figi“ Fischer
Lov lišek v zimním období, zejména na sněhu, právem patří mezi nejkrásnější lovy. Mezi myslivci je zažité norování, společné lovy v obstavené leči na obeznané lišky nebo tzv. liščí naháňky. Z individuálních lovů je rozšířené čekání u újediště nebo u nor a lov vábením. Téměř neznámý je naopak lov lišek šoulačkou nebo čekáním na spádech či v lovištích lišek. Pro mnohé myslivce je velmi obtížné vůbec si představit realizaci takového lovu. Zejména, když jde o lov za denního světla, nikoli v noci. Přitom je tento způsob lovu velmi efektivní. Zkušený lovec v jedné honitbě často překoná počtem ulovených lišek úlovky z norování, čekání u újedi a naháněk dohromady.
PRAXE V HONITBĚ
Vábení lišek a jejich lov v zimních měsících (str. 26-27)
Petr Joo
Lednovou krajinu zahalila paní zima do bílého hávu, teplota vzduchu je hluboko pod bodem mrazu a každý rozumný člověk by se nejraději zachumlal do deky a dal si svařené víno. My myslivci jsme však jiní – nesedíme doma za pecí a nepopíjíme svařák (ten si dáme až později …), ale i v tento čas lovíme. Srnce máme ulovené, jeleni dotroubili, daňci dorochali a mufloni dobojovali, takže jakému lovu se na sklonku mysliveckého roku věnovat? Jednomu z mých nejoblíbenějších: lovu lišek na sněhu s pomocí vábničky.
SOUTĚŽ
Předání hlavních cen soutěže Rarita roku 2012 (str. 28-29)
Redakce
Výsledky finálového kola soutěže Rarita roku 2012, na něž netrpělivě čekali nejen majitelé deseti raritních srnčích trofejí, které postoupily do Velkého finále, ale i čtenáři zapojující se do hlasování, jsou známy. Tradičně se objevily v prosincovém čísle Světa myslivosti. Nezbývalo, než za účasti zástupců sponzorů soutěže předat ceny lovcům, jejichž trofeje obsadily první tři místa. Slavností setkání se uskutečnilo 5. prosince 2012 v Kostelci nad Černými lesy.
OCHRANA PŘÍRODY
Vlci ve Šluknovském výběžku (str. 30-31)
Marek Klitsch
Vlk obecný (Canis lupus) je mýtická šelma, jejíž výskyt ve volné přírodě v ČR vždy spolehlivě rozdmýchá emoce ochránců přírody, myslivců, zemědělců a turistů. V severním cípu děčínského okresu – na Šluknovsku je již několik let očekáván a jeho přítomnost byla pouhou otázkou času. Důvodem je zvětšující se vlčí populace na východě Saska – v Lužici (Lausitz). Jde o území severně od měst Budyšín (Bautzen) a Zhořelec (Görlitz), od Šluknovského výběžku vzdáleného pouhých několik desítek kilometrů.
ROZHOVOR
Pracovat na sobě a být příkladem a inspirací pro jiné (str. 34-37)
David Vaca
V loňském roce uplynulo 20 let od obnovení Řádu sv. Huberta (dále Řád) formou registrace Ministerstvem vnitra ČR. Jak toto období hodnotí Jan Votava, jenž v čele Řádu stojí od září 2005? Po svém znovuzvolení velmistrem v loňském roce poskytl naší redakci otevřený rozhovor.
LOVECKÝ PES
Případ úhynu loveckého psa nakaženého Aujezskyho chorobou (str. 38-39)
Vlastimil Labaj
Nikoli první případ úhynu loveckého psa na Aujezskyho chorobu (ACH) v ČR byl zaznamenán počátkem prosince 2012 v okrese Bruntál. Působím jako inspektor Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj (dále jen KVS) a z titulu své funkce jsem tento případ úhynu šetřil. Protože mi jsou známy jeho veškeré detaily, redakce Světa myslivosti mne požádala o zpracování příspěvku, který přispěje k informovanosti především chovatelů a majitelů loveckých psů o ACH.
LOVECKÝ PES
Dysplazie kyčelních kloubů u bavorského barváře (str. 40-42)
Ondřej Tomek
Bavorský barvář je specialista na dosledy spárkaté zvěře. Dříve byl využíván výhradně k dosledování zvěře jelení, dnes nachází uplatnění při dosledech veškeré u nás lovené spárkaté zvěře. Málokdo z kynologů věnujících se loveckým plemenům psů bude vědět, že i bavorské barváře občas postihuje onemocnění pohybového aparátu, označované jako dysplazie kyčelních kloubů (DKK).
SPORTOVNÍ STŘELBA
Historie sportovní střelby (str. 44-47)
Otakar Kokeš
Staré české rčení říká, že nic netrvá věčně. Jiné úsloví praví, že historie se opakuje. Obojí je možné tvrdit i o sportovní střelbě, která má prastarý původ. V obdobích míru byla sportem, i když ve skutečnosti sloužila k výcviku obránců středověkých měst, a oblíbenou sportovní aktivitou zůstala až do současnosti. Byla populární v původní podobě, kdy se střílelo z luků a kuší, i později, kdy tyto zbraně nahradily pušky.
DISKUSE
Myslivecký rok 2012/2013 rokem prasete? (str. 48)
David Vaca
Slova použitá v nadpisu samozřejmě nesouvisí s čínským zvěrokruhem, ale jsou narážkou na to, že v mysliveckém roce 2012/2013 možná dojde k překonání hranice rekordního úlovku černé zvěře dosaženého před dvěma lety. Alespoň tak lze usuzovat z informací o výřadech po naháňkách na černou zvěř z různých koutů republiky.
POSLEDNÍ LEČ
Lovecké zážitky z Austrálie (str. 56-59)
Břetislav Nantl
U naprosté většiny Evropanů vzbuzuje Austrálie především představu velkých dálek. I když mezikontinentální letecká doprava významně přibližuje vzdálená místa, čas strávený mezi Evropou a Austrálií ve vzduchu a na letištích není nikdy kratší než 24 hodin, ať zvolíte jakékoliv spojení. Je to hodně, nebo málo? Jak pro koho. Před lety jsem navštívil Austrálii jako turista. Po prostudování odborné literatury jsem měl přání podívat se do Austrálie znovu, tentokrát však s loveckou zbraní.
