Vyšlo májové číslo
Úvodník (str. 1)
prof. RNDr. Petr Koubek, CSc.
Vážení čtenáři,
česká myslivost prožívá hektické období. Končí většina nájemních smluv v honitbách společenstevních i vlastních, rozběhla se výběrová řízení na honitby Lesů České republiky, s. p. Dosavadní nájemci honiteb LČR, jimž bylo přiznáno opční právo, netrpělivě čekají na výsledky výběrových řízení. Ti, kteří opakovaně zamlčovali skutečné stavy zvěře a manipulovali s výší odstřelu, jsou na tom paradoxně lépe než ti, kteří spolupracovali a nešvindlovali při odstřelu či při jarním sčítání zvěře. O „bohatší“ honitby bude samozřejmě větší zájem a úměrně tomu poklesne pravděpodobnost, že si poctivý nájemce bude moci honitbu pronajmout znovu, bez extrémního zvýšení nájemného.
Samostatnou kapitolou aktuálního mysliveckého kvasu je novela zákona o myslivosti a vyhlášky o době lovu zvěře. Jedna zaručená zpráva stíhá druhou, na internetu kolují různé kopie pravých prohlášení všech, kdo do této situace mohou mluvit. Stranou pochopitelně nezůstávají ani naše odborná myslivecká periodika. Jen namátkou nadpisy článků z posledního (dubnového) čísla Světa myslivosti: „Co obsahuje návrh novely zákona o myslivosti vypracovaný MZe?“; „Vyjádření univerzitních učitelů myslivosti k důvodům novelizace zákona o myslivosti“; „Petice na zachování minimální výměry honitby 500 ha“; „Petice ČMMJ proti projednávání novely zákona o myslivosti předložené ministrem zemědělství“. Za zmínku stojí také anketa „Jak budete vzpomínat na končící desetileté myslivecké období 2003–2013?“. Hloubavý čtenář nebude mít příliš velký problém pochopit, co se kolem myslivosti děje a jaký bude pravděpodobně další vývoj událostí. Na první pohled je velmi dobře patrný zásadní nesoulad v postojích Ministerstva zemědělství a Českomoravské myslivecké jednoty: zatímco MZe trvá na novelizaci zákona a potřebné úpravě příslušné vyhlášky, ČMMJ vyhlašuje proti tomuto kroku petici. Pokud se na novelách bude pracovat, budou vyhotoveny a dostanou se do Parlamentu ČR, budou mít myslivečtí lobbisté těžkou úlohu. Podaří-li se jim novelu zákona a vyhlášky smést ze stolu, mohou myslivci slavit vítězství. Nebude to však vítězství Pyrrhovo? Uvidíme!
Asi nemá příliš smysl komentovat jednotlivé změny v připravované novele zákona či jeho vyhlášky. Jen Bůh ví, co vše se ještě může změnit a kdo bude zasahovat do konečného znění obou textů. Jako „zákonodárce-amatér“ jen doufám, že to budou opravdoví odborníci a znalci aktuální situace. Kolující návrhy zákona i vyhlášky, i některá vyjádření k nim, proniknuvší do tisku, jsou totiž podle mého názoru hrůzné, ne nepodobné některým zákonům, jež naše slovutné zákonodárné sbory vypracovaly a odhlasovaly v minulosti. Neobstojí omluva, že to jsou jen pracovní verze, na kterých budou pracovat nějací další odborníci. Takové verze přece nemohou pronikat na veřejnost. „Ven“ může jen konzistentní, formálně i věcně správný materiál, připouštějící pouze diskusi právníků nad jednoznačností formulací. Nikoliv cosi plné věcných i formálních hrubých chyb.
Jako zoolog, který celý svůj produktivní věk věnoval studiu různých aspektů ekologie a biologie zvěře, si dovolím na některé nesmysly v návrhu novely zákona a vyhlášky upozornit. Předpokládám, že všechny informace v materiálech tohoto typu by měly (musí!) odpovídat v běžném životě užívaným zvyklostem (jména zvířat), aktuálnímu stavu poznatků o jejich výskytu a početnosti, potřebám ochrany přírody a myslivosti. Za zcela samozřejmé považuji, že v zákoně vyjmenované druhy zvěře budou mít správné české jméno (např. daněk evropský, nikoliv skvrnitý). Předpokládal bych také, že mezi druhy obhospodařovatelné lovem nebudou ty, které se díky prudkému poklesu početnosti na většině území ČR téměř neloví (tchoři: 2009 – 0 kusů; 2010 – dva kusy; 2011 – tři kusy) a naopak nepůvodní invazní druhy s obrovským nárůstem početnosti (i úlovku) budou chybět (mýval severní, psík mývalovitý, norek americký, nutrie říční). Co si mám myslet o skutečnosti, že mezi lovné druhy je v návrhu novely zákona zařazen tchoř stepní, jeden z nejvzácnějších evropských savců, který se u nás vyskytuje jen na velmi omezeném území a evropská ochranářská legislativa ho řadí mezi druhy kriticky ohrožené? Předkladatelé zmíněných návrhů také asi dosud nezaznamenali prudký a trvalý pokles početnosti kuny lesní, pozorovaný všude tam, kde se tento druh vyskytuje. Místo toho, aby byl druh v zákoně vyjmenován (a ne, aby se skrýval v kolonce „kuny“) a zařazen mezi druhy, které nelze lovit, mu v návrhu vyhlášky naopak byla prodloužena doba lovu na celý rok! Jaký smysl má v mysliveckém zákoně vyjmenovávat zvláště chráněné živočichy, jejichž ochrana je předmětem speciálních zákonů a mezinárodních úmluv a je jisté, že se nikdy nestanou lovnou zvěří? Také na etiku lovu příliš nedbáme. Snad bychom si mohli vzít příklad ze států, kde v době rozmnožování nelze lovit vůbec nic. Možná by toto omezení české myslivosti prospělo víc, než fotografie čerstvě vynorovaných týdenních liščat. Postrádám také jakýkoliv instrument umožňující operativní zařazení konkrétního druhu mezi druhy, které lze obhospodařovat lovem, aniž by bylo nutné novelizovat zákon nebo vyhlášku (např. bobr). Někomu se možná budou zdát revoluční návrhy na změnu doby lovu holé zvěře některých druhů a dospělé zvěře černé. Každému, kdo jen trochu žije naší myslivostí, však musí být zřejmé, že to vůbec nic neřeší a k radikálnímu snížení přemnožené spárkaté zvěře to nepovede. Je to typické české řešení plně v souladu se starým příslovím „Vlk se nažere a koza zůstane celá“. Přitom existuje řada dalších možností jak dosáhnout požadovaného cíle, ale ty tyto verze návrhu vůbec neřeší. Mohou to být řešení velmi tvrdá, s vysokými finančními sankcemi, např. za nesplnění počtu ulovené samičí zvěře (laní, bachyní), povolení odstřelu dospělé černé zvěře na společných lovech (jistá kontrola), vysoké finanční sankce za škody a trvalý výskyt zvěře, která není v honitbě normována, zrušení normovaných stavů nežádoucí zvěře atd. Většina z těchto námětů se dá zapracovat do nových nájemních smluv, aniž bychom museli „ohýbat“ a jakkoliv upravovat zákon. Nápad zakládat lovecké firmy a organizovat jednotky profesionálních myslivců, které budou snižovat početní stavy přemnožené zvěře, se snad nedá ani komentovat. Nebo si snad člověk znalý poměrů v české myslivosti dovede představit, jak by to fungovalo?
Na závěr již jen postesknutí. Po ministerských úřednících nepožaduji brilantní znalosti zoologie a ekologie lovné zvěře či myslivecké dovednosti. Úplně by stačilo, kdyby řídili diskusi odborníků a jejich návrhům a připomínkám dali formu odpovídající textu nového mysliveckého zákona a vyhlášky. Také by bylo žádoucí jmenovitě zveřejnit, který z odborníků je garantem konkrétní části zákona či vyhlášky. Anonymita totiž vede k nezodpovědnosti a ta jde velmi často ruku v ruce s neschopností.
Moderní myslivecký zákon, který by reflektoval skutečnost a reagoval na aktuální situaci a problémy tak, aby přispěl k jejich uspokojivému řešení, by měl být naprostou samozřejmostí. Domáhat se ho je ponižující!
Vážení čtenáři, omlouvám se, pokud některé části mého úvodníku již nebudou aktuální. Jen, co jsem totiž odeslal text úvodníku do redakce, zjevila se další přepracovaná novela novely nového mysliveckého zákona. Těžko říci kolik jich ještě bude. Zbývá jen věřit, že ta definitivní bude ku prospěchu myslivosti.
MYSLIVECKÁ POLITIKA
Jak pokračuje proces tvorby návrhu novely zákona o myslivosti? (str. 4)
Redakce
V dubnovém čísle Světa myslivosti jsme přinesli informace o pracovním návrhu novely zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a jeho prováděcí vyhlášky č. 245/2002 Sb., o dobách lovu zvěře. Oba materiály, které připravilo Ministerstvo zemědělství (MZe), vyvolaly odezvu ze strany velké části myslivců, která vyústila k zorganizování dvou petičních akcí (Svět myslivosti č. 4/2013). Co se během měsíce v souvislosti s novelizací zákona o myslivosti změnilo?
DISKUSE
K chystané novele zákona o myslivosti (str. 5-7)
Ondřej Zemandl
V době, kdy držíte v rukou toto číslo Světa myslivosti, se na Ministerstvu zemědělství dokončuje příprava návrhu novely zákona o myslivosti. Jde o novelu, o které se dlouho mluvilo, která vyvolávala strach i očekávání a která, byť má toliko formu ministerského návrhu, v současnosti jitří emoce myslivecké veřejnosti. V předkládaném článku se snažíme nabídnout stručnou analýzu toho, co by zamýšlená změna zákona mohla české myslivosti přinést nebo naopak vzít.
DISKUSE
Novela mysliveckého zákona je potřebná, říká předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (str. 8-9)
Na internetových stránkách Asociace soukromého zemědělství ČR byl 3. dubna t. r. zveřejněn rozhovor s předsedou této organizace Ing. Josefem Stehlíkem. Zemědělský analytik Petr Havel se ptal Ing. Stehlíka na věci související s diskutovanou novelou zákona o myslivosti. Rozhovor přetiskujeme v nezkrácené podobě.
ROZHOVOR
Škody působené zvěří, myslivecká legislativa a některé související otázky (str. 10-13)
David Vaca a Petra Kulhanová
Dne 15. března t. r. se v Praze konal seminář na téma „Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) a škody působené zvěří“ (Lesnická práce 4/2013). Jedním z přednášejících byl Mgr. Petr Dvořák z odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství Ministerstva zemědělství ČR, který v návaznosti na řešení problematiky škod působených zvěří informoval kromě jiného o přípravě návrhu novely zákona o myslivosti, vyhlášky o dobách lovu zvěře a novelizaci zákona o zbraních a střelivu. Využili jsme příležitosti a Mgr. Dvořáka požádali o rozhovor.
ANKETA
Doby lovu spárkaté zvěře – zachovat, nebo měnit? (str. 14-17)
Redakce
Kromě novely zákona o myslivosti navrhuje Ministerstvo zemědělství též změny ve vyhlášce o dobách lovu zvěře. Měly by se dotknout jak některých druhů zvěře spárkaté, což mezi myslivci vyvolává nejvíce emocí, tak zvěře pernaté a též šelem (Svět myslivosti č. 4/2013). V případě spárkaté zvěře je tento krok veden snahou o redukci početních stavů a snížení škod působených zvěří. Respondentů naší ankety jsme se ptali na názor na doby lovu spárkaté zvěře platné dnes. Měly by zůstat zachované v současné podobě, nebo by bylo vhodnější provést – s ohledem na řešení narůstajících stavů některých druhů spárkaté zvěře a s tím spojených škod v lesnictví a zemědělství – změny?
ROZHOVOR
Chceme vykonávat pro myslivost víc, než se pro ni dnes dělá (str. 18)
David Vaca
Na podzim loňského roku u nás vznikla nová myslivecká organizace s poněkud exotickým názvem „club4hunters“ (tedy Klub pro myslivce). O informace související s jejím vznikem a aktivitami jsme požádali Aleše Mudráka, který je jedním ze zakládajících členů.
SOUTĚŽ
Rarita roku 2013 – VII. ročník soutěže o nejzajímavější srnčí trofej (str. 19)
Redakce
Květen je začátkem doby lovu srnců a ve Světě myslivosti v posledních letech též soutěže Rarita roku o nejzajímavější srnčí trofej. V letošním roce startuje již VII. ročník, uzávěrka prvního kola je 13. května. Do soutěže je možné přihlašovat i trofeje z minulých let.
LOVECKÝ PES
Retrívři (IV.) – chesapeake bay retrívr a nova scotia duck tolling retrívr (str. 20-23)
Blanka Novotná a Veronika Kianičková
Na závěr seriálu o retrívrech se stejně jako v dubnovém čísle Světa myslivosti budeme věnovat dvěma plemenům. Prvním z nich je statnější krátkosrstý chesapeake bay retrívr, druhý dlouhosrstý nova scotia duck tolling retrívr je nejmenším zástupcem této skupiny psů, pro niž je charakteristická vrozená chuť k přinášení.
LOVECKÁ VÝBAVA
IWA 2013 – známý veletrh slavil „čtyřicítku“ (str. 24-28)
Jiří Fencl a Václav Malimánek
Letošní ročník veletrhu IWA se nesl v duchu „kulatého“ jubilea. Podle tiskové zprávy zveřejněné po ukončení veletrhu se ve dnech 8.–11. března v Norimberku prezentovalo 1207 vystavovatelů, z nichž čtvrtina byla z Německa a tři čtvrtiny z 50 států celého světa. Branami výstaviště prošlo během čtyř dnů 38 000 návštěvníků z více než 100 států (1/3 návštěvníků přijela z Německa, ostatní ze zahraničí). Mezi podnikatelskými subjekty převládaly německé, americké, italské a anglické firmy, mezi zahraničními návštěvníky Češi, Rakušané, Francouzi, Italové a Rusové. Tradičně přinášíme stručný přehled novinek z oblasti loveckých zbraní a střeliva.
SPORTOVNÍ STŘELBA
Nová pravidla olympijských brokových disciplín (str. 29-30)
Petr Zvolánek
S neustále se zvyšující výkonností střelců olympijských brokových disciplín skeet a trap dochází i ke změnám v pravidlech těchto sportů. Mnozí střelci starších ročníků si zajisté vzpomenou na střelbu náboji s navážkou 32 g a později 28 g, či na skeetovou „trojku a pětku doproti“, nebo pouze na jeden dvojstřel na „čtyřce“, či na soutěže kdysi střílené bez finále. V podobném duchu nastaly změny pravidel, platné od začátku letošního roku.
SPORTOVNÍ STŘELBA
Světový pohár ve skeetu a trapu v Mexiku (str. 30-31)
Petr Zvolánek
O tom, jak zasáhnou změny pravidel v olympijských brokových disciplínách do celkových výsledků soutěží, jsme se poprvé mohli přesvědčit na Světovém poháru (SP) ve skeetu a trapu, jenž proběhl v mexickém Akapulku ve dnech 15. až 24. března t. r. Šlo o první vrcholnou akci ISSF pořádanou podle nových pravidel.
SPORTOVNÍ STŘELBA
Grand Prix FITASC ČR v CS (str. 32)
Karel Pučálka
Asociace střelců na asfaltové terče (ASAT) zorganizovala ve spolupráci s firmou Sport a lov, která u nás zastupuje italskou zbrojovku Beretta, premiérovou Grand Prix FITASC v disciplíně compak sporting (CS). Záštitu nad závodem, konaným ve dnech 13. a 14. dubna t. r. v Boskovicích na Blanensku, převzal ministr zemědělství Ing. Petr Bendl.
SPORTOVNÍ STŘELBA
Lesy ČR, s. p., jsou hlavním organizátorem 46. mistrovství Evropy v loveckém parkúru (str. 33)
Zbyněk Boublík
Velký úspěch zaznamenal státní podnik Lesy České republiky (Lesy ČR), když byl letos znovu pověřen organizací významné mezinárodní soutěže – 46. mistrovství Evropy (ME) v loveckém parkúru. Rozhodla o tom Mezinárodní federace pro střelce z loveckých a sportovních zbraní (FITASC) za podpory Asociace střelců na asfaltové terče (ASAT). Letošní evropský šampionát proběhne ve dnech 23.–26. května v bažantnici Konopiště, v krásném, členitém a pestrém prostředí v okolí konopišťského zámku v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Záštitu nad prestižní evropskou akcí převzal ministr zemědělství Ing. Petr Bendl.
ZAJÍMAVOSTI
Lovecká lukostřelba (II.) – osobnost lukostřelce (str. 38-39)
Alexandr Vrága
Každý, kdo vážně pomýšlí na lov lukem, by měl zvážit několik aspektů. Jedním z nejdůležitějších je skutečnost, že při lovu dochází k usmrcování zvěře. Lukostřelec rozhoduje o bytí či nebytí živého tvora, což od něj vyžaduje morální a etickou vyspělost. Zvěř nelze považovat za pouhý terč! Lov lukem vyžaduje po lovci vynaložení maxima loveckého umu. Lukostřelci nikdy nesmí jít o kvantitu úlovků a k lovu nesmí přistupovat lehkovážně.
KULTURA
Třikrát stejné téma: roh lovecký nebo lesní? (str. 40-43)
František Bezděk, Tereza Berdychová a Martina Jamborová
Lovecká hudba je brána jako samozřejmost spojená s historií i současností lovu a myslivosti. Hudební nástroj, kolem něhož se vše točí, tedy roh, také. Při bližším studiu údajů o jeho vzniku a vývoji však zjistíme jednu pozoruhodnost. Myslivecký slovník naučný (1992) např. uvádí k osobě Petra Rohlíka, že šlo o „… jednoho ze dvou myslivců (druhým byl Václav Svída) Františka Antonína hr. Sporcka, které dal tento barokní velmož školit po dva roky v hudbě na lesní roh ve Versailles. S jeho jménem je spojeno šíření lesního rohu v našich zemích.“ Je vám na této definici něco divného? Patrně ne. Ale mělo by!
Z NAŠICH HONITEB
Řád sv. Huberta pokračuje ve vzdělávání myslivců (str. 44)
Zdeněk Navrátil
„Penzion Za Vodou“ ve Dvoře Králové nad Labem hostil dne 5. dubna t. r. již XVIII. ročník vzdělávacího semináře „Tradice a současnost v myslivosti“, pořádaného Řádem sv. Huberta (Řád). Akce proběhla opět pod záštitou místostarosty obce Stanovice, ale tentokrát již bez podpory Ministerstva zemědělství ČR jako v uplynulých letech.
ROZHOVOR
Ctihodná dáma Klubu mysliveckých kmetů (str. 45-47)
Dalibor Pačes
Ať už na slavnostech Řádu sv. Huberta, nebo při jiných významných mysliveckých událostech a příležitostech, či jen na honech na drobnou zvěř, nelze přehlédnout sympatickou, drobnou atraktivní blondýnku, oděnou vždy v zeleném. Řeč je o MUDr. Ludmile Vondráčkové, zapálené myslivkyni, rytířce Řádu sv. Huberta a zakladatelce Klubu mysliveckých kmetů. Při příležitosti jejího letošního životního jubilea, které oslaví letos v květnu, jsme ji navštívili v ordinaci v Praze-Zbraslavi a požádali o rozhovor.
POSLEDNÍ LEČ
Rys ostrovid – letmá setkání (str. 54-57)
Marek Drha
Rys ostrovid je šelma, která u naší široké myslivecké veřejnosti vzbuzuje řadu kontroverzních názorů a teorií. Jako lesník a myslivec pohybující se na Šumavě v místech se stálým výskytem rysa jsem během své dosavadní praxe musel některé své pohledy na tuto šelmu poopravit. Zjistil jsem, že většina „zaručených“ teorií, z nichž jsem vycházel, vyplývala pouze z neznalosti ekologických a etologických nároků tohoto druhu.
