Vyšlo júlové číslo
 


ÚVODNÍK (str. 1)

ÚVODNÍK (str. 1)

Petr Ziegrosser

Vážení čtenáři,

proces podepisování nájemních smluv na honitby na další desetileté období je u konce. Mnohé připravil o nervy, přinesl obavy, strach, politikaření. Někteří z nás jsou spokojeni, jiní rozladěni. Někdo přemýšlí o prodeji zbraní, jiný shání tlumič a noční vidění. Každý vidíme nové nájemní smlouvy jinak a jiný máme i pohled do budoucna – na dalších deset let.
Uplynulých dvacet let uteklo jako voda. Lovcům, jimž bylo začátkem 90. let čtyřicet a byli úspěšní, draví a plni síly, je nyní šedesát. Až budou končit současné nájemní smlouvy, bude jim sedmdesát. Roky rychle utíkají, sil ubývá, žebříček hodnot se mění. Některým lovcům již trofeje nic neříkají – buď jich za posledních dvacet let mají plné stěny, nebo je chuť na lov trofejové zvěře již přešla. Ale stále ještě je dost těch, kteří její lov vyhledávají a úlovky černé zvěře počítají na stovky. Mnohé z nich to však časem také přestane bavit a poleví. Bude dost mladých aktivních lovců na to, aby se v dostatečné míře podařilo lovit to, co v honitbách máme, resp. co v nich budeme mít?


Stavy spárkaté zvěře byly před dvaceti lety nesrovnatelně nižší než nyní. Uvedu to na příkladu zvěře jelení. Když byl v roce 1971 pro české země předepsán normovaný stav jelení zvěře přibližně ve výši 10 000 kusů, v témže roce bylo nahlášeno kolem 15 000 kusů jarních kmenových stavů, avšak skutečný stav byl asi 20 000 kusů jelení zvěře. Jako odpověď na neúnosné škody působené zvěří byl v dalších letech zahájen intenzivní odstřel, doba lovu se prodloužila od července až do března. Maximálních úlovků bylo dosaženo v letech 1988–90. Toto radikální snižování stavů se však negativně podepsalo na chovné hodnotě (Forejtek, Červený 2011). Je pravda, že za minulého režimu byl tlak laické i odborné veřejnosti na tehdejší politické orgány vysoký, takže bylo možné přistoupit k ráznému snížení stavů jelení zvěře. Nutno podotknout, že za současného „zašetřování“ zvěře trofejové. Úlovky holé zvěře byly z dnešního pohledu přímo drastické, plán lovu byl rozepisován na zaměstnance lesních závodů a jeho neplnění se postihovalo i krácením prémií zodpovědným pracovníkům. Cílem bylo snížit do roku 1989 stavy jelení zvěře na stavy normované. Nevím, zda by se to podařilo, ale vše k tomu směřovalo. Věci však měly jiný spád. Komunisté mínili a revoluce měnila. Ve velice krátké době, v průběhu lovecké sezóny 1989–90 a v sezóně následující, byla v podstatě vybita starší trofejová zvěř a stavy spárkaté zvěře, nejen jelení, začaly narůstat. Zprvu nenápadně, ale postupně, zejména v posledním nájemním období, strmě.
Čí je to „zásluha“? Podíl na ní mají Lesy České republiky, s. p., které rozdělily své, na dnešní poměry obrovské a dobře vedené režijní honitby na poměrně malé honitbičky. A nejenže rozdělily, ale také se vzdaly v podstatě jakéhokoliv vlivu na myslivecké hospodaření v těchto honitbách, neboť je pronajaly. Svůj díl nese i Ministerstvo zemědělství tím, že dopustilo, aby byl státní správě v podstatě odebrán vliv na dění v honitbách. Státní správa je bezzubá! Vynechat nelze ani dotační zemědělskou politiku Evropské unie. Jejím přijetím se zásadně změnila skladba polních plodin, čímž byly vytvořeny dobré podmínky pro život černé zvěře. Máslo na hlavě ale mají i zemědělci a především myslivci.
Jak u nás narostly stavy spárkaté zvěře od roku 1990? U zvěře jelení k tak vysokému nárůstu nedošlo, ale výrazně se změnil poměr pohlaví ve prospěch laní. Současný úlovek je téměř stejný, jako byl před dvaceti lety (21 000 kusů), což odpovídá asi 60 000 kusů skutečných stavů. Daňčí zvěře nám přibylo dvaapůlnásobně, siků čtyřnásobně, srnčí zvěře, přestože si myslíme, že jí ubývá, máme o čtvrtinu více. Černé zvěře máme v současnosti asi třikrát více než před dvěma dekádami. Tolik spárkaté zvěře a tak zazvěřené revíry jsme v naší historii nikdy neměli! Původní obavy, že před ukončením nájemních smluv dojde k vystřílení zvěře, se nepotvrdily. Staří i noví nájemci honiteb mají do budoucna s čím hospodařit. A tam, kde mají pocit, že zvěře ubylo, jistě její stavy v krátké době navýší.
Mnoho z nás je přesvědčeno, že je již načase začít vysoké stavy spárkaté zvěře neprodleně řešit. Uvědomují si to ale i noví nájemci honiteb, kteří za nájem vydali nemalé finanční částky? A jsou ochotni s tím něco dělat?
Jak si se stále stoupajícími stavy zvěře poradí staří, zkušení myslivci, kteří dokonale znají honitby, ale již nemají dost sil lovit? Vezmou mezi sebe mladé kolegy, kteří by jim mohli pomoci? A jsou mladí vůbec ochotni jít s nimi do party? A pokud ano, budou mít na lov čas?
Jak se v současné situaci zachovají noví nájemci, pocházející často „odjinud“ a neznající honitby? Ponechají si místní myslivce v honitbě, dají na jejich dlouholeté zkušenosti, přijmou jejich rady a dovolí jim lovit? 
Co budou dělat vlastníci nově vytvořených velkých i několikatisícihektarových honiteb bez zkušených odborníků, o jejichž poznatky často nestojí?
Kdo bude v honitbách lovit? Je jisté, že většina současných myslivců, kteří dnes ještě mohou lovit, během několika let zestárne a lov omezí.
A jak se zachová zvěř? Jak zareaguje příroda? To uvidíme!


Z NAŠICH HONITEB
Dílčí vyhodnocení výsledků výběrových řízení na pronájem honiteb Lesů ČR z pohledu cen (str. 4-7)



Pavel Sedlář

Dne 8. března t. r. zveřejnily Lesy České republiky, s. p., (Lesy ČR) záměr vyhlásit výběrová řízení (VŘ) na přibližně 650 vlastních honiteb. VŘ na jednotlivé honitby byla a jsou vyhlašována postupně, přibližně ve čtrnáctidenních intervalech. Začátkem června byla uzavřena VŘ na pronájem více než poloviny honiteb: k 7. červnu jsou k dispozici výsledky z 366 uzavřených VŘ. Toto množství již dává dobrý základ pro základní statistické vyhodnocení vývoje nájemného podle nově uzavřených smluv.


Z NAŠICH HONITEB
Biopásy a jejich budoucnost (str. 8-11)



Petr Marada, Lubomír Křikava a Libor Křikava

V letošním roce končí sedmileté období Programu rozvoje venkova 2007–2013, v jehož průběhu stát podporoval zakládání a udržování biopásů coby osvědčeného nástroje ke zlepšování životního prostředí v zemědělské krajině. Jak to bude s jejich podporou v následujících letech?


DISKUSE
Několik poznámek k nájmu honitby a vymáhání škod způsobených zvěří (str. 12-14)



Ondřej Zemandl

Vegetační sezona je v plném proudu a pohled na řepková pole dává tušit, že škody způsobené zvěří se budou opět skloňovat ve všech pádech. Méně možná tam, kde v letošním roce končící nájemní smlouva nebyla nahrazena novou, a mysliveckého hospodaření se chopil sám držitel honitby. Jinde se s tímto problémem budou muset vyrovnat staronoví nebo noví nájemci. Z těchto důvodů bych svůj článek rád věnoval problematice uzavírání nájemních smluv (neboť zdaleka ne všude je již podepsáno) a škod působených zvěří. Stranou přitom nelze ponechat ani úvahy, jaké změny by v tomto směru eventuálně mohla přinést připravovaná novela zákona o myslivosti.


Z NAŠICH HONITEB
Králové ptactva se vrátili do naší přírody (str. 16-21)



Karel Šťastný

Pozorovat ve volné přírodě tak majestátní dravce, jako jsou orli, je neobyčejný zážitek. Zdá se, že těchto příležitostí u nás v poslední době přibývá. Ne vždy tomu ale tak bylo. Podle některých odhadů dosáhly stavy dravců včetně orlů v období mezi roky 1870–1970 minima začátkem 70. let minulého století. Zprvu bylo hlavní příčinou úbytku urputné pronásledování (střílení ptáků a vystřelování hnízd, lapání do želez, vybírání mláďat atd.), později používání vysoce toxických chemických přípravků na ošetření zemědělských plodin, jejichž rezidua se usazovala v kořisti dravců a přecházela v daleko vyšších koncentracích i do nich coby vrcholného článku potravního řetězce. Teprve se zákazem užívání chlorovaných uhlovodíků na bázi DDT a se zmírněním pronásledování se počty dravců začaly zvyšovat. V současnosti je díky tomu možné setkat se s orly téměř na celém území ČR. Jde především o zástupce dvou základních rodů Haliaeetus a Aquila.


ZE ZAHRANIČÍ
Chránená poľovná oblasť Poľana – přehlídka trofejí a shozů 2013 (str. 22-24)



Marcel Lehocký


Dne 17. května t. r. uspořádaly Lesy Slovenské republiky, s. p., (Lesy SR) na Lesní správě Kyslinky, na louce Zálomská v srdci Chránenej poľovnej oblasti (CHPO) Poľana, již osmý ročník přehlídky trofejí a jeleních shozů. Cílem spojení výstavy trofejí s přehlídkou shozů na jednom místě – v nádherném přírodním amfiteátru – je vytvořit ucelený obraz o stavu populace jelení zvěře a o chovatelských zásazích. Návštěvníci akce mají příležitost prohlédnout si, co lovem z populace „vypadlo“ a co v ní naopak zůstalo – s jakými jeleny se budeme setkávat v další lovecké sezóně.


SOUTĚŽ
Rarita roku 2013 – II. kolo (str. 26-27)



Redakce


Do II. kola soutěže Rarita roku 2013 o nejzajímavější abnormální srnčí trofej bylo přihlášeno 14 trofejí – 12 z ČR a dvě ze Slovenska. Do Velkého finále postoupily dvě.


Z NAŠICH HONITEB
DIANA, I. myslivecký spolek žen (str. 28-29)



Věra Borkovcová


DIANA, I. myslivecký spolek žen byl založen 3. června 2009 jako historicky první myslivecký spolek žen s vlastní právní subjektivitou v ČR. Vznikl v okrese Tábor v jižních Čechách, kde je zastoupení žen v myslivosti vyšší než v celorepublikovém průměru.


ROZHOVOR
Znáte Dámy české myslivosti? (str. 30-31)



David Vaca

Na letošní výstavě Natura viva v Lysé nad Labem nešlo přehlédnout stánek klubu Dámy české myslivosti, založeného v loňském roce při Českomoravské myslivecké jednotě. O jeho dosavadní činnosti jsme hovořili s Ing. Jiřinou Špálovou, předsedkyní klubu. 


LOVECKÝ PES
Jubileum slovenského hrubosrstého ohaře (str. 32-34)



Michal Urban


Letos v červnu uplynulo 30 let od zasedání Mezinárodní kynologické federace (FCI) v Madridu, na němž bylo oficiálně uznáno plemeno slovenský hrubosrstý ohař. Kynologové na Slovensku se tak vedle slovenského kopova dočkali dalšího národního plemene loveckého psa. Z pohledu historie jde o nejmladšího ohaře na světě. „Jubilant“ jistě zaslouží připomenout.


SPORTOVNÍ STŘELBA
Mistrovství Evropy v loveckém parkúru na Konopišti (str. 38-41)



Dalibor Pačes

Letošní, 46. evropský šampionát v loveckém parkúru je již minulostí. Jak jsme avizovali ve Světě myslivosti č. 4 a 5/2013, proběhl ve dnech 23. až 26. května v krásném prostředí bažantnice Konopiště. Šlo o vrcholnou akci Mezinárodní federace pro střelce z loveckých a sportovních zbraní (FITASC), podporovanou Asociací střelců na asfaltové terče (ASAT). Hlavním organizátorem šampionátu byl Lesní závod Konopiště (Lesy České republiky, s. p.).


ZAJÍMAVOSTI
Lovecká lukostřelba (IV.) - lov lukem (str. 44-45)



Alexandr Vrága

Přišel den „D“. Máme kvalitní výkonný luk, šípy opatřené loveckými hroty, maskovací oblečení a všechny další nezbytnosti potřebné k lovu. Za sebou důkladnou teoretickou i praktickou přípravu a hlavně nám nechybí odhodlání vstoupit mezi skutečné lovce-lukostřelce. Každý „bowhunter“ si jistě vzpomene na okamžik, kdy poprvé vkročil do honitby s cílem lovit. Ten jedinečný pocit se nikdy v životě neopakuje …


KOMERČNÍ PREZENTACE
Jagdgut Hohenlehen – tradiční lov v předhůří Alp nejen na silné jeleny (str. 46-49)



David Vaca


Jihovýchodně od Lince, v předhůří Alp, se v horských lesích pokrývajících prudké svahy nad obcí Unter-Weidach ukrytou v údolí říčky Ybb (Ybbstal) rozkládá osmisethektarová obora s chovem několika druhů spárkaté zvěře. Vedle jelena evropského je v ní chován kamzík horský, kozorožec a muflon. V oboře žije také zvěř srnčí a řada zástupců horské fauny včetně tetřevovitých ptáků, orla skalního aj. Koncem letošního května jsme oblast navštívili a od majitele obory Michaela Schmidtkunze si nechali vyprávět zajímavý příběh o historii a současnosti území, o lese, myslivosti, zvěři a jejím lovu.


REPORTÁŽ
Natura viva 2013 dějištěm XV. ME ve vábení jelenů (str. 50-51)



Redakce

Letošní ročník myslivecké výstavy Natura viva v Lysé nad Labem, pořádaný ve dnech 22.–26. května, byl zpestřen několika body doprovodného programu, souvisejícími s letošním 90. výročím založení jednotné myslivecké organizace. Tím nejviditelnějším bylo XV. mistrovství Evropy ve vábení jelenů.


POSLEDNÍ LEČ
Vzpomínky na šumavská halali (str. 58-61)



Redakce


Před 70 lety vyšlo první vydání knihy Šumavská halali, jejímiž autory byli synovci prof. Julia Komárka Ing. Václav a Zdeněk Nekvasilovi. Spoluautorem, jehož jméno však nemohlo být za německé okupace uvedeno, byl prof. RNDr. Jaromír Šámal, popravený za stanného práva v r. 1942. Jeho otce, JUDr. Přemysla Šamala, kancléře všech tří našich předválečných prezidentů, umučili okupanti o rok dříve ve vězení v Berlíně. Kniha Šumavská halali je zajímavou vzpomínkou nejen na myslivost na Šumavě ve 20. a 30. letech minulého století.


Partneri

Kto je online?

Práve tu je 587 návštevníkov a žiadni členovia on-line