Vychádzal  februárové číslo
 

Myslivost, Vítězný únor a „ta správná politika“ * Hybridizace siky japonského a jelena lesního * Penisová kost * Srnci parukáči, aneb jak vzniká paruka * Rekordní srnci z Anglie * Se skoty na lovu a o lovu * Klub chovatelů foxteriérů ČR osmdesátiletý * Senátoři odmítli kontaktní norování * Zaměřovací dalekohledy pro střelbu za šera * Příběhy loveckých obrazů ..........
Z HISTORIE
Myslivost, Vítězný únor a „ta správná politika“
(str. 4-5)

Ing. David Vaca, Ph.D.



V letošním roce si připomínáme několik letopočtů významných pro naši republiku. Z uplynulého století jde o roky 1918, 1938, 1948 a 1968, Česká televize dokonce připravila na toto téma seriál s názvem Osudové osmičky. Pokud by byla mezi myslivci uspořádána anketa na téma, který letopočet byl osudový pro myslivost, patrně by zvítězil rok 1948, jenž výrazně ovlivnil poměry v naší myslivosti a mnohdy je stále ještě ovlivňuje.



VĚDA A VÝZKUM
Hybridizace siky japonského a jelena lesního (II.)
(str. 6-9)

Prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc.




V lednovém Světě myslivosti jsem popsal, jak byly s prvními importy siků do Evropy zaznamenány případy jejich křížení s původním jelenem lesním. První zmínku o tom máme již z r. 1884. Zmínil jsem se též o cíleném křížení ze 30. a 40. let minulého století na jeleních farmách na území bývalého Sovětského svazu za účelem zvýšení produkce pantů a také o vědeckých experimentech dr. Roryho Harringtona v Irsku v 70. a 80. letech. Na Dálném Východě v oblasti řeky Ussuri dochází od nepaměti k hybridizaci spontánně za přirozených podmínek a tamní lovci jsou si toho dobře vědomi. Myslivecká veřejnost v Evropě přesto bere hybridizaci siky a jelena lesního od prvopočátku – a více méně až do dnešních dní – jen jako málo významnou kuriozitu, nikoliv jako tikající časovanou bombu.



PRAXE V HONITBĚ
Imobilizace a označování jelení zvěře v podmínkách Národního parku Šumava (str. 10-11)


Ing. Adam Jirsa a MVDr. František Lešek



Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava zahájila v r. 2005 výzkumný projekt s názvem „Migrace a prostorové nároky jelenovitých a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem v centrální části Národního parku Šumava“. Pro sledování zvěře se využívají telemetrické obojky německé firmy Vectronic Aerospace Gmbh. Před nasazením obojků je nutné zvěř imobilizovat. V našem článku popíšeme zkušenosti s imobilizací a označováním především jelení zvěře.



ZAJÍMAVOSTI
Penisová kost – pomocný ukazatel při určování stáří psovitých šelem (str. 12-13)

Prof. MVDr. Čeněk Červený, CSc., a doc. MVDr. Jiří Pikula, Ph.D.




V návaznosti na článek Určování stáří u lišky obecné (Svět myslivosti č. 3/2007) popíšeme v tomto příspěvku stavbu a funkci zajímavého kostěného útvaru – penisové kosti, kterou se mohou „pochlubit“ samci nejen psovitých šelem. Délka a hmotnost penisové kosti totiž může posloužit jako pomocný ukazatel při určování jejich věku.



ZAJÍMAVOSTI
Srnci parukáči, aneb jak vzniká paruka (str. 14-17)

Pavel Scherer



V příspěvku zveřejněném na stránkách Světa myslivosti č. 12/2007 jsem se pokusil objasnit některé z důvodů vedoucích k tvorbě abnormálních parůžků. Co ale víme o paruce u srnce? Jaké příčiny vedou k jejímu vzniku a jak se vyvíjí? Troufnu si tvrdit, že o detailech týkajících se vývoje tohoto nesmírně citlivého hormonálně řízeného útvaru se mezi mysliveckou veřejností ví velice málo.



ZE ZAHRANIČÍ
Rekordní srnci z Anglie (str. 18-19)

Ing. Karel Klusák










Britští srnci jsou známí velmi dobrou kvalitou. Potvrzením jsou dvě silné trofeje z r. 2006, přičemž z jedné se „vyklubal“ nový světový rekord. Verdikt mezinárodní hodnotitelské komise zněl 275,65 b. CIC. To je o 28,75 b. CIC více, než měla dosavadní dlouholetá světová rekordní trofej srnce ze Švédska!
















ROZHOVOR
Se skoty na lovu a o lovu (str. 20-23)

Připravil Bc. Radim Plhal




V uplynulých letech jsem v rámci svého studijního pobytu opakovaně navštívil Skotsko. Jako myslivec jsem se zajímal o tamní podmínky hospodaření se zvěří a mezi skotskými lovci získal řadu přátel. Své poznatky jsem se pokusil popsat v článcích ve Světě myslivosti č. 1 a 2/2006. Vloni jsem pozval své dva kamarády Allyho MacAskilla (v textu pod zkratkou „A“), který pracuje jako lesník a profesionální lovec, a Dougala Bairda („D“), jenž je soukromým farmářem a výrobcem biopotravin, k nám na Moravu na zimní lov černé zvěře. „Určitě rádi přijedeme,“ zněla odpověď. „I když víme, že Česko je velmi nebezpečná země,“ dodal Ally se smíchem do telefonu.




LOVECKÝ PES
Klub chovatelů foxteriérů ČR osmdesátiletý (str. 24-25)

Ing. Dalibor Pačes



Kdo by neznal rtuťovitého, atraktivně vyhlížejícího foxteriéra, ať už v drsném, nebo hladkém „kabátku“.  Na pracovních zkouškách, na výstavách, nebo třeba jen při procházce honitbou či parkem jej rozhodně nelze přehlédnout. Ač je často chován jako ryze společenský pes, ztratil jen pramálo ze svých vrozených loveckých vlastností. Cílený chov usiluje o zlepšení exteriéru a upevnění žádoucích vloh norníka, honiče a barváře. Právě o chovu bude v tomto příspěvku řeč, neboť chovatelé a obdivovatelé foxteriérů u nás slaví letos výročí 80 let od založení klubu.



LOVECKÝ PES
Senátoři odmítli kontaktní norování (str. 26)

Redakce


V lednovém Světě myslivosti jsme přinesli informaci o projednávání vládní novely zákona na ochranu zvířat proti týrání, která obsahuje pasáž umožňující kontaktní norování. Novela prošla úspěšně třetím čtením v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a byla odeslána k projednání do Senátu. Většina senátorů, na rozdíl od poslanců, však nesdílí názor, že by se kontaktní norování mělo povolit, a vznikající legislativní norma se tak po schůzi Senátu dne 17. ledna t. r. vrací do Poslanecké sněmovny s pozměňovacím návrhem na vypuštění možnosti výcviku loveckého psa na živém zvířeti. Výcvik norníků by tak zůstal v současné podobě. O dalším průběhu projednávání zákona budeme aktuálně informovat.



LOVECKÁ VÝBAVA
Zaměřovací dalekohledy pro střelbu za šera (str. 27-29)

Ing. Jiří Fencl




Dnes si již málokterý lovec dovede představit střelbu z kulové zbraně bez zaměřovacího dalekohledu. Lov probíhá častěji za ranního svítání nebo večerního soumraku (při lovu divočáků téměř za tmy) než při plném světle. Výrobci lovecké optiky se proto snaží přizpůsobit současnou nabídku zaměřovacích dalekohledů zhoršeným světelným podmínkám. V následujícím příspěvku si představíme technické parametry, které by měla splňovat optika, již chceme používat ke střelbě za šera.


SPORTOVNÍ STŘELBA
Parkúrové střílení v roce 2008 (str. 30-31) obr

Petr Zvolánek




Soutěže v brokové střelbě patří ve střeleckém sportu mezi velmi atraktivní a sledované. Jsou dynamické, kladou vysoké nároky na kondici střelce a koordinaci jeho pohybů. Situace při střelbě jej nutí reagovat často ve zlomku vteřiny bez ohledu na vlivy vnějšího prostředí. Mezi nejatraktivnější brokové disciplíny patří bezesporu parkúrové střílení. Podívejme se společně na střelnice, kde se parkúr střílí, a představme si některé letošní soutěže.


KULTURA
Příběhy loveckých obrazů – Jaroslav Prouza (str. 32-33)

Petr Šeplavý






V novém seriálu nazvaném Příběhy loveckých obrazů se pokusím čtenářům Světa myslivosti přiblížit osudy a tvorbu několika současných malířů, grafiků a sochařů, jež jsem při své práci potkal a kteří svým dílem přispěli k obohacení mysliveckého výtvarného umění. Prvním je Jaroslav Prouza, myslivcům známý především díky obrazům s motivy loveckých zátiší.












NAŠE OBORY
Oborní chovy v Pardubickém kraji (I.)  (str. 35-37)

Ing. Dalibor Pačes




V přehledu obor v jednotlivých krajích ČR pokračujeme krajem Pardubickým. Je to kraj s poměrně početným zastoupením oborních chovů, v současnosti jich existuje celkem 16. Polovina z nich má však výměru do 50 ha. Vzhledem k celkovému počtu obor Pardubického kraje si v tomto čísle časopisu představíme devět obor z okresu Pardubice. V příštím čísle budeme věnovat pozornost oborám zbývajícím (čtyři z okresu Chrudim, dvě z okresu Svitavy a jedna z okresu Ústí nad Orlicí).


NAŠE OBORY
Obora Sedlice má svou Mysliveckou síň (str. 38-39)

Ing. David Vaca, Ph.D.




9. listopad 2007 byl pro jihočeskou oboru Sedlice (Lesní správa Vodňany, Lesy České republiky, s. p.) důležitým dnem. Za přítomnosti významných hostů v ní byla slavnostně otevřena Myslivecká síň, trvalá expozice věnovaná minulosti i současnosti jednoho z našich nejvýznamnějších oborních chovů.


Z NAŠICH HONITEB
Stephan Sweert-Sporck, potomek zakladatele Řádu sv. Huberta, lovil v Čechách (str. 40)

Ing. František Josef Frola




Loňské Svatohubertské slavnosti v Kuksu (Svět myslivosti č. 11/2007) se kromě jiných zúčastnil též Stephan Sweert-Sporck, přímý potomek 29. pokolení zakladatele Řádu sv. Huberta (dále Řád) Františka Antonína hraběte Sporcka, trvale žijící v Rakousku. Při večerním posezení se v neformální diskusi stočila řeč i na lovy. Stephan Sweert-Sporck vyprávěl o svých loveckých zážitcích v Rakousku, Belgii, Německu a Španělsku. Ukázalo se však, že dosud nepoznal lov v Čechách. Nezávazně mu proto bylo přislíbeno pozvání na hon na drobnou zvěř v některé z východočeských honiteb.







Partneri

Kto je online?

Práve tu je 291 návštevníkov a žiadni členovia on-line