Vyšiel vianočné číslo
 


Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.

Vážení čtenáři,

docela zřetelně si vzpomínám na okamžik, kdy jsem byl požádán o vyslovení názoru na vydávání nového mysliveckého časopisu. Tehdy, někdy ve druhé polovině roku 1999, jsem neváhal ani vteřinu s kladnou odpovědí. Záměr podpořila také většina oslovených odborníků různého mysliveckého zaměření i dotázaní zástupci myslivecké veřejnosti. Netrvalo dlouho a nový časopis měl jméno, formát, redakční radu a hlavně nezbytné finanční zázemí. Vzhledem k počáteční euforii jsme se příliš nezabývali námitkami různých prognostiků, že druhý myslivecký časopis na tak malém trhu nemá šanci uspět, že nebudeme mít o čem psát, že neodoláme konkurenci, že možnosti získat finanční prostředky z reklamy jsou omezené atd.
První zasedání redakční rady, pokud si dobře pamatuji, bylo velmi bouřlivé. Co člen, to jiný názor, nápad střídal nápad a všichni jsme měli utkvělou představu, že první číslo Světa myslivosti bude naprosto precizní, bez jediné chybičky. S odstupem času již vím, že naše očekávání byla nesplnitelná a naše přání naivní. Výsledek se – pochopitelně – v mnohém lišil od našich představ: nevěrohodné barvy, typografické chyby a několik překlepů.
Provedli jsme některé změny ve výrobě, přišel nový grafik, zaměstnali jsme korektorku a všichni jsme se snažili o to, aby další čísla byla lepší a odpovídala významu časopisu. Řečeno lékařskou terminologií: porod proběhl s komplikacemi, novorozenec byl stabilizován a po několika měsících téměř v pořádku. Ukázalo se, že vyrobit po formální i obsahové stránce nový atraktivní časopis je pro nepříliš zkušený tým velmi obtížné. Ještě obtížnější však bylo udržet jej při životě, tj. získat tolik předplatitelů, aby se alespoň z větší části pokryly náklady na výrobu. Na každé z redakčních rad jsme netrpělivě čekali na sdělení, kolik nových předplatitelů přibylo. Věřte, že v atmosféře tvrdého konkurenčního boje jsme za každého z vás, kteří si Svět myslivosti předplatili, byli skutečně vděčni.
S přibývajícími zkušenostmi se začalo dařit trvale odstraňovat drobné chyby, někdy jsme dokonce celé číslo pochválili bez zásadních připomínek. S rostoucí úrovní časopisu přicházely nové materiály k publikaci, mohli jsme začít spolupracovat s odborníky v různých oborech myslivosti, specialisty na střelné zbraně a stále častěji jsme dostávali nabídky ke zveřejňování fotografií našich i zahraničních fotografů zvěře a přírody. Díky tomu se snad začalo dařit připravovat jednotlivá čísla tak, aby byla zajímavá pro co nejširší okruh čtenářů. S cílem vyvolat diskusi v letargizující myslivecké společnosti jsme se odhodlali i k publikaci některých kontroverzních materiálů. Vaše ohlasy, často velmi protichůdné, a následná diskuse ukázaly nezbytnost otevřené komunikace. Svým způsobem pomohly nejen ke zviditelnění Světa myslivosti, ale přispěly též k řešení ožehavých problémů české myslivosti.
Vážení čtenáři, vrátím-li se k medicínské terminologii, mohu konstatovat, že za sebou máme dětská léta doprovázená různými drobnými onemocněními, jejichž léčba však není ani příliš složitá, ani nikterak nákladná. Snad alespoň část z vás byla spokojena s tím, jak naše společné dítě „vypadá“, co všechno „umí“ a jaké má „chování“. 
Ohlédnu-li se za uplynulými devíti lety, mohu nejen za sebe, ale jistě i za všechny členy redakční rady Světa myslivosti zcela určitě prohlásit, že nelitujeme času, který jsme našemu časopisu ve volných chvílích věnovali. Bez vás, kteří časopis čtete, přispíváte do něj, kritizujete jej a mluvíte o něm, by ale vše, co děláme, nemělo smysl. Vaše spokojenost je oceněním naší práce, a proto si vaší přízně nesmírně ceníme, vážíme si jí a děkujeme za ni. Mohu slíbit, že uděláme vše, co je v našich silách, abyste byli i v dalších letech s úrovní Světa myslivosti spokojeni.
Svět myslivosti stojí na prahu jubilejního desátého ročníku. Deset let v životě myslivce je poměrně dlouhá doba. Deset mysliveckých sezón, deset jeleních říjí, desítky honů na drobnou, naháněk na černou a stovky hodin práce v honitbě. V případě života časopisu (byť ten desátý rok je teprve na začátku) mě to tak dlouhé nepřipadá, nicméně jsou to roky usilovné práce pro kamarády myslivce i pro ostatní, kteří mají rádi přírodu. Práce, která nepřináší hmotné statky, ale je-li dobře vykonána, potěší.
Vážení čtenáři, dovolte mi, abych vám na závěr ještě jednou poděkoval za vaši přízeň, popřál vám do roku 2009 mnoho mysliveckých zážitků a krásných chvilek prožitých v přírodě a snad se nebudete zlobit, když popřeji i Světu myslivosti do jeho jubilejního ročníku a dalších let pevné zdraví.


Z HISTORIE
Svět myslivosti na prahu 10. ročníku (str. 4-5)

Ing. David Vaca, Ph.D.




V letošním roce se Svět myslivosti dožívá malého jubilea: výtisk časopisu, který právě držíte v ruce, je prvním číslem 10. ročníku (celkově 109 číslem v historii Světa myslivosti). Při této příležitosti se možná hodí trochu zavzpomínat na první krůčky našeho časopisu a zrekapitulovat vývoj, jímž prošel během uplynulých devíti let. Předem žádám o prominutí případného osobního tónu, způsobeného faktem, že s časopisem je spojeno uplynulých devět let mého života.




VĚDA A VÝZKUM

Mortalita spárkaté zvěře na liniových stavbách (str. 6-8)

Ing. Tomáš Kušta




Pozemní komunikace rozčleňují krajinu na menší části, čímž dochází k tzv. bariérovému efektu. Hrozí riziko, že rozsáhlé oblasti výskytu zvěře od sebe budou trvale izolovány, čímž dojde i k izolaci jednotlivých populací, což by znamenalo ohrožení samotné existence některých druhů velkých savců. Při hospodaření se spárkatou zvěří je nezbytné respektovat základní biologické, ekologické a etologické potřeby druhů, k nimž patří především umožnění volného pohybu v celém areálu rozšíření populace. Vlivem pozemních komunikací je však tento pohyb značně omezen. Dopravní komunikace s vysokým provozem vytvářejí pro zvěř obtížně překonatelné překážky. Při jejich překonávání jí hrozí smrtelné nebezpečí v důsledku střetů s dopravními prostředky.




Z NAŠICH HONITEB

Zvěř versus dopravní komunikace v honitbě Domažlických městských lesů (str. 9)

Ing. David Vaca, Ph.D.



Ztráty na zvěři v důsledku jejích střetů s dopravními prostředky se dotýkají především nájemců honiteb, jimiž procházejí frekventované komunikace. Jednou z takových honiteb je honitba města domažlických městských lesů, kterou protíná silnice vedoucí k hraničnímu přechodu Folmava a současné železniční trať. Podrobnější informace nám poskytl lesník Václav Fišr.    



VĚDA A VÝZKUM

Na stopě šumavských srnců (str. 10-12)

Mgr. Pavel Šustr, Ph.D., RNDr. Luděk Bufka, doc. Ing. Jaroslav Červený, CSc.







O telemetrickém projektu na Šumavě byla již ve Světě myslivosti řeč v sérii článků „Šumavský jelen z ptačí perspektivy“ (Svět myslivosti č. 3, 4 a 5/2008). V rámci tohoto výzkumu je kromě jelení zvěře sledována také srnčí zvěř. V tomto článku čtenáře seznámíme s údaji získanými u srnčí zvěře v první etapě sledování, která probíhala v roce 2006.
















SOUTĚŽ


Předání hlavních cen soutěže Rarita roku 2008 (str. 14-15)

Redakce





Již při předání hlavních cen soutěže Rarita roku 2007, které proběhlo v listopadu 2007, jsme se v redakci těšili na další soutěžní ročník. Nebylo to jen proto, že jsme měli radost z úspěchu soutěže u čtenářů, ale také kvůli tomu, že s předáváním cen účastníkům, jejichž trofeje se umístily na prvních třech místech, je spojeno osobní setkání, na které každý z nich svou trofej přiveze. Nejúspěšnější trofeje je tak možné vidět „naživo“, což je vždy lepší než na fotografii, byť by byla sebekvalitnější. Předání cen za soutěžní ročník 2008 proběhlo v Kostelci nad Černými lesy ve středu 3. prosince.



PRAXE V HONITBĚ
Zahrada v lese (str. 16-17)

Ing. David Vaca, Ph.D., a Ing. Roman Urbanec, Ph.D.




Naše příroda v tuto roční dobu spí a teprve za čas se začne připravovat na další vegetační období. Zimní měsíce s sebou přinášejí především úkol postarat se pravidelným přikrmováním o zvěř a usnadnit jí překlenutí nelehkých časů. Přestože většina myslivců soustřeďuje svou pozornost na pravidelné návštěvy přikrmovacích zařízení, není na škodu již nyní přeskočit v myšlenkách ze zimy do jara či léta a zamyslet se nad tím, jak pomáhat zvěři (a nejen jí) i v potravně příznivější části roku, zvláště pokud jde o lesní honitby s nižší úživností. Inspirací může být přístup našich rakouských kolegů. 








Z NAŠICH HONITEB
Husice liščí – nový hnízdící druh v ČR (str. 18-19)

MVDr. Julius Klejdus



Husice liščí (Tadorna tadorna) je druh rozšířený v palearktické oblasti od Irska až po západní Čínu. Do našich krajů zalétal ještě ve druhé polovině minulého století jen vzácně na tahu. Husice byly tehdy pozorovány pouze na velkých rybnících, zejména vypuštěných, na velkých řekách a jen výjimečně na menších vodních plochách. Tento stav se však změnil koncem 20. a na počátku 21. století – bylo zaznamenáno hnízdění druhu na různých místech ČR. Podle nejnovějšího Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v České republice (Šťastný, Bejček, Hudec 2006) je husice liščí novým hnízdícím druhem v ČR.




DISKUSE

Škody působené zvěří jako výsledek lidské činnosti (str. 20-21)

Ing. Zdeněk Navrátil




Pojem škody působené zvěří slyšíme skloňovat ze všech stran. Veřejnost je masírována polopravdami, zkreslenými informacemi a dokonce studiemi účelově zpracovanými pro určité lokality. Jsme svědky různých teorií o objektivizaci škod a v neposlední řadě srovnávání s orkánem Kyrill. Protože jsem na světě již relativně dlouhou dobu, dospěl jsem do stadia, kdy se vyhýbám jakékoliv paušalizaci. Přírodní prostředí naší vlasti je velmi rozmanité a je krajně nezodpovědné posuzovat přírodu povrchně, bez ohledu na regionální odlišnosti. Nejhorší je srovnávat podmínky střední Evropy s podmínkami rozsáhlých národních parků severní Ameriky.











ZE ZAHRANIČÍ
50 let zubří obory v Topoľčiankách (str. 22-25)

Jozef Šabo





Zubří obora v Topoľčiankách má nezpochybnitelný podíl na záchraně zubra evropského jako živočišného druhu. V době jejího založení (1958) žilo na celém světě pouze přibližně 150 zubrů. Za půlstoletí existence obory jich v ní přišlo na svět 170. Zubři se v Topoľčiankách začali chovat s perspektivou postupného navracení do volné přírody na Slovensku. Tento cíl se podařilo splnit. Do přírody sice nikdy nebyl vypuštěn zubr přímo z Topoľčianek, ale v žilách zubrů vysazených v Národním parku Poloniny v r. 2004 koluje krev topoľčianských předků.










ZE ZAHRANIČÍ
Lov pumy v Argentině (str. 26-27)

Ing. Petr Ziegrosser




Někteří lovci dávají přednost lovu šelem a věnují mu mnoho času i peněz. Poměrně známý je lov velkých šelem v Africe, v Kanadě, v Rusku a na Aljašce. Lov pumy v Jižní Americe však zatím absolvovalo jen několik českých lovců. Pro ty, kteří ještě váhají nad loveckou cestou do těchto končin nebo pro ty, kteří nemají dostatek informací, ale i pro ostatní čtenáře jsem sepsal několik řádků svých zkušeností z loveckých cest do Argentiny.




ZAJÍMAVOSTI
Fotolovy v Africe (str. 28-31)

Rostislav Stach




Na úvod musím přiznat, že jsem vždy patřil mezi ty, kteří si mysleli, že jim Afrika nemůže nic říci. Bylo to dáno asi tím, že většina pořadů o přírodě, které jsem viděl v televizi, se odehrávala právě tam a také moji kamarádi a známí, již do Afriky často jezdili, vozili domů spousty pěkných fotek. Nedomníval jsem se, že bych tam mohl nafotit něco nového, jiného nebo zajímavého. Zkrátka jsem měl pocit, že je u nás „přeafrikováno“. Jenže potom přišla nabídka od cestovní kanceláře Pangeo Tours na uspořádání fotografického workshopu právě v Africe. Na tuto akci se přihlásila parta skvělých lidí a já to vzal jako výzvu. Program třítýdenního výletu byl zcela podřízen fotografování v národních parcích Namibie, Botswany a Zambie.










LOVECKÝ PES

Není zážitek jako zážitek (str. 32)

Ing. et Ing. František Bezděk








Českomoravský klub chovatelů barvářů pořádá každý rok kurz „Jelenář – vůdce barváře“. Jde o setkání členů klubu se zájemci o vedení těchto zdatných pomocníků při náročných dosledech spárkaté zvěře. Jižní Moravě, regionu s velkou tradicí chovu jelení zvěře, se tato akce dlouho vyhýbala. V loňském roce se dali dohromady nad míru zdatní organizátoři a připravili na konci druhého listopadového týdne svým kolegům příjemné setkání.














DISKUSE


Několik postřehů k článku o Memoriálu Richarda Knolla 2008 (Svět myslivosti č. 10/2008) (str. 34)


Miroslav Beneš




Na posledním ročníku Memoriálu Richarda Knolla (MRK) v Třebíči jsem byl náhodou svědkem toho, že se František Zahradníček představil jako pozorovatel Světa myslivosti. Jsem pravidelným odběratelem tohoto časopisu od jeho prvního čísla. Po přečtení předešlých článků pana Zahradníčka jsem se zvědavostí čekal na jeho komentář k MRK. Článek, který vyšel v loňském říjnovém čísle, jsem si se zájmem přečetl.




DISKUSE

MRK a MKP 2008: o čem se nepsalo (str. 35)

František Zahradníček


Máme za sebou dvě vrcholné kynologické akce ohařů loňského roku – memoriály Richarda Knolla (MRK) a Karla Podhajského (MKP). Podle dostupných informací měly obě soutěže patřičnou organizační a technickou úroveň. Výkony ohařů však byly rozdílné: MRK byl co do úspěšnosti a umístění ohařů „propadákem“, MKP měl z tohoto pohledu jednoznačně vyšší úroveň (přispěli k tomu také zahraniční účastníci).




SPORTOVNÍ STŘELBA

Co přineslo zasedání valné hromady FITASC na Kypru? (str. 36)

Karel Pučálka




Valná hromada Mezinárodní federace pro střelbu z loveckých a sportovních zbraní (FITASC) se konala 23. září 2008 v kyperském Limassolu před zahájením mistrovství světa (MS) a finále světového poháru v loveckém parkúru. Na úvod zasedání byly oznámeny změny ve vedení FITASC a proběhly doplňující volby nových členů a volby některých členů technických komisí. V průběhu jednání se řešily změny týkající se rozhodčích a pravidel FITASC pro soutěže v lovecké střelbě. Na závěr Valné hromady byli účastníci seznámeni s kalendářem závodů v r. 2009.



KULTURA

Příběhy loveckých obrazů – Willi Herr (str. 38-39)

Petr Šeplavý





Když jsem v r. 2002 připravoval výrobu kalendářů pro německé vydavatelství Paul Parey, přišel do redakce dopis s nabídkou spolupráce od malíře Williho Herra. Dostal jsem za úkol projednat s ním možnost vydání narozeninového kalendáře s reprodukcemi loveckých terčů a při této příležitosti jsme se poprvé setkali. Ze Singhofenu, kde vydavatelství Paul Parey sídlí, jsem se vydal do města Diez vzdáleného asi 30 km. Cesta vede údolím řeky Lahn lemovaným lázeňskými městečky, na něž z vrcholů kopců shlížejí středověké kláštery a hrady.



NAŠE OBORY
Oborní chovy v Jihočeském kraji (I.) (str. 40-42)

Ing. Dalibor Pačes




V prvním letošním čísle Světa myslivosti se při představování oborních chovů v jednotlivých krajích ČR přesuneme do jižních Čech. Jihočeský kraj se může z hlediska celorepublikového srovnání pochlubit společně s krajem Středočeským největším počtem obor. Na jeho území jich najdeme celkem 29, a proto jsme jejich představení rozdělili na tři části. V první se budeme věnovat devíti oborním chovům ležícím v okrese České Budějovice.


NOVÉ PUBLIKACE
Paul-Henry Hansen-Catta a kol.: Myslivecká encyklopedie (str. 43)




Paul-Henry Hansen-Catta a kol.: Myslivecká encyklopedie. Z francouzštiny přeložili V. Čadský, L. Grafnetterová a M. Lázňovská. Odborná revize H. Kohlová. V r. 2008 vydalo nakladatelství Fortuna Libri, Praha. Rozsah 408 stran, četné barevné fotografie a perokresby. Prodejní cena 899 Kč.



MYSLIVECKÁ POLITIKA

Projekt spolupráce jihočeských a bavorských myslivců (str. 45)

Ing. Josef Pubal




V úterý 9. prosince 2008 byla v bavorském městečku Mauth završena dlouholetá spolupráce jihočeských a bavorských myslivců slavnostním podpisem projektu „Síť biodiverzita a myslivost“. Tento projekt předkládá obecně prospěšná společnost Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost společně s bavorským partnerem, jímž je Bavorský zemský myslivecký svaz, v rámci programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko.


Partneri

Kto je online?

Práve tu je 340 návštevníkov a žiadni členovia on-line