Vyšiel februárové číslo
 


Jan Vávra

Vážení čtenáři,
nemusíme provádět bůhví jak hlubokou analýzu českých médií, abychom zjistili, že obraz myslivce a myslivosti obecně – jak je předkládán naší veřejnosti – je negativní. Důvodů je samozřejmě více – jsou jednak tzv. objektivní, ale i subjektivní.
K těm prvním patří určité stereotypy vnímání, ať již zděděné z období komunismu, tak nově vzniklé v poslední době. Z minulosti je v myslích většiny novinářů i veřejnosti pevně uhnízděn obraz myslivce jako člena privilegované vrstvy, kdy myslivecká organizace je pokládána za něco jen o málo lepšího, než byla Veřejná bezpečnost. Lidová myslivost pak byla považována za prorežimní strukturu, v níž se realizovali arogantní a nabubřelí jezeďáci, kteří využívali každé příležitosti, aby městským vetřelcům předvedli, kdo je na venkově pánem.
Stereotypy vzniklé v nedávné minulosti souvisejí se sílícím ekologickým hnutím a pohledem jeho stoupenců na přírodu, samozřejmě včetně názorů ekologických aktivistů na myslivce a myslivost. Dalším stereotypem je vnímáni myslivosti jako krvavé kratochvíle novodobých i staronových zbohatlíků.
K tzv. subjektivním důvodům patří obraz, který o sobě sami pomáháme vytvářet tím, jaké zprávy se o nás dostávají do médií. Asi se shodneme na tom, že nebýt toho, že nějaký myslivec zastřelí nebo postřelí na honu či naháňce svého kolegu, ve zpravodajství by o myslivcích nebyla téměř zmínka. Své pochopitelně vykonaly i výroky některých politiků o tom, jaká je to báječná relaxace střílet na jeleny, daňky a muflony.
Můžeme si samozřejmě stěžovat a naříkat, jak je to nespravedlivé, a vysvětlovat, že za to nemůžeme. Českomoravská myslivecká jednota již přece není člen Národní fronty a myslivci vykonávají spoustu užitečné práce při péči o zvěř, jenomže ti zlovolní novináři si všimnou jen toho, když se stane nějaký malér a všechno zveličí. Ojedinělé pokusy o racionální argumentaci v náš prospěch v drtivě většině končí poznáním, že se prostě nedá nic dělat. Můžeme to jen ignorovat a věřit, že rozumní lidé přece vědí, jak to je.
Takový názor vychází bohužel z nepochopení role médií v současné době. Předně si musíme uvědomit, že pro zpravodajství existují jen špatné zprávy. Dobrá zpráva – jak říká okřídlený bonmot – není žádná zpráva. Pozitivní sdělení do zpravodajství nikdy nedostaneme.
Nedělejme si také žádné iluze o pracovitosti novinářů a jejich snaze proniknout k jádru nějakého problému. Novinář pracující v centrálních médiích, tedy těch, které ovlivňují největší počet lidí, zpracovává denně nejrůznější témata. A novinář je pochopitelně člověk podléhající stejným předsudkům a stereotypům jako většina společnosti. Pokud dostane za úkol zpracovat zprávu o myslivcích, sáhne po tom nejjednodušším a nejpůsobivějším, co je zrovna po ruce. Jeho zpráva musí totiž v prvé řadě zaujmout a pobavit, protože to prodává noviny nebo určuje sledovanost televize. Aby zpráva zaujala, musí být podána jednoduše (lépe řečeno primitivně), dramaticky a maximálně emocionálně.
Média, která bojují o největší počet čtenářů a diváků, tedy nutně vytvářejí velice pokřivený, primitivní – dá se říci černobílý – obraz světa, který má se skutečnými problémy jen velmi málo společného.
Problém spočívá ovšem v tom, že v současnosti si drtivá většina populace vytváří svůj obraz o světě a svůj názor zprostředkovaně, tedy z toho, co se dozví z médií. Kdo není v médiích, ten prostě neexistuje. A ze své zkušenosti vím, že lidé důvěřují médiím – především televizi – více než vlastní zkušenosti. Můžeme se tedy rozčilovat jakkoli, lidé nás posuzují jen v tom úhlu, v jakém se o nás dozvídají z médií.
Co tedy s tím? Pokud skutečně chceme změnit obraz myslivce v očích veřejnosti, musíme pochopit to, co pochopili v jiných odvětvích. To znamená věnovat procesu, kterým se utváří mediální obraz myslivosti, soustavnou pozornost a snažit se ho postupně, trpělivě a po částech měnit. Způsobů a technik, jak toho docilovat, je samozřejmě mnoho. Vzhledem k podstatě práce současných médií ale nemá smysl racionálně argumentovat. Spíše se vyplácí nabízet jiné obrazy, pořádat různé akce poukazující na pozitiva myslivosti a postupně a nenásilně pohled na ni měnit. Ale především je třeba se tomuto problému začít vážně a soustavně věnovat. V současném stavu se bohužel odráží absence jakékoli mediální strategie ze strany ČMMJ, která se zatím soustředila jen na lobbing mezi politiky. Jen s tím v dnešním světě nevystačíme. Pokud se obraz myslivosti v očích veřejnosti bude dále zhoršovat, bude i pro politiky-myslivce čím dál těžší prosazovat zájmy myslivecké veřejnosti. Politici se totiž také čím dál více řídí tím, co přinášejí průzkumy veřejného mínění a co se ocitá na předních stranách novin.


ROZHOVOR
Desátý rok na obrazovce (str. 4-7)

Ing. David Vaca, Ph.D., a Ing. Dalibor Pačes




Prorazit do televizního vysílání s pořadem zaměřeným na myslivost není nic jednoduchého a udržet se v ní je ještě těžší. Určitě by o tom mohli vyprávět tvůrci cyklu Tisíc let české myslivosti, který aktuálně vysílá Česká televize. My jsme se pro únorové číslo Světa myslivosti rozhodli vyzpovídat členy slovenského štábu, který již desátým rokem vyrábí pořad Halali, televizní magazín o přírodě a lidech. Rozhovor se točil nejen kolem začátků a historie tohoto zajímavého pořadu, ale též kolem problematiky výběru a zpracování témat, názorů veřejnosti a v neposlední řadě i financování pořadu. Na naše otázky odpovídali Ľubomír Kľúčik a Ing. Alojz Kaššák.


ROZHOVOR
Filmy o přírodě a lovu pro milióny diváků (str. 7)

Ing. David Vaca, Ph.D.




V rozhovoru s tvůrci magazínu Halali (str. 4-6) jsme nahlédli pod pokličku tvorby televizního pořadu pro myslivce, lesníky a ochránce přírody na Slovensku, tedy v podmínkách blízkých našim. V tomto článku se pro srovnání přeneseme přes moře a krátce se seznámíme s tvorbou pořadů u firmy Orion Multimedia, která působí v USA. To, co spojuje produkci našich a zahraničních televizí, je stejný pohled na přírodu a lov, čím se liší, jsou diametrálně odlišné podmínky, za nichž filmy vznikají. Zajímavé informace o Orion Multimedia nám při své návštěvě ČR poskytl prezident společnosti Chris Dorsey.



PRAXE V HONITBĚ
Příčiny kolísání stavů zajíce polního v honitbě MS Postoupky-Hradisko v letech 1998–2007 (str. 9-13)

Doc. Ing. Ladislav Zelinka, PhD., a Ludvík Karásek




V honitbě Mysliveckého sdružení Postoupky-Hradicko (okr. Kroměříž) byl stejně jako v jiných honitbách v ČR od poloviny 70. let minulého století zaznamenáván úbytek zajíce polního. Příčin je celá řada a jsou v zásadě známé. Jednou z nich je nevhodná věková a pohlavní struktura populace zajíců. Pro ověření tohoto předpokladu byl v honitbě v letech 1998–2002 a 2006 proveden průzkum u zajíců ulovených na podzimních honech. I přes krátkou časový úsek byly získány zajímavé poznatky, které lze využít při hospodaření se zaječí zvěří v následujícím období.  



DISKUSE
Nový prales pod Ještědem – příklad nevraživosti některých myslivců (str. 14-15)


Doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D., a Ing. Kamil Turek



V závěru loňského roku proběhly tiskem zprávy o konfliktu mezi ekologickým sdružením Čmelák a myslivci z honitby na Ještědu v souvislosti s lesnickým hospodařením na Ještědském hřebeni. Důvodem sporu kupodivu nejsou obvyklé problémy se škodami působenými zvěří na lesních porostech, a zajímavé též je, že jeho iniciátory byli myslivci. Sdružení Čmelák, které je vlastníkem několika hektarů lesa, se totiž rozhodlo nezabývat se škodami působenými zvěří a své pozemky s výsadbami oplotilo. A právě plot je důvodem sporu, protože podle myslivců výrazně omezuje chov mufloní zvěře v dané oblasti.



VĚDA A VÝZKUM
Potrava srnčí zvěře na Šumavě (str. 16-19)

Mgr. Miroslava Barančeková, Ph.D., Mgr. Jarmila Krojerová, Ph.D. a Mgr. Pavel Šustr, Ph.D.



V několika loňských číslech Světa myslivosti (3, 4 a 5/2008) měli čtenáři možnost seznámit se s výsledky výzkumu volně žijících kopytníků na Šumavě. Uveřejněné příspěvky obsahovaly především poznatky získané pomocí GPS telemetrie jelena lesního a jeden z příspěvků byl zaměřen na složení potravy jelení zvěře, což se sleduje v rámci telemetrického projektu. Společně s jelenem lesním je telemetricky sledován také srnec obecný (Svět myslivosti č. 1/2009) a pozornost je věnována i složení jeho potravy v průběhu roku. Protože je srnčí zvěř řazena k potravním specialistům a její potravu tvoří z velké části dřeviny, je zájem o ni úzce spjat také s řešením problematiky poškozování lesních porostů a jejich obnovy.






PRAXE V HONITBĚ
K některým negativním faktorům ovlivňujícím zdravotní stav srnčí zvěře (str. 20-23)

Pavel Scherer




Na srnčí zvěř působí řada negativních faktorů, které způsobují jak přímé ztráty (úhyn), tak zhoršení zdravotního stavu a tím i kvality zvěře včetně trofejí. V tomto článku chci připomenout nebezpečnost některých parazitů a též vliv nevhodné potravy, způsobující u zvěře poruchy zažívání. Úspěšný chov srnčí zvěře spojený s produkcí kvalitních trofejí závisí na celé řadě faktorů, rozhodující však je vždy dobrý zdravotní stav zvěře.



ROZHOVOR
„Dvorní dodavatel“ raritních srnčích trofejí (str. 24-25)

Ing. Dalibor Pačes



Řeč je o Bohumíru Douchovi z Chrasti u Chrudimi, 75letém myslivci tělem i duší, který nám od prvního ročníku soutěže Rarita roku do redakce pravidelně zasílá fotografie abnormálních srnčích parůžků. Ale aby nedošlo k mýlce – sám tolik raritních srnců neulovil. Jen jej natolik zaujala naše soutěž, že nelituje času a neúnavně vyhledává raritní srnčí trofeje mezi svými mysliveckými kolegy, kamarády a známými nejen v okrese Chrudim. Při rozhovoru nad pečlivě vedenými loveckými kronikami a alby, díky nimž má přehled o raritních srncích ulovených v posledních 40 letech v honitbě, ve které působí, zavzpomínal i na své myslivecké začátky.






ZAJÍMAVOSTI
Tvorba paruk u jelenovitých (str. 26-28)

Prof. Jiří Bubeník




Tvorba paroží a jeho mineralizace je řízena samčím pohlavním hormonem testosteronem (Svět myslivosti č. 7/2002). Zatímco nízká hladina testosteronu v krvi podporuje růst kostních tkání, jeho vysoká hladina způsobuje zvápenatění chrupavek, čímž se růst kostí zastaví. Proto většina jelenovitých roní paroží na jaře, v době, kdy mají nízkou hladinu testosteronu. Mineralizace a vytloukání probíhá před říjí, kdy koncentrace testosteronu v krvi prudce stoupá. Normální jarní hladina testosteronu stimuluje přiměřený růst všech tkání nutných k tvorbě parohu (lýčí, cévy, nervy, chrupavka a kost). Růst parohu je jedním z nejrychlejších růstových procesů. U jelena wapiti nebo soba paroh denně vyroste až o 2 cm.






LOVECKÝ PES
Psi a psovodi na naháňkách na černou: života bído, přec tě máme rádi (str. 30-31)

Ing. Petr Ziegrosser



Sezóna naháněk na černou je za námi, můžeme bilancovat a také přemýšlet o tom, co bychom mohli do budoucna změnit k lepšímu. Jedním z témat k zamyšlení je podle mého názoru role psů a psovodů na společných lovech. Ti, bez jejichž účasti bývá lovecký úspěch přinejlepším poloviční, u nás totiž zpravidla nebývají spravedlivě doceňováni.



LOVECKÝ PES
Ohlédnutí za akcemi Klubu chovatelů honičů v r. 2008 (str. 33-34)

Jiří Nejedlý




Klub chovatelů honičů (KCHH) sdružuje převážně chovatele tzv. málopočetných plemen honičů. Plemena jsou rozdělena do pěti sekcí, každá z nich má svého poradce chovu. KCHH řídí pětičlenný výbor, který se podílí na organizaci klubové výstavy a zkoušek. Klubová výstava honičů se v loňském roce konala začátkem května v Brně. V tomto příspěvku si připomeneme pracovní akce – výcvikový den a klubové zkoušky: Memoriál dr. Urbana, mezinárodní barvářské zkoušky honičů (BzH) a mezinárodní zkoušky honičů (ZH).



LOVECKÝ PES
Klubová honičská soutěž jezevčíků 2008 (str. 34-35)

Ing. Dalibor Pačes







Poslední pracovní akcí uspořádanou středočeskou pobočkou Klubu chovatelů jezevčíků ČR (KCHJ) v loňském roce byla klubová honičská soutěž. Termín konání připadl na 15. a 16. listopadu, disciplíny proběhly v honitbách Školního lesního podniku České zemědělské univerzity Praha v Kostelci nad Černými lesy (okr. Praha – východ). Důstojné zázemí našli účastníci soutěže v prostorách černokosteleckého zámku.















KOMERČNÍ PREZENTACE
Novinky firmy Browning pro rok 2009 (str. 36-37)

Ing. Jiří Fencl



        
Novinkami, s nimiž letos přichází na trh belgická zbrojovka Browning, jsou brokový automat Phoenix Hunter, broková kozlice B525 v provedení Light Advance a kulový automat BAR Long Trac v limitované edici „One of 500“. Tyto zbraně, které byly připraveny k prodeji již na začátku roku, nám představil Jiří Studýnka, manažer českého dovozce značky Browning – horoušanské firmy Walter Trading, s. r o.   




KULTURA
Příběhy loveckých obrazů – Bohumil Siegl (str. 38-39)

Petr Šeplavý




V úvodu dalšího pokračování našeho seriálu o malířích ztvárňujících zvěř a myslivost si dovoluji čtenářům představit kresbu jelena táhnoucího na říjiště. I když byla částečně poničena vodou z Berounky při povodni v r. 2002, je na ní patrná vyspělost a mistrovské zvládnutí techniky. Stala se jednou z posledních kreseb tužkou, kterou Bohumil Siegl, jemuž jsou věnovány následující řádky, nakreslil ve svých pětadvaceti letech. Proč jednou z posledních? Tehdy ji totiž akademický malíř Václav Rabas ohodnotil následovně: „Vážený příteli, v kresbě tužkou jste dosáhl maxima. Změňte materiál a věnujte se barvě!“ V životě každého člověka nastávají osudové okamžiky, které na dlouhou dobu určí jeho další cestu. Pojďme v následujícím příběhu poodhalit životní pouť grafika, malíře, lesníka a myslivce Bohumila Siegla.




NAŠE OBORY
Oborní chovy v Jihočeském kraji (II.) (str. 40-13)

Ing. Dalibor Pačes




V únorovém vydání Světa myslivosti zůstaneme při představování našich oborních chovů v jižních Čechách. Po devíti oborách českobudějovického okresu, s nimiž jsme vás seznámili v minulém čísle, dostane prostor dalších devět obor Jihočeského kraje. Čtyři z nich leží v okrese Strakonice, tři v okrese Tábor a po jedné v okresech Písek a Vimperk.


DISKUSE
Jak dál se zvěří v oborách? (str. 44)

Ing. Ctirad Rakušan



Dne 8. listopadu minulého roku proběhlo v maďarské Šoproni zasedání CIC s velmi kontroverzním námětem, jímž byl chov zvěře v oborách. Podnětem byl případ bulharského „světového“ rekordu jelena, uloveného v r. 2005. Některé obory i ohrady farmových chovů zvěře jsou v okolních státech i u nás stále častěji v podezření, že se zaměřují na produkci kapitálních trofejí, slibujících vysoký finanční zisk. U nás na to upozornil např. doc. RNDr. Petr Koubek, CSc., článkem o daňčích trofejích na výstavě Natura viva v r. 2005 (Svět myslivosti č. 7/2005). Zmíněná situace je podnětem, aby se přesně stanovilo, co je ještě myslivost a co jí už není.






Partneri

Kto je online?

Práve tu je 252 návštevníkov a žiadni členovia on-line