Vyšiel marcové číslo
Ing. David Vaca, Ph.D.
Vážení čtenáři,
úvodník do březnového čísla našeho časopisu píši ještě plný dojmů z dortmundského veletrhu Jagd und Hund. Přestože návštěva některého ze zahraničních mysliveckých veletrhů je každý rok obvyklou součástí redakční práce a veletrhy jsou si dost podobné, vždy se na reportáž těším. Pokaždé lze totiž v záplavě nabídky zboží, v pestrém doprovodném programu či při diskusi s návštěvníky objevit nějakou zajímavost či detail, získat inspiraci.
Na letošní ročník veletrhu v Dortmundu jsem byl velmi zvědav. Když jsem ho navštívil v r. 2007, bylo tzv. partnerským státem Polsko. Tenkrát mne napadlo, že by i pro naši republiku bylo dobré prezentovat se na největším evropském mysliveckém veletrhu. V loňském roce se objevily první informace, že česká strana jedná se zástupci výstaviště o partnerství pro r. 2009 a začátkem letošního vyšly v našem odborném tisku inzeráty oznamující, že tomu tak skutečně bude. Dalším důvodem k návštěvě bylo mistrovství Evropy ve vábení jelenů, které bylo součástí doprovodného programu. Termín konání veletrhu jsem si tedy napevno zapsal do svého kalendáře.
Asi lze odhadnout, že jedna z věcí, která mne na veletrhu zajímala nejvíce, byla prezentace ČR. Nebudu vás dlouho napínat: domnívám se, že proběhla v důstojném duchu a že jsme v Dortmundu zanechali dobrý dojem. Pokud bych měl zhodnotit expozici našeho ministerstva zemědělství, které bylo oficiálním zástupcem ČR na veletrhu, dovolím si konstatovat, že byla vkusně upravená a dobře vybavená tiskovými materiály i pohotovým personálem. První den proběhla tisková konference za účasti Ing. Jiřího Nováka, náměstka ministra zemědělství pro lesní hospodářství, naše republika „byla vidět“ v četných tiskových materiálech k veletrhu a ve veletržních novinách. V některých dnech zněla výstavištěm lovecká hudba v podání našich trubačů, jejichž vystoupení obohatilo též společenský večer pro vystavovatele a mistrovství Evropy ve vábení jelenů. Naše účast coby partnera veletrhu vyzněla podle mého názoru velmi dobře a všem, kteří se na tom podíleli, patří poděkování.Další z věcí, které již delší dobu při návštěvách veletrhů v Německu a Rakousku obdivuji, je doprovodný program připravovaný redakcemi mysliveckých časopisů, především čtrnáctideníku Wild und Hund. Mám na mysli nejrůznější semináře zaměřené především na mysliveckou praxi – vábení zvěře, ošetření zvěřiny, základy výcviku psů atd. Pro náš časopis je to velká inspirace a věřím, že se časem podaří organizovat podobné akce i nám. Redakce Wild und Hund pořádá nejrůznější semináře po celý rok. V tomto ohledu jsem rád, že již nyní mohu oznámit, že letos proběhnou pod patronací Světa myslivosti střelecké kurzy a kurz zaměřený na fotografování zvěře. Chystáme i kurz pro kynology, setkání účastníků soutěže Rarita roku 2008 a další akce. Více se dozvíte uvnitř tohoto vydání časopisu a v následujících číslech.
Na závěr jsem si nechal věc, která mne obzvláště zaujala. Na celém dortmundském výstavišti bylo možné potkávat hostesky rozdávající zvláštní letáky Zemského mysliveckého svazu Porýní-Vestfálska. Stejné letáky šlo získat u samostatné expozice svazu a na dalších místech. O co šlo? Vedení myslivců z Porýní-Vestfálska se rozhodlo vyvinout tlak na politické strany, které před volbami v r. 2005 slibovaly, že se po svém zvolení zasadí o zrušení tzv. myslivecké daně (uživatelé honiteb ji odvádějí státu při platbě za pronájem honitby). Dodnes svůj slib nesplnily. Myslivecký svaz tedy dal vytisknout zmíněné letáky, které byly v podstatě malými petičními archy, a žádal návštěvníky, aby svým podpisem upozornili politiky, že sliby se mají plnit. Akce bude pokračovat a po ukončení a součtu podpisů se zástupci mysliveckého svazu obrátí na konkrétní politiky, aby jim sdělili, že několik tisíc (možná i desítek tisíc) jejich voličů je nespokojeno s jejich jednáním, a budou se jich ptát, co s tím udělají. Možná, že toto by mohl být vzor pro podporu prosazování racionálních myšlenek myslivosti u nás. Vždyť naši politici také rádi slibují a největší domácí mysliveckou výstavu v Lysé nad Labem každý rok navštíví rovněž tisíce voličů …
ROZHOVOR
Natáčet Tisíc let české myslivosti mě baví (str. 4-6)
Ing. David Vaca, Ph.D.
V únorovém čísle Světa myslivosti jsme věnovali pozornost televizním pořadům pro myslivce v zahraničí, především slovenské relaci Halali. Tento oblíbený pořad běží již desátým rokem. Malé výročí oslaví letos v květnu pořad Tisíc let české myslivosti – bude to rok, co Česká televize odvysílala první díl. I když se pořad nevysílá každý týden, dokázal získat početnou skupinu diváků, podle slov tvůrců nejen z řad myslivců. Na zákulisí jeho přípravy jsme se zeptali Jana Mudry – kameramana, střihače a režiséra v jedné osobě.
ROZHOVOR
Pořad je úspěšný, ČT má zájem o další spolupráci (str. 7)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Producentem pořadu Tisíc let české myslivosti je Českomoravská myslivecká jednota. Jejímu jednateli Ing. Jaroslavu Kostečkovi, Ph.D., který je i „hlavou“ projektu, jsme položili několik otázek souvisejících se spoluprácí ČMMJ s Českou televizí, s podobou pořadu, jeho financováním a ohlasy u diváků.
REPORTÁŽ
Veletrh „Jagd und Hund 2009“ (str. 8-9)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Letošní ročník myslivecko-rybářského prodejního veletrhu Jagd und Hund, který se konal ve dnech 3.–8. února na výstavišti v Dortmundu, potvrdil vedoucí pozici tohoto podniku mezi oborovými veletrhy v Evropě. Do metropole Porýní-Vestfálska přijelo navzdory světové ekonomické krizi nabídnout své zboží 653 vystavovatelů a 35 států světa. Pro ČR měl 28. ročník veletrhu zvláštní nádech – byli jsme jeho partnerským státem.
REPORTÁŽ
Mistrovství Evropy ve vábení jelenů 2009 má českého vítěze! (str. 10)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Součástí doprovodného programu dortmundského veletrhu Jagd und Hund bylo v sobotu 7. února XI. mistrovství Evropy ve vábení jelenů. Tři naši vábiči, Lubomír Doležal, Jan Brtník a Jan Čepek, kteří se do soutěže kvalifikovali, přijeli do Dortmundu s cílem předvést co nejlepší výkon a pokusit se obhájit loňské vítězství Michala Frančeho a výborná umístění dalších našich borců na ME 2008 na Ohradě. Jak se ukázalo, misi se podařilo splnit …
ROZHOVOR
Kde se líhnou mistři … (str. 11)
Ing. Karel Lankaš
Na XI. mistrovství Evropy (ME) ve vábení jelenů zvítězili jednoznačně Češi. Jak je uvedeno v reportáži z Dortmundu, první místo obsadil student 4. ročníku šluknovské lesnické školy Jan Brtník a v soutěži se neztratili ani další dva členové našeho družstva. Umístění tří členů české výpravy mezi šesti finalisty dává jednoznačnou odpověď na otázku, které družstvo bylo nejlepší. S novopečeným mistrem Evropy se znám několik let z pozice pedagoga na Střední lesnické škole Šluknov (dnes Střední lesnická škola a Střední odborná škola sociální ve Šluknově). Využil jsem „domácího“ prostředí a spíše z pozice mysliveckého kolegy než učitele myslivosti jsem ho po jeho návratu do školy požádal o krátký rozhovor.
DISKUSE
Kolik spárkaté zvěře máme v honitbě? (str. 12-13)
Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.
Tak se jmenuje útlá knížka, která vyjde zanedlouho v nakladatelství Lesnická práce. Publikace, která je věnována výhradně metodám zjišťování početnosti spárkaté zvěře, je dílem anglických zoologů, kteří se mnoho let opakovaně snažili zjistit, kolik zvěře žije ve skutečnosti na určitém území. Používali k tomu různé metody, často velmi sofistikované. Porovnávali jejich přesnost, upravovali je a snažili se najít ty nejprůkaznější. Knížka je strohou vědeckou publikací plnou vzorců, jednoznačných vyjádření a jasně formulovaných závěrů. Přesto by se měla stát nezbytnou pomůckou každého, kdo se snaží chovat spárkatou zvěř. Každý myslivecký hospodář, než začne rutinně vyplňovat plán chovu a lovu spárkaté zvěře, by měl alespoň nahlédnout na její stránky, aby zjistil, jak obtížné je spočítat zvěř v honitbě, tedy získat základní údaj, od něhož se odvíjí vše, co souvisí s chovem a lovem daného druhu.
VĚDA A VÝZKUM
Antikoncepce pro černou zvěř na obzoru? (str. 14)
-ik
Redukce vysokých a stále se zvyšujících stavů černé zvěře se myslivcům vymkla z ruky a zdá se, že pouhým lovem se už nedá řešit. Přemnožená divoká prasata působí velké škody v zemědělství a pronikají do okrajových čtvrtí měst, do parků a zahrádkářských kolonií. Některé honitby v zahraničí již nelze pronajmout kvůli vysokým náhradám za škody způsobené zvěří. Stoupá nebezpečí opětovného propuknutí moru prasat. Ochránci přírody mají také výhrady, protože černá hubí ptactvo hnízdící na zemi.
PRAXE V HONITBĚ
Možnosti určování věku krkonošských jelenů Budenzovou metodou (str. 15-17) o
Mgr. Vladimír Bádr, Ph.D., Jan Chrz, Josef Jon
Nyní, v období přehlídek trofejí, se do popředí opět dostává diskuse o způsobech hodnocení věku ulovené zvěře a spolehlivých metodách dostupných široké myslivecké veřejnosti. Mnozí myslivci projevují zájem seznámit se se vzorovými sériemi dolních čelistí spárkaté zvěře, chtějí vidět opotřebení chrupu typické pro jednotlivé roky dosaženého věku. Právem očekávají pomoc u členů hodnotitelských komisí. Jsou jejich žádosti vyslyšeny?
ZAJÍMAVOSTI
Slouží lopaty losům jako obrovská naslouchátka? (str. 18-19)
Prof. Jiří Bubeník
Můj otec dr. Antonín Bubeník (1913–1995) byl nejen světově uznávaný vědec, ale také vášnivý myslivec, který lovil v Evropě i Severní Americe. K jeho úlovkům patřil kromě jiného jelen ze Slovenska, daněk z Maďarska, kozorožec a kamzík ze švýcarských Alp, antilopa pronghorn z amerického Wyomingu, sob karibu a los z Aljašky a severního Ontaria (Kanada) či lední medvěd z kanadských Severních teritorií. Dokud mu sloužilo zdraví, každý podzim odjížděl na severozápad Ontaria, severně od města Kenora, lovit losy. Ti patřili mezi jeden z objektů jeho vědeckého zájmu, hned vedle jelenů, karibu a dalších druhů jelenovitých, které zkoumal po celém světě. Jeden z otcových experimentů týkající se losů mne velmi zaujal a rozhodl jsem se jej zopakovat.
Z NAŠICH HONITEB
Ptačí hosté ze severu (str. 20-21)
Ing. Libor Dostál
Letos jsme mohli častěji než v minulých letech zaslechnout v tiché zimní krajině melodicky cvrčivý hlas brkoslava severního (Bombycilla garrulus). Jak napovídá druhové jméno, je skutečným ptákem severu. Jeho evropským hnízdním areálem jsou severské smíšené a jehličnaté lesy Skandinávie a západní Sibiře. Přes naše území přelétají na cestě do jižních krajin a někteří se u nás zdrží i déle.
KOMERČNÍ PREZENTACE
V klidu a pohodě za kapitálními trofejemi (str. 22-23)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Na výstavě Jagd und Hund v Dortmundu nešlo přehlédnout expozici lovecké kanceláře Ambiance, která nabízela kromě lovu kapitálních jelenů na Novém Zélandu též lov trofejové a drobné zvěře v našich honitbách. Když jsme se u této firmy zastavili, s překvapením jsme zjistili, že jde loveckou kancelář z Brna. Jejímu majiteli a současně loveckému průvodci Martinu Jamborovi jsme položili několik otázek.
LOVECKÝ PES
Štýrský brakýř – méně známé plemeno honičů v ČR (str. 24-25)
Petr Pořádek
Popularita honičů u nás v poslední době značně stoupá. Nepochybně to souvisí s vysokými stavy spárkaté zvěře, zejména divočáků, a se stále častějším pořádáním naháněk, na nichž se bez těchto psů neobejdeme. Při nástupu na naháňku se nám může stát, že se budeme marně snažit určit plemennou příslušnost některého ze čtyřnohých pomocníků. Může se to týkat i štýrského brakýře, rakouského národního plemene honičů. Přestože od formálního uznání tohoto plemene uplynulo již 119 let, stále není naší myslivecké veřejnosti příliš známé.
KOMERČNÍ PREZENTACE
Chytrá opakovačka Strasser RS 05 (str. 26-27)
Ing. Jiří Fencl
Revoluční opakovačku Strasser RS 05 vyznačující se vysokou úrovní bezpečnosti a novým patentovaným řešením závěru uvedla před dvěma lety na trh u nás dosud málo známá rakouská firma Strasser. Jde o kulovnici s přímotažným závěrem, sestrojenou Horstem J. E. Blaserem. O představení zbraně jsme požádali Ing. Romana Kosteleckého, zástupce firmy Strasser pro ČR a Slovensko.
Z HISTORIE
Africká dobrodružství dr. Adolfa Schwarzenberga (str. 30-33)
Mgr. Markéta Slabová
Lov byl v našich zemích odnepaměti součástí životního stylu šlechtických rodů. Výjimkou nebyli ani jihočeští Schwarzenbergové, jejichž všední i sváteční dny výrazně ovlivňoval myslivecký kalendář. Lovecká vášeň formovala i životní osudy posledního příslušníka hlubocko-krumlovské větve rodu JUDr. Adolfa Schwarzenberga (1890–1950). Na přelomu 20. a 30. let minulého století jej přivedla až do Afriky. Mezi léty 1929–1939 navštívil černý kontinent coby lovec šestkrát, z toho pětkrát v doprovodu své manželky Hildy (1897–1979), rozené princezny z Luxemburgu a Nassau. Cílem výprav se staly lovy v britské východní Africe.
KULTURA
Příběhy loveckých obrazů – Karel Bubílek (str. 34-35)
Ing. David Vaca, Ph.D.
Krajina Hostýnských vrchů se svou dominantou – Hostýnem s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie – učarovala mnohým poutníkům a stala se námětem nejednomu malíři. Mezi malíře, které oslovily hluboké lesy, pestrobarevné louky, zvěř a charakteristická lidová architektura tohoto kraje, patří Karel Bubínek z Chvalčova u Bystřice pod Hostýnem. Grafikovi, malíři a velkému lokálnímu patriotovi čerpajícímu inspiraci z přírody a myslivosti, která je již několik desítek let jeho velkým koníčkem, věnujeme pozornost v dalším díle našeho seriálu.
KOMERČNÍ PREZENTACE
FEHOVA 2009 představí nejsilnější trofeje Maďarska z posledních čtyř desetiletí (str. 36)
15. ročník mezinárodního veletrhu zbraní, rybářství a myslivosti FEHOVA, který proběhne ve dnech 19.–22. března t. r. v areálu budapešťského veletržního střediska HUNGEXPO, nabídne myslivcům a milovníkům přírody skutečnou lahůdku. Během výstavy si budou moci prohlédnout nejsilnější trofeje zvěře ulovené v Maďarsku v uplynulých 40 letech.
NAŠE OBORY
Oborní chovy v Jihočeském kraji (III.) (str. 36-37)
Ing. Dalibor Pačes
Při představování jihočeských oborních chovů se dostáváme do třetí, poslední části. V ní se budeme věnovat 11 oborám, z nichž tři leží v okrese Jindřichův Hradec a osm v okrese Český Krumlov. Jde o menší obory s výměrou do 100 ha. Ve většině z nich se chová daněk a muflon, ve třech také jelen lesní. Jedna obora je zaměřena na chov divočáků.
ZE ZAHRANIČÍ
Jak se žije v Kanadě, aneb čtyřicet stupňů pod nulou, bobři a javorový sirup (str. 44-47)
Petr Kadlec
Předloni počátkem března jsem s kolegy navštívil své přátele v Hollefordu v provincii Ontario ve východní Kanadě. Všichni jsou farmáři a přes zimu si na základě traperských licencí přivydělávají lovem kožešinové zvěře, hlavně bobrů. Lov kombinují s výrobou sirupu, který se získává z javorové šťávy. Jak tedy vypadají typické dny kanadských farmářů na počátku března?
