Změny požadavků při cestování se psy v rámci Evropské unie
<br/>29.6.2011
<br/>
<br/>Vladimíra Tichá
<br/>Majitelé psů si již zvykli na to, že pokud chtějí z jakéhokoliv důvodu vycestovat se svým psem mimo území ČR, je třeba, aby pes měl vystavený pas a byl identifikačně označen. V letošním roce ale dochází k určité změně.
<br/>
<br/>
<br/>Končí tak zvané přechodné období a od 2. července vchází v platnost nová pravidla, která spočívají v tom, že jako identifikační označení přestává být uznáváno tetování a je požadováno čipování. Ještě v polovině června byl přístup k této otázce velmi striktní a zdálo se, že čipem budou muset být označeni všchni psi, kteří mají cestovat po EU. Koncem června, tedy vlastně na poslední chvíli, přijala EU trochu mírnější výklad a bylo stanoveno, že psi, kteří byli před 2.červencem 2011 tetováni, nemusí být přečipováni a že pokud je tetování čitelné, bude uznáváno jako korektní identifikační označení u ostatních psůbude jednoznačně požadován čip. Do srozumitelné řeči převedeno pokud máte psa s čitelným tetováním, pasem a platnou vakcinací proti vzteklině a hodláte s ním jet na hon na Slovensko nebo na dovolenou do Alp, nemusíte se o nic starat. Pokud ale tetování není čitelné, je rozumné psa nechat čipovat a vyhnout se tak případným problémům v jiné zemi. Budete-li si na Slovensku kupovat štěně, které bylo identifikačně označeno až v červenci 2011, musí být čipované, jiný způsob označení z hlediska EU u něj nebude přijatelný. Označení mikročipem provádí soukromý veterinární lékař. K označení je možné použít pouze mikročipy splňující ISO normy pro mikročipy a čtecí zařízení - ISO 11784 a ISO 11785.
<br/>Uvedené podmínky se vztahují na cestování se psy po státech EU, na tak zvané třetí vyjmenované země a také na situaci, kdy majitel se psem vyjede mimo území EU a následně se do něj chce vrátit. Pod termínem „třetí vyjmenované země“ se skrývají země, které sice nejsou členy EU, ale mají s EU v této oblasti uzavřenou dohodu. Upozornit je třeba na to, že přes výše uvedená pravidla existují státy, které výslovně trvají na čipu a to bez ohledu na datum, kdy pes byl identifikačně označován. Do této kategorie patří např. Velká Británie, Irsko nebo Malta.
<br/> V případě některých států ( Velká Británie, Irsko, Malta, Švédsko) a také při vstupu ebo zpětném návratu psa do státu EU ze země, která není členem EU a není na seznamu třetích vyjmenovaných zemí, je ještě požadováno serologické vyšetření na vzteklinu. Jeho důvodem je snaha ověřit, že očkování proti vzteklině mělo u daného jedince požadovanou odezvu, která spočívá ve vytvoření dostatečného množství protilátek. Do srozumitelné formy převedeno to znamená, že se ověřuje, zda je pes opravdu schopný se případnému nakažení vzteklinou ubránit. Minimální hladina protilátek je stanovena na 0,5 m.j./ml séra (m.j.= mezinárodní jednotka). Pro uvedené vyšetření platí následující pravidla:
<br/>* pes musí být označen mikročipem před očkováním, vydáním pasu a odběru krve na vyšetření hladiny protilátek.
<br/>* sérologické vyšetření lze provést nejdříve 30 dní po očkování proti vzteklině. Toto vyšetření musí být provedeno ve schválené laboratoři, kterou je v případě České republiky Státní veterinární ústav v Praze
<br/>* sérologické vyšetření není nutné opakovat, pokud po něm bylo zvíře pravidelně očkováno v intervalech doporučených výrobcem vakcíny
<br/>* pokud se jedná o státy, kterým dříve postačilo identifikační označení zvířete tetováním a pes měl provedeno vyšetření na stanovení hladiny protilátek např. v loňském roce, vyšetření stále platí a není třeba psa čipovat a vyšetření opakovat
<br/>Uvedená pravidla jsou ještě v případě některých zemí doplněna speciálními požadavky:
<br/>Velká Británie, Irsko, Malta - požadují odběr krve pro vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině provedený alespoň 6 měsíců před vstupem do země.
<br/>Švédsko - požaduje odběr krve pro vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině provedený minimálně 120 dní po očkování proti vzteklině a maximálně před uplynutím doby platnosti tohoto očkování.
<br/>
<br/>Požadavky v případě zpětného návratu nebo dovozu psů na území České republiky ze třetích zemí,
<br/>odběr krve pro sérologické vyšetření musí být proveden alespoň 30 dní po očkování a 3 měsíce před přesunem zvířete nebo jeho návratem na území EU.Toto tříměsíční období se nepoužije při opětovném návratu zvířete, v jehož pase je potvrzeno, že sérologické vyšetření s pozitivním výsledkem bylo provedeno dříve, než zvíře opustilo území EU.
<br/>Bližší informace, např. seznam vyjmenovaných třetích zemí nebo u nás schválené vakciny proti vzteklině včetně doby jeji platnosti lze najít na stránkách Státní veterinární správy (
www.svscr.cz).
<br/>Upozornit je třeba, že výše uvedená pravidla se vztahují na psy, s kterými chce majitel cestovat mimo naše území. V České republice zatím není plošné identifikační označení psů zakotveno v zákoně. Občas tuto otázku ale řeší městské vyhlášky. Psi s průkazem původu musí být identifkačně označeni, ale FCI i Českomoravská kynologická unie uznávají oba způsoby označení, tedy tetování i čipování. Způsob, jakým se postupuje v rámci jednotlivých plemen určují chovatelské kluby. Celá řada klubů zatím požaduje tetování, stoupá ale počet těch, které trvají na čipu. Z hlediska chovatelů je to otázka hlavně finanční. Částka za čipování vrhu je určitě několikanásobně vyšší než částka za tetování. Z hlediska psů samotných je asi dražší varianta vhodnější. Praxe učí, že tetování nebývá často čitelné a ztracený pes se špatně dohledává. Čipování dnes není ani problémem při kontrole identity psa na zkouškách, protže pořadatelé nebo službu konající veterináři mají potřebnou čtečku. I v případě identifikačního označení psů prostě platí, že každá varianta má svá plus i minus. Pokud ale někdo chce se svým psem jet mimo ČR na dovolenou, zkoušky, výstavu, krytí nebo návštěvu ke kamrádům, měl by počítat s tím, že EU má nějaká pravidla a že je třeba, pokud se chceme vyhnout nějaké šikaně, je doržovat.
<br/>Vladimíra Tichá