Vyšlo októbrové číslo
 


ÚVODNÍK (str. 1)

ÚVODNÍK (str. 1)

Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení čtenáři,

naplno se rozběhla hlavní lovecká sezóna, která mnohým z nás přinese krásné zážitky z pobytu v přírodě, s přáteli na lovecké chatě, s loveckým psem, těm šťastnějším i radost z úlovku a trofeje a všem určitě nové zkušenosti, a možná i ponaučení. Někdo se samozřejmě dočká zklamání z neúspěšného lovu či přemítání nad uloveným chovným kusem. Taková je myslivost. Na tím vším se však letos vznáší nejistota z budoucna. Co když je to naposledy? Co když za dva roky přijdeme o honitbu? Co když již nebudu moci chodit lovit na svá oblíbená místa? Stejné otázky, které si kladli mnozí myslivci před blížícím se koncem nájemního období před dvaceti či deseti lety, se derou na povrch i nyní.






Vyšlo septembrové číslo
 


ÚVODNÍK (str. 1)

Prof. RNDr. Petr Koubek, CSc.

Vážení čtenáři,

chystáte se na kachny? Trochu si zalovit? Poklábosit s kamarády a strávit s nimi příjemné odpoledne? Tak to jste jistě v horečných přípravách. Vybíráte si střelivo, čistíte a přezkušujete zbraně, nebo dokonce kupujete nové. Intenzivně studujete balistické křivky, shluky broků na nástřelu a znovu a znovu hledáte informace o tom, jak předsazovat, na jakou vzdálenost střílet atd., abyste si neudělali ostudu ...
Většina z vás jistě pochopila mírnou dávku ironie a odpustila mi ji, ale soudě podle reakcí okolí (viz zářijové číslo Světa myslivosti), je mezi námi nezanedbatelné množství myslivců, kteří dosud nezaznamenali zásadní legislativní změnu týkající se lovu vodní pernaté zvěře, nebo ji ignorují. Od 1. ledna t. r. je u nás totiž možné lovit vodní pernatou zvěř pouze netoxickými broky. Přechod na netoxické broky řeší zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v § 45 Zakázané způsoby lovu, kde je v odst. 1 písm. w uvedeno: „Je zakázáno používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva.“






Vyšlo augustové číslo
 


ÚVODNÍK (str. 1)

Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc.

Vážení čtenáři,

úvodník v tomto čísle našeho časopisu bych rád začal malou hádankou: čím je pro myslivost významný 25. červenec, který nedávno minul? Napovím, že nejde o den, kdy se narodil či zemřel některý z významných mysliveckých odborníků, ani o zahájení doby lovu některého z druhů lovné zvěře. Dobrá, prozradím odpověď: jde o termín, do něhož je třeba odevzdat plány lovu drobné zvěře. Tak praví vyhláška o mysliveckém plánování č. 553/2004 Sb. Tyto plány je nutné připravit na základě sčítání, přičemž každý, kdo se zabývá biologií drobné zvěře i na zcela amatérské úrovni (jako autor těchto řádků), ví, že plánovat počty nenarozené a „neviditelné“ zvěře je absurdní. Sčítat zvěř v lánech kukuřice, řepky, obilí, řepy a slunečnice? Před sklizní, před suchým, či naopak deštivým vrcholem léta? Před podmítkami, které v mžiku promění strniště v hladovou poušť? Těžko se lze více vysmát znalostem biologie. Například Oldřich Kučera ve své knize Umělý chov zajíce na str. 140 uvádí: „Z uvedeného dále vyplývá důležitost co možná nejodpovědněji provedeného sčítání zvěře k 31. 8., popř. k 15. 10.“ O 25. červenci se nezmiňuje.






Vyšlo júlové číslo
 


ÚVODNÍK (str. 1)

Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení čtenáři,

květnové dění na naší – většinou velmi poklidné – myslivecko-politické scéně, jemuž je věnována pozornost o několik stránek dále, možná vyvolá u těch, kteří na současný stav ještě zcela nerezignovali, nejeden otazník. 
Pozoruhodnou událostí je především vznik Mysliveckého fóra při Ministerstvu zemědělství ČR, který společně a dobrovolně iniciovala Agrární komora ČR a dvě naše myslivecké organizace – Českomoravská myslivecká jednota a Řád sv. Huberta. Čtenář se musí přinejmenším pozastavit nad některými body deklarace o založení Mysliveckého fóra. Co např. znamená, že „vstup na fórum je volný, …, podmíněný dostatečnou odbornou orientací v projednávání diskutované problematiky“? Kdo a podle čeho bude posuzovat zmíněnou dostatečnou odbornou orientaci? O něco dále čteme: „Tvůrčí demokratickou diskusi moderuje a směruje MZe ČR …“ Proč? Zmíněné organizace se nedokáží samy sejít a moderovat si demokratickou diskusi? Nebo: „Řízení diskuse státní správou myslivosti zabrání prosazování neoprávněných partikulárních či klientelistických zájmů v práci fóra …“ Bez urážky, ale jediné, čemu takto řízená diskuse spolehlivě zabrání, je, že se nebude diskutovat o některých nepohodlných věcech.






Vyšlo májové číslo
 

ÚVODNÍK (str. 1)

Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení čtenáři,

letošní jaro bylo u nás a na Slovensku neobvykle bohaté na různé odborné semináře a konference, a to jak regionálního, tak celostátního charakteru. O některých informujeme v tomto čísle našeho časopisu, informace o dalších budou zveřejněny příště.
Je dobře, že se takové akce konají, neboť myslivec prahnoucí po aktuálních informacích nejen z vědy a výzkumu, ale i z myslivecké praxe, historie atd., které by mu rozšířily obzor a přinesly nejen poučení a poznatky pro jeho praxi, má příležitost k průběžnému doplňování svých vědomosti







Vyšlo aprílové číslo
 

ÚVODNÍK (str. 1)

Ing. Roman Urbanec, Ph.D.

Vážení čtenáři,
sladit zájmy ochrany přírody a myslivosti a navázat dialog mezi těmito, za posledních dvacet let víceméně znepřátelenými stranami, je úkol v pravdě sisyfovský. Přesto, anebo právě proto, si jej, mimo jiné, dala do vínku Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost, o. p. s. (JISOPM).






Vyšlo februárové číslo
 

ÚVODNÍK (str. 1)

Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení čtenáři

letošní mimořádná zima bude mít bezpochyby vliv na naši zvěř. Sníh napadl již koncem listopadu a v nadprůměrném množství se udržel na téměř celém území republiky až do začátku ledna. Následná obleva zvěři sice ulevila, ale vzhledem k tomu, že jsme teprve v půli zimního období, to nejhorší ji ještě čeká.
Myslivecký život se v tomto období ve většině honiteb skládá z lovu černé zvěře a lišek a především z péče o zvěř, kam řadíme přikrmování a v případě spárkaté zvěře předkládání antiparazitárních přípravků. Jde o rutinní, známé činnosti, které pokládáme za samozřejmé, přistupujeme k nim zcela automaticky a zpravidla se nezabýváme myšlenkami o tom „jak to děláme“, „proč to děláme“ a „čeho tím dosáhneme“. Zastavme se u poslední zmíněné činnosti – každoročního boje proti parazitózám.






Vyšlo decembrové číslo
 

ÚVODNÍK (str. 1)

Prof. RNDr. Petr Koubek, CSc.




Vážení čtenáři

plískanice, vlezlá zima, krátký den, depresivní nálada, blížící se konec roku a s tím spojené problémy v práci kombinované s hektickou předvánoční atmosférou – to jsou pro většinu „normálních“ lidí hlavní atributy těchto dnů. Ne tak pro myslivce! Pro nás je závěr kalendářního roku vrcholem lovecké sezóny na drobnou i spárkatou zvěř. Množství loveckých zážitků, kontakt s kamarády a pravidelný pobyt v přírodě snadno převýší všechny deprese a frustrace z blížícího se konce roku i nálady zimního počasí. Ve většině z nás vyvolává toto období také snahy o bilancování končícího roku. Bohatost výřadů i kvalita trofejí nám leccos napoví o naší péči o zvěř a honitbu. Častěji než kdy jindy jsme konfrontováni drobnohledem nemyslivecké veřejnosti, která, jak dobře víme, o nás nemá valné mínění.






Vyšlo novembrové číslo
 

ÚVODNÍK (str. 1)

Ing. Vladislav Badalík

Vážení čtenáři,

rok 2011, v němž pro ČR končí výjimka o používání nábojů s olověnými broky k lovu vodní pernaté zvěře, se kvapem blíží. Od 1. 1. 2011 bude možné lovit tuto zvěř již pouze bezolovnatými broky. Jak jsou čeští myslivci na tuto významnou změnu připraveni?
V posledních dvou desetiletích byla v odborném mysliveckém tisku publikována řada článků objasňujících uvedenou problematiku, konaly se dvě odborné konference na toto téma a Ministerstvo zemědělství vydalo poměrně obsáhlou tematickou brožuru. Na přechod k nábojům s bezolovnatými broky k lovu vodní pernaté zvěře jsem se náhodně zeptal deseti myslivců, jichž se odstřel vodní pernaté zvěře bezprostředně týká, a také dvou prodejců zbraní a střeliva.






Vyšlo októbrové číslo
 

ÚVODNÍK (str. 1)

Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení čtenáři,

před časem mi telefonoval kamarád z Jizerských hor, aby mi rozhořčeně popsal problémy s lovem zvěře a výkonem myslivosti v jejich jelení honitbě. Pronajatá honitba rozkládající se na hřebeni Jizerek je v podstatě celý rok velice intenzivně navštěvována lidmi. Turisté, cyklisté, borůvkáři, houbaři, motorkáři, čtyřkolkáři, běžkaři … každé roční období vyláká do hor ohromné množství návštěvníků. Přidejme k tomu ještě lesnickou činnost a lovecké aktivity a výsledkem je zásadní zhoršení nejen podmínek pro lov zvěře, ale též problémy se škodami, které zvěř působí v lese. Zvěř je stále v pohybu, jeden den je vidět tam, druhý den jinde atd. Majitel honitby se domáhá plnění plánu lovu pod pohrůžkou sankcí vyplývajících z nájemní smlouvy a každý rok vyčísluje škody na lese. Svědomí velí chovat se podle myslivecké etiky a dodržovat pravidla průběrného odstřelu, ale je to za popsaných podmínek reálné? Věc dospěla tak daleko, že z iniciativy uživatelů honiteb byla svolána schůzka s majitelem honiteb ohledně zoufalého stavu při výkonu práva myslivosti. Výsledek? Konstatování stavu bezradnosti … Aniž by kamarád tušil, v krátkosti mi popsal problém, který v různých podobách trápí myslivce v hustě zalidněných státech Evropy. Více o tom pojednává článek o konferenci v Židlochovicích, uveřejněný na str. 4–5 tohoto čísla našeho časopisu.






Vyšlo septembrové číslo
 

ÚVODNÍK (str. 1)

Ing. Ctirad Rakušan

Vážení čtenáři,

se zářím klepe neodvratně na dveře podzim. Podstatná část doby lovu srnců je již za námi, ale stále ještě máme měsíc na splnění plánu jejich lovu.  Významnější však je, že začíná doba lovu srn a srnčat, jejichž odstřel je z hlediska zodpovědného mysliveckého hospodaření ještě důležitější, pohříchu však mnohem méně populární. Zcela specifický je lov srnčat. Mnozí myslivci vyčkávají s odstřelem srnčat až na poslední chvíli v naději, že hmotnost jejich zvěřiny se do konce roku ještě zvýší. Odstřel srnčat začíná v září, ale mnoho myslivců váhá s výstřelem na mladou zvěř také z citových důvodů, neboť pohled na nedospělou zvěř s dětskými znaky a chováním budí jiné pocity než pohled na vyspělou zvěř.






Vyšiel augustové číslo
 

ÚVODNÍK (str. 1)

Petr Žaba

Vážení čtenáři,

jistě jste již mnohokrát slyšeli a četli o letošním „volebním roce“, z něhož přesto, že je za námi více než jeho polovina, zbývají ještě volby komunální a někde i senátní. Velmi zajímavé by bylo vědět, kolik z nás myslivců si uvědomuje, že v listopadu t. r. bude volena i myslivecká rada a nový předseda naší největší myslivecké organizace – Českomoravské myslivecké jednoty.
Asi nostalgie a malá schopnost starého člověka něco měnit jsou příčinou toho, že mně její další osud není lhostejný ani dnes, kdy dávno pominula její prestiž, a já byl pyšný na každou funkci, kterou jsem v ní vykonával. Jsem členem této organizace od r. 1960, letos tedy právě 50 let. Členství v tehdejším Českém mysliveckém svazu bylo povinným předpokladem pro vystavení loveckého lístku, ale já zůstal členem i po r. 1989, kdy se otevřely možnosti pracovat v nově vznikajících, elitářských mysliveckých organizacích. Vždy jsem zastával názor, že je třeba zachovat jednotnou mysliveckou organizaci.






Vyšiel júlové číslo
 

ÚVODNÍK (str. 1)

Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení čtenáři,

je příjemné zjistit, že stále existují honitby a oblasti chovu zvěře, kde se navzdory dnešní myslivosti nepříliš nakloněné době daří aplikovat osvědčené postupy myslivecké péče o zvěř, využívat při tom moderní poznatky vědy, výzkumu a techniky a dosahovat výborné výsledky nejen v chovu zvěře, ale též v péči o její životní prostředí. Moc jich není, ale přece jen jsou. Mezi takové oblasti patří slovenská Poľana, proslulá především chovem jelení zvěře.
Podobné honitby u nás i na Slovensku mají zpravidla velkou výměru a jediného vlastníka a uživatele, který dlouhodobě uplatňuje smysluplná pravidla chovu, dokáže kontrolovat jeho výsledky a reagovat na aktuální situaci přijetím potřebných opatření. Jednoduše řečeno – má chov ve svých rukou. To je to, co bohužel chybí většině našich malých pronajatých honiteb. S jistotou lze říci, že do budoucna nemůžeme počítat s vytvářením rozsáhlých honiteb, takže jedinou cestou, jak zlepšit chov zvěře a řešit problémy s tím související, je chov na větších územních celcích. Jak však vidno, o zakládání oblastí chovu není příliš velký zájem, protože kdyby tomu tak nebylo, existovalo by jich mnohem více než dnes. To je však stará známá písnička, které již většina posluchačů nevěnuje pozornost. Dokud však nebudeme mít zájem sami něco změnit, můžeme po silných trofejích jen zálibně pokukovat.
Na Poľane jsou fascinující – měřeno našim pohledem – nízké početní stavy jelení zvěře, s nimiž tamní myslivci hospodaří, přičemž nelze přehlédnout, že jim do hospodaření zasahují predátoři, hlavně vlci.






Vyšiel júnové číslo
 

ÚVODNÍK (str. 1) obr1

Ing. Petr Smutný

Vážení čtenáři,





toto číslo Světa myslivosti se k vám dostává začátkem měsíce června, měsíce myslivosti. Červen nebyl zvolen za měsíc myslivosti náhodou – v přírodě přicházejí na svět nové životy, které často potřebují lidskou péči a ochranu. V červnu si také připomínáme, že myslivci mají jednu velkou povinnost: propagovat svou činnost na veřejnosti a především mezi mládeží. Získáváme tím nové zájemce o myslivost. Především by však akce měly směřovat k „výchově“ veřejnosti, aby byla k myslivosti tolerantnější.
Velice mě potěšilo, že hlavním tématem tohoto čísla je práce s mládeží. Dovolte mi na tomto místě krátké zamyšlení nad významem propagace myslivosti, v našem případě práce s mladou generací.






Vyšiel májové číslo
 

ÚVODNÍK (str. 1)

Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení čtenáři,


v tomto čísle našeho časopisu věnujeme poměrně dost prostoru tématu veletrhů a výstav, jejichž frekvence bývá na jaře pravidelně vyšší než v jiných ročních obdobích. Kromě článku o novinkách z veletrhu IWA v Norimberku, reportáže z veletrhu Fehova pořádaného v Budapešti či informací z přehlídek trofejí z různých míst ČR přinášíme rozsáhlejší materiál o tzv. Světové výstavě vývoje myslivosti a lovectví, která proběhla v druhé polovině března v Brně a též vzpomínku na I. mezinárodní loveckou výstavu zorganizovanou ve Vídni v r. 1910. Poslední dvě akce spojil záměr organizátorů první z nich – uspořádat po sto letech od konání vídeňské výstavy jako vzpomínku důstojnou akci stejných, ne-li lepších parametrů.
Pořádání akce typu světové výstavy myslivosti je pro každý stát velmi významná událost a pro jeho mysliveckou populaci svátek. Potenciální návštěvníci sledují z médií průběh příprav, těší se na výstavu a jsou zvědaví na její podobu, kterou následně hodnotí. Jak z tohoto pohledu vyšla výstava v Brně? Možná vám to bude připadat trochu schizofrenní, ale jako propadák a současně jako vcelku příjemná akce, která se u nás již dlouho nekonala. Záleží na úhlu pohledu.






Vyšiel aprílové číslo
 


ÚVODNÍK (str. 1) obr1

Ing. Petr Zvolánek

Vážení čtenáři,



do rukou se vám dostává číslo Světa myslivosti, které se věnuje mj. sokolnictví. Nás sokolníky těší zájem myslivecké veřejnosti o tuto tradiční součást myslivosti a rádi se dělíme o své zkušenosti s dravci, kteří jsou neodmyslitelnou součástí našich sokolnických životů.
Domnívám se, že řada z vás, erudovaných myslivců, dokáže dobře pochopit pouto mezi člověkem a vycvičeným zvířetem.
Nejznámějším a nejrozšířenějším příkladem je lovecká kynologie, v jejímž případě jde o sepětí člověka – myslivce a domestikovaného zvířete – loveckého psa. Známe také fretkování, bohužel u nás dnes již téměř nepoužívané, a i další, pro nás exotické způsoby lovu, např. lov antilop cvičeným gepardem či ryb ochočenými  kormorány. Zvláštní je i pouto mezi sokolníkem a jeho dravcem.






Vyšiel marcové číslo
 


ÚVODNÍK (str. 1) obr1

Ing. David Vaca, Ph.D.    

Vážení čtenáři,



asi se shodneme na tom, že odborná literatura by měla patřit k „povinné výbavě“ každého myslivce. Někdo si vystačí s knihami, z nichž se učil ke zkoušce z myslivosti, jiný bedlivě sleduje knižní novinky a průběžně doplňuje svou knihovnu. V některých případech přeroste touha po knihách ve sběratelskou vášeň a dotyčný navštěvuje kromě knihkupectví též antikvariáty. Odbornou mysliveckou literaturu, zejména její současnou produkci, jsme si vybrali jako téma pro březnové číslo našeho časopisu. Třetí kalendářní měsíc letošního roku se pro zamyšlení nad knihami ostatně přímo nabízel – před 55 lety byl u nás březen poprvé vyhlášen Měsícem knihy.






Vyšiel januárové číslo
 


ÚVODNÍK (str. 1)
Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.


Vážení čtenáři,

je téměř jisté, že hodnocení uplynulé lovecké sezóny nebude nijak oslnivé. Zklamáním pro většinu myslivců byly výřady drobné zvěře. Ani v oblastech tradičně bohatých na zajíce a bažanty, jako jsou Břeclavsko, Hodonínsko a Znojemsko, nedosahovaly výřady očekávané výše. Rozumní hospodáři v některých honitbách, poté co na prvním honu zjistili, jaká je skutečnost, od dalších raději upustili. A tak se posezení na posledních lečích velmi často měnilo v otevřené diskusní fórum, probírající vliv různých faktorů na stavy drobné zvěře. Množství diskutérů a příspěvků svědčilo o tom, že o osud drobné zvěře se strachuje velká část zúčastněných. Diskuse bývají často velmi bouřlivé a mnohdy, alespoň pro mě, jsou nejpěknějším zážitkem z honu. Je potěšující sledovat, kolik tzv. „obyčejných myslivců“ ví, o čem mluví, zná odbornou literaturu a často ti nejméně nápadní překvapí hlubokými znalostmi a zdravým úsudkem. Ještě jedna věc je na skupině diskutérů nápadná.






Vyšiel novembrové číslo
 


Jan Votava

Vážení čtenáři,

v nedávné době jsem se zúčastnil několika jednání souvisejících s budoucím vývojem české myslivosti. Pokusím se s vámi podělit o poznatky z těchto setkání.
Začátkem září se na ministerstvu zemědělství vyjadřovali zástupci myslivců, vlastníků pozemků a různých subjektů ke koncepci rozvoje myslivosti. O několik dní později jsem v Židlochovicích se zájmem sledoval referáty kolegů ze zahraničí na jedno z aktuálních témat středoevropské myslivosti, jímž je postavení myslivců ve společnosti.






Vyšiel októbrové číslo
 


JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc.

Vážení čtenáři,
tento úvodník by mohl mít titulek „Není zákon jako zákon“, protože se v něm chci krátce zamyslet nad zákonem o myslivosti, který platí u nás, tedy v ČR, a zákonem o myslivosti, který s účinností od 1. září 2009 platí na Slovensku.
Dlouhá historie společného státu a z toho vyplývající stejné společensko-politické i ostatní podmínky včetně změn vlastnických vztahů k půdě po roce 1989 umožňují hodnotit, resp. srovnávat právní úpravu na úseku myslivosti, zvláště s přihlédnutím ke skutečnosti, že výchozí a určující podmínky pro přijetí nové právní úpravy myslivosti byly jak v Česku, tak na Slovensku v zásadě stejné.

Ďalšie články...

  1. Vyšiel SVĚT MYSLIVOSTI Č. 9/2009

Prihlásenie

Pamätaj si ma

Partneri

Kto je online?

Práve tu je 463 návštevníkov a žiadni členovia on-line

Copyright © 2024 polovnictvo.com. Všetky práva vyhradené. Designed by JoomlArt.com. Joomla! je voľne šíriteľný softvér vydaný podľa licencie GNU General Public.